Vlak detstva a nádeje

Nakonec se někdo pěkně popral s realitou II. republiky a s okupací/politika a některé důležité reálie se tam ...prostě neřeší./..... Tohoto tématu se bojí do dnes i učitelé /pokud nejsou specialisté/ a to na všech úrovních škol...skvělé od A po skript....Je třeba si uvědomit, že tato látka byla a je jen velice málo zpracovávána - opomíjí se. Dítě prožívá přeci jen realitu trochu lehkovážněji a proto je tento "koncept" výborným nápadem. "každý vidí to své" ..aneb další z úniků Pana Kachyni, jakým zůstala koza celá a vlk se nažral.Část děje je zasazená do Brna, které bylo, ostatně jako většina menších měst než je Praha, spíše opomíjeno ( i když reáliíí je tam minimum..) Narativní, velice hladivé, rozhodně prožité a velice sdělné... (09.05.2009)

Několik filmů od Karla Kachyni mám velmi rád a nedám na ně dopustit (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři, Ucho), seriál Vlak dětství a naděje mi ale moc nesedl. Má svou zvláštní poetiku, na kterou jsem se nedokázal naladit. Pohled na válku očima dítěte je osvědčený způsob změny vnímání a může přinést do příběhu oživení. Tady se to bohužel moc nestalo. Žaneta Fuchsová už tratila roztomilost dítěte a do krásy ještě nevyrostla. Prohození s Terezou Brodskou v dalších dílech chápu, ale taky to působilo divně. Na chuť jsem nepřišel ani ostatním postavám. Většina byla až moc bláznivá. Bylo to tím dětským pohledem, či snahou se vyrovnat s válkou? Co bych seriálu naopak nevyčítal (jako některé komentáře tady), je nějaká oslava komunistů, Rusů apod. To, že se na konci války vítali Rusové s otevřenou náručí, byl fakt. Tehdy to byli skuteční osvoboditelé. Navíc samotný seriál si pobyl nějakou dobu v trezoru. Jsem rád, že jsem tuto klasiku viděl, ale jednou stačilo, slabší tři hvězdy. (27.06.2023)

Nechápem, ako mi tak dlho mohol unikať tento skvelý čs. seriál. Aj keď mám tušenie, že som ho kedysi v detstve videl, minimálne tak útržkovito. To ale samozrejme nestačí na plné docenenie tohto skvostu. Film o tom, že láska, porozumenie a vzájomná pomoc môže existovať aj v časoch najťažších. Všetko je len o ľuďoch a úcte k človečenstvu. Ako tomu bolo v prípade Anny Urbanovej. Silný nadpriemer. 85/100 (27.09.2021)

Tak až v roce 2014 jsem se odhodlal a asi to tak mělo být. Má alergie na Helenu Růžičkovou vzala za své a Stanislav Zindulka je mou oblíbenou figurou. Vyprávění očima malé holky o době pro náš národ stěžejní- Mnichov, Protektorát, osvobození. Politika jen na pozadí, život a přežití zcela v popředí. Radost ze života. Helena Růžičková to stylem budozeru hrne celým serálem a Zindulka kolem ní poskakuje jako věrný pejsek, to se prostě musí vidět. No a ty ostatní postavičky dokonale vykreslené, naprosto si mne získal František Husák a jeho Jaroušek, ale i mnoho dalších. Atmosféra útěku ze Sudet, života za Protektorátu, příchodu Rusů do Brna, i konečného návratu domů. Paráda.90% (11.08.2014)

"Proč všichni skáčou z okna?", ptá se hlavní hrdinka v závěrečném dílu. Inu, proto, že život je občas kapitální békovina a proto musí být člověk na tragickej život pes. Výborné téma, které by se mělo lidem pořád připomínat. Skvělí herci, skvělá atmosféra, výborná výprava, bohužel ten scénář trochu pokulhává. V každém díle se nejmíň polovina postav chová jako po lobotomii mozku. Že se občas objeví nějaký magor, nebo že občas někomu z té doby přeskočí v hlavě, to chápu...ale tady je jich nějak moc...postavy jako Sepp (tam to chápu), ale i doktor v podání Zdeňka Řehoře, pak voják Pavel (Langmajer), do toho je tam skutečný blázen...sousedka Emma...to už je na jeden díl bláznů až až. Jako cvok se chová i Augusta, i jeho žena, v dalších dílech zase Breberová, nebo ředitel v podání Jiřího Pleskota, pak ten učeň u pekaře...všichni mluví z cesty, aniž by to jejich postavy potřebovaly. Proto, i přes téma a skvělé výkony zúčastněných, nemůžu dát plný počet. Ale já mám obecně s tvorbou pana Kachyni problém. (06.02.2021)