Vidíš mesiac, Daniel

Naozaj nemám rád takéto filmy. Aj keď sú kvalitne nakrútené a zahrané. Vyvolávajú vo mne negatívne pocity voči osobnostnému kriplovi, ktorý vo svojich 23 rokoch nevie čo so životom a považuje za celkom dobrý nápad ísť fotiť hrajúce sa detičky do vojnou zmietanej Sýrie. Potom už iba užasnuto pozoruje, čo sa okolo neho a s ním deje. Pritom netuší do akých neskutočných problémov uvrhol svojich najbližších. Pretože nie je riešením platiť výkupné somálskym pirátom, islamským teroristom alebo ich alternatívam. Jediným riešením je s teroristami nevyjednávať a nechať hlupákov vypiť si pohár horkosti až do dna. Všetko iné je iba podporou terorizmu. Vrátane filmov, ktoré evokujú pochopenie a sympatie pre tých, ktorí si to najmenej zaslúžia. (01.11.2022)

Michal Kubal, Vít Pohanka a Petr Klíma by mohli vykládat. A to měli velké štěstí, že byli uneseni v časech, kdy islámská verbež pořádně nevěděla, jak s nimi „efektivně“, pro své zájmy, naložit. Tři naši novináři si to velmi dobře uvědomují. Měli děsnou, ale fakt děsnou kliku a já jim to štěstí z celého srdce přeji. Stát se to o deset let později…, dál nechci ani domyslet. Jestliže fotoreportér formátu Jana Šibíka jasně řekne, že se do těch končin více nechystá, protože život má jen jeden, únos je reálným, takřka stoprocentním rizikem, musí být každému lucidnímu zřejmé, že pokud zůstávají mimo těchto oblastí bardi takového ražení, něco na tom bude. Daniel byl prototypem naivního blázna, který naprosto lehkomyslně, kvůli traumatu ze zlomeného kotníku, roupama nevěděl co by a tak si sám vyrazil s foťákem do Sýrie. Po bitvě je každý generál, jasně, ale už v té době takovéto výpravy tuze zvažovali i jinačí ostřílení kabrňáci, takže z mého pohledu holé šílenství, svatá prostota a srát na to, že by měl někdo světu nasnímat, co se tam děje. Všechno má své meze. Že se ho podařilo vykoupit, rovná se čistý zázrak. Film je to kvalitní, pointa s Jamesem Foleym skvělá, obsazení taky výborné, scénář, režie, hudba, komplet další velmi vydařený dánský film, který by mohl naivním idealistům naznačit i cosi k zamyšlení. Týká se to náboženského fanatismu, zpátečnické rakoviny společnosti, destrukce a zajímavých zítřků. (21.03.2021)

Film podle knihy napsané podle skutečných událostí, které jsou stále aktuální. Natočeno režisérem, který se zrovna s čapkou v ruce šouravým krokem vrátil ze zámoří ještě obalený dehtem a peřím. Hůř rozdané ty karty nemohou být. Zůstává mi utajená ta potřeba sledování velkých příběhů u kterých od začátku víme, že se z toho hrdina dostane, akorát budeme sledovat jak dostává třináct měsíců čočku, to vše okořeněno faktem, že rány zde jsou ještě příliš čerstvé na to, abychom byli schopni nějaké revize či ustoupení od prostého silného příběhu zkoušeného hrdiny. Nejzajímavější jsou pak samosebou pasáže s bývalým vojákem, který dopoledne předává výkupné v poušti u Aleppa, k obědu je v Kodani na schůzce s rodinou pohřešovaného a navečer dojatě jihne na pohřbu v New Hampshire. Zbytek je sice třeba skutečnost, ale filmově zaměnitelná. Život je zlej. Navíc jsem půlku filmu čekal, že to tam ten Scott Adkins nějak rozkope celý a utečou, abych pak zjistil, že tam ani Adkins nehrál. Smutek. (03.06.2020)

Dosti suchý příběh. Ale co jiného čekat ze syrské pouště. Ono koukat na dánské filmy, když čekáte nějaké drama ze severu a vy se dostanete někam k teroristům. Což Není na škodu, akorát tématicky mě to v celku dost obchází. Nicméně to nebrání tomu, aby byl film vlastně dobrý. Příběhem jdete s chutí a i určitým napětím až do hořkosladkého konce, ve kterém asi dokážeme zhodnotit, že šlo o dobrý film, který zanechal neodkrytý příběh, který musel něco důležitého odvyprávět. (23.12.2020)

Príbeh uneseného dánskeho novinára v Sýrii je v poradí druhou sfilmovanou verziou toho istého skutočného príbehu. Tou prvou boli dve epizódy dánskeho seriálu Dicte, nakrútené v roku 2016. Tie v necelej hodine obsiahli v zásade to isté čo "Vidíš mesiac, Daniel", nevynechajúc pri tom nič podstatné. Akurát boli trochu zmenené mená a voľnejšie sa pracovalo s postavami i príbehom. Z môjho pohľadu bolo seriálové spracovanie dramatickejšie. K čomu nepochybne prispelo, že bolo o hodinu a štvrť kratšie. Takže milý Daniel, nabudúce si pôjdem pozrieť naozajstný Mesiac. Namiesto toho, aby som si zopakoval už dva razy videný, v zásade totožný, no predsa len trochu zdĺĺĺhavý príbeh. (29.01.2021)