Prvá krava

Text distributora tentokráte kupodivu sedí: jde skutečně o autentický portrét drsného života na počátku devatenáctého století na americkém severozápadě, podobně jako je třeba vykreslen v případě Revenanta, až na to, že Kelly Reichardt není Alejandro González Iñárritu. Film již svým prologem avizuje, že diváka čeká něco na způsob Marquézovy Kroniky ohlášené smrti, pokud tedy přijmeme premisu, že majitel slepice - místo aby mu snášela zlatá vejce - jí prostě zatne tipec. Každopádně, založit svůj byznysplán výroby koblih na surovinách, z nichž tu nejdůležitější musíte krást, není zrovna šťastný nápad. (26.01.2024)

„Odkud si myslí, že je to mléko?“ - „Někteří lidé si neumí představit, že by je někdo okradl. Jsou příliš hrdí.“ - „Doufejme, že je jedním z nich.“ Aneb tak dlouho se chodí pro kradené mléko, až se…Spíše komorní First Cow mě poměrně zaujal. Přitom neohromí po vizuální stránce (ačkoliv má pár momentů) a stejně tak je to s příběhem. Přesto je v něm něco, co mně bránilo se třeba jen na chvíli nudit. A to i navzdory rozvláčnému tempu, které nastolila již úvodní scéna s proplouvající lodí. Sympatičtí, nelehce se probíjející hlavní hrdinové, kteří poprvé v životě dostali malou naději na lepší život, jejich nenápadné přátelství, určitý hřejivý pocit, příjemná atmosféra a moc hezký hudební motiv, to jsou hlavní klady tohoto filmu. Konec by byl také krásný nebýt toho nezvládnutého detailu, že zdravotní stav jednoho z hrdinů…ale budiž, nebudu se v tom dál rýpat. Ačkoliv je to naše první filmové setkání s Kelly Reichardt, některé věci ve mně docela rezonovaly a já se s ní rád potkám znovu u některého jejího dalšího filmu. Protentokrát v mých očích zasloužené 4*. (06.09.2020)

Kelly Reichardtová má ohromný cit, vytříbený smysl pro detail, něhu, křehkost a s divákem se o to vše v tomto snímku nádherně dělí, je to pastva pro oči.. Příběh dvou obyčejných mužů, jimž náhodné setkání změní život, stanou se přáteli a začnou spolu podnikat (lahodné smažené koblihy), mě vtáhnul svým půvabem, soucítěním (pomoc bližnímu v nouzi i malé ještěrce), no a John Magaro je jako vyučený pekař k zulíbání, působivá a zajímavá záležitost.. (08.10.2022)

Kuriatka, čučoriedky, čerstvo nadojené mlieko. Vyučený pekár by čosi upiekol. Pampúchy do hnedozlata vysmažené chutia ako z raja, v drsnom kraji ich nielen dvaja-traja. Peniaze dvom chudákom do torby sa sypú utešene, až je plná: do dutiny stromovej ju skryť treba, prirodzene. Priateľstvo Ćíňana s Amíkom sa plánmi budúcnosti tuží, no pozor: miestneho veliteľa drsní sú ver muži. Krava, v oregonskom kraji prvá, pokiaľ mlieko dáva, kamošom šťastie trvá. Subtílne, jemné posolstvo o nádeji, v spojení túlavých, ubolených duší. (21.11.2020)

Arthousové tempo ma väčšinou rozčuľuje, ale tu mi sadlo ako riť na šerbeľ. Antiwestern s jednoduchou zápletkou a skvelou, špinavou atmosférou, kde romanca medzi chlapmi nie je homo, v špine a drine je nefalšovaná romantika a iskru nádeje v inak posratom živote im chcete pomôcť rozdmýchať aj napriek tomu, že viete, ako to skončí. Zaslúžene a opakovane titulované ako jeden z filmov pandemického roku, pre ktorý bol tento únik do sveta bez dejín ako stvorený. (16.02.2021)