The Wire - Špína Baltimoru

Obsahuje (drobné) spoilery. Neuvěřitelně propracovaný, organický, komplikovaný a depresivní seriál. Po prvním díle si řeknete, jestli má vůbec cenu na to koukat - nikdo se neobtěžuje vás do tohoto světa uvádět - nevíte, kdo je kdo, nerozumíte půlce slov, ať už se jedná o uliční slang nebo odborné (policejní) termity. A popravdě to v průběhu celého seriálu není o moc lepší. (Hlavní) postavy umírají jak na běžícím páse, v podstatě ničeho se nedaří dosáhnout; a když už si myslíte, že máte cíl na dosah, tak vám buď prachsprostě uteče nebo prostě zasáhne někdo shora, majíc k tomu své "moc dobré" důvody a další práci vám prostě znemožní. V průběhu a na konci přeci jen nějaké dílčí úspěchy jsou, ale jsou spíše Pyrrhova vítězství - osobu A nahradí osoba B a drogy se dealujou vesele dál... 100% (1.-5. série 100%) (22.08.2022)

Jeden z nejlepších televizních seriálů všech dob a s velkým, velkým přehledem nejlepší kus v celých dějinách televize, který nikdy nic nevyhrál. V moderním showbusinessu velmi vzácný živočišný druh - takový, kde scénář vysoko ční nad audiovizuálnem. Trochu laciný vizuál a ne finančně nedojezená produkce podle mého skromného odhadu můžou za to, že The Wire si nikdy nezískal žádnou špičkovou sledovanost u masového diváka, pouze chválu kritiků. I já jsem si po puštění prvního dílu pomyslel, co je to za levnou německou detektivku ze 70. let, a po skončení jsem vůbec neměl chuť na druhý díl. Autoři se totiž s divákem nemazlí a drží se pravidla "Nevysvětluj nic, co můžeš vysvětlit až příště". Díky bohu, že jsem mu dal přece jen šanci. (13.08.2013)

...a všechny ty reality show a dokumenty se můžou jít klouzat. Kdo by to byl řekl, že denní šedivou rutinu obou stran barikád lze zpracovat tak uvěřitelně. Takovým způsobem, že sice plně chápete jednání obou stran, ale přitom se ani s jedním neztotožníte, byť je vám naprosto jasné, že takhle to prostě chodí. A to nejen v Baltimoru, ale vlastně i v kruzích mimo ty policejní/zločinecké. Nejsou tu žádná klišé, ať již žánrová či seriálová. A přitom navzdory tomu všemu to funguje stejně jako to co zobrazuje. Jako droga, kterou si nedokážete odpustit. A tak se epizodu po epizodě stále více a více stávám závislým na sychravém baltimorském počasí, do kterého se ráno co ráno probouzejí malé rybky, bossové, řadoví policisté i jejich nadřízení jen zatím účelem, aby si zase nechali srát na hlavu... Zápor pro mnohé ovšem bude, že jednotlivé sezóny příliš nefungují v rámci jednotlivých epizod, ale až jako celek; jako jeden mnohahodinový film, takže je pochopitelné, že při klasickém seriálovém sledování "co týden to epizoda" se prostě nenajde síla to dotáhnout do zdárného konce. (27.01.2010)

"Listen carefully" The Wire naplno využívá možnosti seriálové formátu vyprávět příběhy, které pro svou komplexitu mohou být srovnávány s klasickými díly literárního realismu (Dostojevskij, Zola). Realismus, daný pozornosti věnovanou detailům legálních i ilegálních činností (mezi nimiž nevede zřetelná hranice), má přednost před tím, aby seriál plynule šlapal a držel diváka v neustálém napětí. Tvůrci si naopak si mnohokrát dovolí zvolnit tempo a věnovat zvýšenou pozornost zdánlivě marginálním skutečnostem, které však v širším kontextu mohou být klíčový význam pro životy autenticky nedokonalých postav (které nezapadají do známých typových škatulek). Zohlednění komplikované sítě vztahů, kde téměř vše viděné souvisí s něčím/někým jiným a jednotlivé úrovně (svět zločinců, policistů, politiků) se neustále prolínají, nám brání ve zjednodušeném vnímání např. policejního vyšetřování, které kromě akčních konfrontací se zločinci zahrnuje taky hromadu papírování, všelijaké kličky, využívání známosti, uplácení apod. Boj se zločinem je ukázán jako běh na dlouhou trať, v němž jsou často rozhodující maličkosti, ne heroické skutky. Nejistá cesta ke spravedlnosti vede skrze byrokratické bludiště i spleť antipatií a sympatií. Kriminalisté se musí hodně snažit, aby se nedostali do konfliktu se zájmy mocnějších. Od odhalení pachatele nikdy nevede přímá cesta k jeho dopadení. Ve hře je tolik protichůdných sil, že zločin nakonec nemusí být vůbec potrestán, což je stejně deziluzivní a pravdivé jako celá procedurální rovina seriálu. Kriminalistická práce v The Wire je v zásadě realistická díky tomu, co by hollywoodští producenti mohli považovat za komerční sebevraždu – díky pomalosti, složitosti a neustále přítomné nejistotě, že vyšetřování k něčemu povede. Fakt, že téměř každý krok je nahlížen v širším kontextu společenském, politické nebo ekonomické, také tvůrcům brání sahat po zjednodušujících vyprávěcích kličkách a usnadňovat si práci. Díky odmítání tradičních vyprávěcích schémat nemůžeme kalkulovat s tím, že se určitá postava zachová určitým způsobem, že některé postavy zaručeně přežijí do další série. Seriál je tak příjemně nepředvídatelný a dokáže i v silné konkurenci kriminálek neustále něčím překvapovat. 100% Zajímavé komentáře: Isherwood, viperblade, Ai.ma (28.04.2009)

The Wire za svou maskou obyčejnosti skrývá nefalšovanou tvůrčí genialitu, vykreslení práce policie i institucí s ní spojených je až fascinující, ale přitom věrohodné, syrové, komplexní, bez přikrášlení, bez zjednodušení i bez urychlování. The Wire není ani tak o lidech a jejich charakterech, jako o procesech ve společnosti, o našem systému, samozřejmě především o jeho zhýralosti a chybách (ze seriálu jako celku se vztyčuje obrovský vykřičník), ale nechybí v něm ani spousta naděje a hlavně pravdivosti a reality. The Wire je opus magnum, který sere na svou uměleckost, protože nemá potřebu si na cokoliv hrát, ani se jakkoliv diváku podbízet, je to příběh ulic v ryzí formě... Dokonalý příběh... 10/10 Dodatek po ukončení seriálu (obsahuje SPOILERY): Speciálně mě dostalo, jak The Wire poukazuje na nepoučitelnost společnosti, naznačuje, že boj dobra proti zlu nemá vítěze, ty dva elementy se mohou jen ovlivňovat a donekonečna bojovat. Ono snažení však v zádném případě není bezvýznamné, i když nikdy nebude dotáhnuto k dokonalosti, seriál nám říká, že i když svět je jakýsi koloběh (na konci vidíme, že gang má nového vůdce, ulice mají nového Bublese i nového Omara, policie má nového Danielse i nové leadery, kteří jsou vlastně pořád ti samí), nesmíme se přestat snažit... (19.01.2010)