The Wire - Špina Baltimoru

Zřejmě nejkomplexnější a nejrealističtější krimi, které je v seriálové rovině k dostání. Pomalejší tempo je nutností k detailnímu prokreslení charakterů a k tomu, abychom věděli, jak to doopravdy funguje. Jde se na to zeširoka, ale když se po pěti seriích ohlédnete, připadá vám, že už jste v Baltimoru zdejší. Zdroje jak lidí, tak prostředků se tu neberou jako samozřejmost, dobrá policejní práce se tu nebere jako samozřejmost a rozhodně se tu nebere jako samozřejmost úspěch. On se totiž často ani nedostaví a když už, tak dosažený skrze spoustu kompromisů a vedlejších škod. Nejsou tu žádné dokonalé kladné postavy, jsou tu jen obyčejní lidé snažící se protlouct, uživit a při tom třeba čas od času i udělat kus práce. The Wire je pohled za oponu. // Nejoblíbenější postava: Omar Little // 1. serie: 100% // 2. serie: 90% // 3.serie: 95% // 4.serie: 95% // 5. serie: 95% (25.05.2011)

Konečně kriminálka, která se nám nesnaží nakukat, že v Americe jsou všichni happy a ve vatě, že korupce je jen slovo, že jejich poliši jsou bedny, co dokážou chytit vraha pomocí analýzy kapky potu z volantu, pouhým pohledem odhadnout stáří antické mince a ještě u toho stihnou vypadat, jak kdyby vylezli z fitka. Vlastně mě to uklidňuje. Vždycky jsem si myslela, že u nás je strašnej bordel a že tak nehorázně drzý parchanty máme v Parlamentu jen my (ono je to ale trošku jinak: krade se všude, ale jen u nás mají tak silnej žaludek, že zůstávají ve funkci i poté, co se to provalí). Každopádně osazenstvo tohohle navýsost dokonalýho seriálu ukazuje stav věcí zcela bez přetvářky a pozlátka: politici jsou zkorumpovaný, šéfové si kryjou jen vlastní prdele a hlídají statistiky objasněnost, polovina blbečků honí kariéru a druhá si dává sakra bacha, aby se u hraní karet v pracovní době nepředřela. Policajti nejsou žádný myslivny a jestli někdy vyhrají, je to jen díky mravenčí práci, protože na potírání zločinu mají mizivý finanční prostředky, prakticky žádnou podporu ze zázemí a protivníky, který to hrajou chytě a kurva tvrdě. Třešinkou na tomhle tuhým dortu je famózní, sarkasmem přetékající scénář, precizní režie a perfektně vybraní herci. A největší frajer? No přece Omar! Jak by řekl správnej nigga: „Yo, bro, this is fuckin awesome!” (27.08.2010)

Zapomeňte na kriminálky, které vám servírují naše televizní stanice, kde se to hemží modelkama, nagelovanýma frajerama, případy se řeší " do 48 hodin ", takhle to skutečně chodí, tohle je ŽIVOT. Po počátečním si zvykání na pomalejší tempo a seznámení se s hlavními hrdiny se vám s každým dalším dílem tento seriál dostává čím dál tím více pod kůži a vy máte stále větší a větší problém.... říci si pro dnešek STOP :o) Drogový dealeři z Baltimoru versus protidrogová jednotka. Nekonečný, nerovný boj, kdy čím hlouběji se noříte do vyšetřování, čím více postupujete v odkrývání případu, tím více na vás začínají vylézat " kostlivci ze skříní " a nikdy nevíte, kterému politikovi a nadřízenému šlápnete na kuří oko.....Skvělý scénář, vynikajícím způsobem propracované charaktery jednotlivých postav a následně zahrané, úžasným způsobem vykreslené prostředí dělají pro mě z tohoto svěžího dílka horkého kandidáta do mých TOP seriálů. Uvidíme po druhé sérii, zda-li tvůrcům nedojde dech. Já pevně věřím, že nikoliv...... p.s. dostat v mládí takovýto výklad hraní šachů jako jeden z hrdinů snímku, mohl mít svět o jednoho velmistra více a pevně věřím, že i samotný Kasparov by se silně ošíval a potil za stolkem :o) p.p.s. 2. série dokoukána. Tvůrcům rozhodně DECH nedošel, takže již nic nebrání tomu, aby tento seriálový skvost putoval do mých TOP..... (05.01.2010)

