1917

O 1917 se bude mluvit jako o tom válečném filmu, který byl natočený na jeden záběr. Což reálně není, ale všichni to víme a nemám pocit, že by to někomu mělo vadit. Byla by ovšem velká chyba na něj koukat jen jako na technicky dokonalý snímek, v němž se Mendes a Deakins vyblbli s kamerou. Ta je samozřejmě úžasná, 1917 vypadá jako počítačová hra, při níž kamera zvládá hrdiny během dialogů objíždět, plazí se spolu s nimi bojištěm a kameraman hledá ty nejšílenější, ale stále funkční úhly, z nichž by mohl všechno snímat. Jenže hlavní hvězdou tu pořád zůstává Mendes jako vyprávěč, jenž se v tom „jednom jediném záběru“ zvládá dostat pod kůži jak hrdinům, tak i divákům. Zatímco zpočátku je chladný a odtažitý a podobně jako jeden z vojáků bere celou misi jen jako rozkaz, který se musí splnit. A doufá, že to přežije. Postupně si však začíná připouštět důležitost celého úkolu a na povrch se nenápadně, ale nakonec i velmi intenzivně derou hodně silné a emocionální scény. A třeba celá pasáž v hořící vesnici nebo samotný závěr jsou neskutečně silné momenty. 1917 je audiovizuálně (práce s hudbou je naprosto výtečná) dech beroucí podívaná, v níž se skrývá velmi silný, krutý, dojemný a působivý příběh. Ten film nejen že skvěle vypadá. Je skvělý celý. (18.02.2020)

Dva vojáci se proplétají zmateným labyrintem zákopů, vystrkují hlavu a vydávají se mrtvou krajinou kamsi... A já je jenom nesleduji, kdepak, já jdu s nimi, přesně takový mám pocit, když se přistihnu, jak se v sedadle instinktivně krčím a jak se snažím vidět víc než kolik mi film právě ukazuje. Protože jsem si takřka jistý, že tam za tím horizontem něco nebo někdo číhá, a mám strach. Takže i když bych na 1917 mohl najít nějakou mušku, ten zážitek, který mi pánové Mendes, Deakins a Newman zprostředkovali, ten zážitek je nade vše. Zpracování filmu bere dech (spíše než Zachraňte vojína Ryana se mi vybavovalo Gallipoli) a velký podíl na tom mají i herci a jejich nesmírně autentické emoce a vyděšené tváře. Po Dunkerku další válečný snímek s klasicky pojatou zápletkou a originálním zpracováním, ze kterého se podle mě rychle stane klasika. (13.02.2020)

Dychberuce technicke cvicenie od majstrov svojho remesla. Nastastie vsak ma aj oporu v pribehu (ktory k tejto forme perfektne sedi) a nie je to iba prehliadka technologickych a umeleckych moznosti. Napinava, dojimava, kruta a silna vypoved. Najlepsim novodobym filmom z 1.svetovej vsak pre mna aj nadalej tesne ostava Spielbergov nedoceneny Vojnovy kon. 9/10 (23.02.2020)

Marketingově tlačený film bez jediného střihu, jež je ovšem plný jak "neviditelných," ovšem co mě překvapilo více, minimálně i dvou zřetelně viditelných střihů. Kameraman Roger Deakins a celý štáb se z plezíru Sama Mendese musel pekelně zapotit, ale tato snaha zjevně přinesla oscarové ovoce, ač nakonec kupodivu ne ty nejzásadnější a nejchutnější. Ale běžnému divákovi to může být jedno, odehrává se to ve dne i v noci, takže patrně tato snaha ani všem nedojde. Důležitější je, že se celkem umně daří si k postavám vytvořit nějaký vztah a ač jsem se bál, že mi nelibý obličej George MacKaye zkazí celý film, nakonec se tak nestalo a závěrečnou megavýpravnou bitvu jsem tam snad odžil s nimi. Ten závěr je skutečně za 10/10, bohužel mi ale v první půlce vadilo až přespříliš pomalé tempo a filmu se nepodařilo mě zaháčkovat už od začátku. Nejlepší Mendesův film to není (Americká krása to bude vždycky jistit), ale možná nejlepší kousek z první světové? Z toho co jsem viděl s tím nejspíš mohu souhlasit...8/10 (28.03.2020)

Zachraňte poručíka Blake a k tomu dalších 1600 vojáků tentokrát v první světové. Originální koncept - válečný film (téměř) bez bojových scén. Lineární scénář a formát připomínající počítačovou hru - 3rd person. Vynikající kamera - úžasné dlouhé scény bez střihu, ty kamerové jízdy, zvláště v první části v zákopech, jsou opravdu fascinující. A úchvatná mizanscéna, naprosto autentický vjem... I cesta může být filmový cíl, zvlášť když jde skrze takovéto peklo... (28.01.2020)