Tankový prápor

Tak Baroni to nejsou, pokud jde o humor. Ale pokud jde o gumáckou buzeraci a zupáckou zkurvenou zelenou pakárnu, ze které se mi dodnes chce blít, když si na ní vzpomenu, je Tankový prapor mnohem autentičtější. Kdyby mě někdo měsíc před civilem, po dvou letech sraček a buzerace, řekl, že mi přidají ještě rok, asi bych vraždil. Dnes už smradi vědí hovno o tom, co byla vojna, ale tady je alespoň pěkná ukázka zelené reality. A souhlasím s tím, že bez Donutila a Skamene by to bylo úplně o ničem (05.01.2012)

No jistěěěě... trochu jsem se této klasiky obával, ale nebylo proč. Ačkoli se na filmu podíleli lidé - od režiséra počínaje -, kteří se v budoucnu upíšou (nebo se už upsali) všelijakým ultrablbostem, tak je to celkem vtipná záležitost, ze které je cítit konečně ta úlevná radost z toho, že se dá bolševikovi veřejně a beztrestně vysmívat, přestože pojednává o době z tohoto hlediska nejhorší, tedy nejtragičtější. (18.12.2023)

"Udělal jsem to z nedbalosti a lehkomyslnosti." Každý, kdo někdy sloužil v rotě ČSLA s dalšími soudruhy reakcionáři, tak musí mít Tankový prapor rád. Já mám tedy raději knižní formu, protože nejeden vtípek se na obrazovku přenést nepodařilo, ale s jízdou npor. Růžičky na tanku, kanonádou rtn. Maňase či sexem ve vězení rozhodně jsem spokojen. Jen mě mrzí, že mi pro výkon služby pracující lid nesvěřil k ochraně vlasti tank a že mí velící důstojníci nebyli až takoví dementi jako tato bolševicko-alkoholická sebranka. (08.01.2017)

Pre mňa osobne dosť výrazné sklamanie, film som videl v dobe, keď som prvý krát videl Čiernych barónov a podľa ohlasu divákov na Tankový prapor som očakával niečo žánrovo spriaznené. Bohužiaľ je tento film maximálne odlišný, čo by vôbec nevadilo, ak by bol aj vtipný. To by tiež byť nemusel, ale v jeho popiske je uvedený ako jediný žáner komédia, takže svoj účel nesplnil. Vaculík a Chytrová sú fajn, ale Skameneho figúrka mi liezla poriadne na nervy a na rozdiel od Barónov som už nikdy nemal chuť ho vidieť znova. (30.01.2013)

Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. (20.10.2013)