Dost možná nejlepší dokument o bezohlednosti zločinců a prohnilosti policejních i politických systémů. Jenže taky dost možná nejnudnější seriál od HBO, počet strhujících nebo i zábavných částí v průběhu celého seriálu by se totiž dal spočítat na prstech obou ruk. Přitom Wire ani mimo nekompromisní téma nemá nijak špatně rozdané karty. Jednotlivým řadám nechybí zajímavé zápletky, situace v Baltimoru i přes hlavní linku s černošskými ghetty vypadá, jako by se dala bez nejmenšího problému přenést do jakékoli světové metropole, Prahu nevyjímaje. Postavy jsou také zajímavé a to i přesto, že jich je tolik - snad každá má něco do sebe. A hlavní cíl těch kýžených odposlechů v prvních třech řadách díky ztvárnění Idrise Elby ční daleko nad jakéhokoli filmového gangstera. S ním tak trochu souvisí úpadek zábavy po jeho odstavení ke konci třetí řady a zaměření se na mladého (a marného) Marla. Ale pletichy, které následují díky volbám starosty stále přinášejí něco svěžího. I když v tomto ohledu pro mě zůstane druhá řada věnující se dělnické třídě v Baltimorských docích nepřekonaná, právě ta má totiž českým podmínkám nejblíž (i když i zde se dá najít zajímavý povahový kontrast: když se v Českých hospodách při nedostatku peněz nadává na krizi, v Baltimoru se za barem nadává na nedostatek přesčasů, kdy každý vyhledává cokoli, čím by si mohl přivydělat). Ale přes to všechno a mnohem víc Wire prostě nedokáže strhnout. Nakonec totiž po prozívaných šedesáti hodinách v té nejreálnější reality show hodnotím kladně jen díky informační hodnotě a zlomení tolika iluzí. Jak dobře totiž fungují zápletky jednotlivých sérií i pojetí celého seriálu, jednotlivé epizody vypadají jako střihačova noční můra a nedokážou nabídnout zdaleka nic. Být to však samé zpracované působivěji nebo na menším prostoru, neváhal bych tvrdit, že by se The Wire měl zařadit do výukových programů. P.S. Nemůžu se rozhodnout, jestli mě tvrzení, že McNultyho vlažný konec je tím nejlepším, s čím doposud televizní tvorba přišla, pobavilo nebo urazilo. (06.11.2013)

Po první sérii: Nikdy bych nevěřil, že tak rychle narazím na seriál, který se v řadě ohledů minimálně vyrovná skvělému Dexterovi. Zatímco Dexter je na první pohled vybroušená, velmi přitažlivá pohádka (se stále více pohádkovými prvky zvláště v dalších sériích, což může představovat problém, protože nás dospělé, co si budeme povídat, pohádky dříve nebo později začnou nudit, a pro děti Dexter rozhodně není), The Wire stojí na až fotografickém zobrazení ryzí reality - a představte si, že v těch tisících fotografií každodenní policejní práce není snad žádná nudná, naopak - každý díl obsahuje několik scén, kde si budete říkat omfg, to je skvěle udělaný a budete si je vracet v přehrávači několikrát (jako třeba již v komentářích zmíněná scéna s rekonstrukcí vraždy, skvělá scéna z odvykacího centra nebo úžasná scéna se zmatkem poté, co to SPOILER koupila Sonja Sohn a ta následná s hromadou poldů poslouchajících nahrávku přepadení nebo scéna s rybími akvárii nebo scéna SPOILER s Wallacem po návratu z výletu atd.atd. ). V Dexterovi je pár originálních a divácky velmi vděčných postav, tady je sice možná ne tak originálních, ale o to realističtějších a stále velmi zajímavých postav, se kterými budete prožívat jejich osudy doslova minutu po minutě, několik desítek(!), respektive není tu snad jediná, která by vám příšla navíc nebo účelově vytvořená pro diváka. Zatímco Dexter ve vás zanechá pocit skvěle odvedeného díla a brilantní thrillerové zábavy s hrdiny, které jste si (většinou) hodně oblíbili, The Wire vás zahltí kolosální propracovaností obrovského divadla o dvou navzájem prostupujících jevištích se dvěma paralelně účinkujícími orchestry, z nichž jeden má na programu symfonii na bicí z policejních fucků a shitů a druhý do mnoha akordů rozprostřené variace úžasného černošského slangu. A na závěr - úmyslně porovnávám s Dexterem, protože uboze průměrné Kriminálky, CSI a podobné pro porovnání vůbec žádné styčné body nenabízejí. A berte to i jako varování - pokud máte CSIshity rádi pro jednoduchost, rychlost a námětovou prostotu, díky které můžete při sledování paralelně psát esemesku, neztrácejte s The Wire čas - ztratíte se v ději během čtvrthodiny a nikdy nepochopíte, o čem to tady jahol nadšeně vykřikuje. (28.03.2010)