Vidíš mesiac, Daniel

Silný emoce, citlivě podanej příbeh a řemeslně tomu neni co vytknout. Mrzí mě, že Češi nic, co by se tomu podobalo, natoučit neumí, když to zvládnou Dáni. Film dobře vykresluje pocity a podmínky zajatců a jejich rodin "v zázemí". Dokonce to podle mě i celkem věrně načrtává politicko/vojenskou situaci v tom regionu. Akorát škoda, že autoři víc nerozebírají to morální dilema sponzorských darů pro Islámský stát (formou výkupnýho). Člověk by neměl zapomínat, jakej lidskej odpad tahle organizace na celym světě přitáhla a že v dílčích buňkách operuje dodnes. PS: Úplně prázdný kino, v sále byly jen 2 dvojice, a tady jsou 4 komentáře. Škoda, že se u tak dobrýho filmu vykašlali na aspoň nějakej marketing. (90%) (25.03.2020)

Pre mňa osobne, rovnako ako pre mnohých iných, asi nepochopiteľné. Prečo by kroky človeka mali smerovať niekam, kde je ohrozený na živote? Je sa potom dôvod čudovať, že sa dostane do takejto situácie? Miestami veľmi tiesnivá atmosféra, umocňuje komplexný zážitok z niečoho, čo by nikto z nás (nemal) nechcel zažiť. (23.04.2020)

I když člověk ví, jak Danielův příběh probíhal a skončil, přesto má tendence se o něj bát a držet jeho rodině palce, ať to výkupné nakonec sežene. Podobně intenzivní jsou i chvíle, které hlavní hrdina prožívá v zajetí, kde je podrobován týrání, spolehlivou nenávist vyvolají teroristé a nechutnost zase zástupci dánského ministerstva zahraničí, kterému víc než na Danielově přežití záleží na zákonnosti sbírky, kterou pořádá zoufalá rodina. Nemám co vytknout. 100% (22.08.2020)

„Vidíš měsíc, Danieli?“ „Vidím piču, ISIS mi dal voucher do sklepního apartmá.“ Vydat se dobrovolně bez Alláha v zádech fotit do válečné zóny kontrolované nejvypatlanějšími a nejzmrdštějšími hadrovými hlavami světa, jejichž nejoblíbenější kratochvílí jsou sériové dekapitace nevěřících psů na Tytrubku, to jeden musí být regulérní psychopat, mentální zaostalec nebo senzace, slávy a penězchtivá hyena s kompulzivní touhou vyhrát World press photo či Pulitzera. Myslím si, že nejčastější pohnutkou těchto dementů je c), a tak se „bezhlavě“ vrhají do hnízda Alláhových lovců lebek, zcela jebajíc na to, že následným výpalným přispějí Džihádistovi Džonovi na zbrusu novou kudlu či pár tun Semtexu do sebevražedných vestiček a terminálně zruinují celou svou rodinu, případně ji následným ořezem terminálně zarmoutí. Načež vás mediálně nakrmí močopudnou píár fňukhistorkou, že jim v hloubi duše nešlo o nic jiného, než urputně informovat svět o utrpení sýrů v Sýrii. Na což ovšem svět vesměs z vysoka jebe. Čili něco jako dobrovolně skočit natřený sardelovou pastou mezi hladové aligátory, protože jste zcela nesobecky strašně chtěli zdokumentovat utrpení bažinných rybek. Ale co, film je to pěkný, takový barevný, slušně zdramatizovaný, plný rozkokošných islamistů a vyvolává zadostiučiňující pocity typu „Dobře ti tak, kokote!“ Tenhle dánský psychotický chcípák to se štěstím odskákal „jen“ lekcemi džihádistického tanga a finanční devastací svých příbuzných, takoví Sotloff s Foleyem pro svých 15 minut slávy zcela ztratili hlavu. Budiž to ostatním dementům mementem. (04.05.2020)

Severská dráma opäť raz príjemne prekvapila. A tento námet jej veľmi svedčí. To sa koniec koncov ukázalo napríklad aj v podobnom filme Únos (2012), kde severské spracovanie s prehľadom prevalcovalo americkú verziu Kapitána Alabamy s Tomom Hanksom. Čo sa týka toho chudáka, tak hoci to bolo smutné a hlava mi to neberie, no treba uznať, že si za všetko mohol sám. Človek so zdravým rozumom predsa dobrovoľne nevkročí niekam, kde sa ľudia správajú horšie ako stádo divokých nafetovaných opíc. Aj to je ešte urážka tých opíc. Smutné, že ten John bol vlastne Brit. Silný nadpriemer. 85/100 (28.05.2020)