Krupiér

Malé, rychlé a víceméně příjemné. Prakticky první velká role Cliva Owena, který se na krupiéra perfektně hodí a s jeho sveřepým výrazem dokážete snadno sympatizovat. Bohužel filmu chybí drsnější psychologický podklad a proto se místo prožívání životního příběhu spisovatele/krupiéra oddáváte čas od času zmateným činům "nějakých" herců. Každopádně oceňuji Jackův vnitřní hlas - ten mi tu doopravdy seděl! (07.05.2007)

Naturalisticky a chytře vypravovaný příběh krupiéra, který ale svou lidskou podstatou tíhne k literatuře, a tak vše co prožívá nakonec zaznamenává a když vyjde kniha neznámého autora, stává se z ní bestseller. Rád se nechám unášet jeho viděním života druhých, jeho viděním pravidel, tak i sebekritickým pohledem na vlastní život. Až na ten závěr, když se to přece jen zvrtne do nepravděpodobných, nepatřičných vod. Tak mají náhle všichni dost peněz, dostane se nám vysvětlení zápletek, ale pomůže jim majetek k zlepšení a naplnění života, když dosud žili nějakým způsobem? To sotva. To je jen iluze. (01.06.2010)

Jsem krupiér a kdo je víc? Jack Manfred je libový frajírek, co má plnou hubu keců a skutek utek. Právě on, resp. jeho povaha udává tón celého filmu. Důležitější než viděné jsou jeho vnitřní monology a s nimi související snaha uklohnit knižní bestseller, který bude povolání krupiéra stejně tak oslavovat, jako zpochybňovat. Abych však parafrázoval klasika „historii píší vítězové a vítězem je vždy krupiér“, na výši částky, o kterou se hraje, nehledě. Tento příliš poklidný britský thriller drží ve hře skvělý Clive Owen, jenž prochází působivou proměnou z Jacka a Jakea ve výluh obou. Inteligentní scénář, šedivá režie, dobří herci, zvadlá pointa – pokud holdujete hazardu, raději zavítejte do jiného kasina, pokud však naopak rádi sázíte na jistotu, nemůžete s tímto filmem prohrát. 70% Zajímavé komentáře: Malarkey, Exkvizitor, Nick Tow, Lichty (02.08.2007)

Snímek má několikeré signifikantní prvky. V první řadě rozhodně představení Clive Owena, jemuž je role snad šitá na míru. V tomto momentě mě nenapadá nikdo, kdo by měl tak hypnotický a uhrančivý pohled, aby se do hlavní role hodil víc. Zadruhé je to styl vyprávění, kde velká část příběhu je divákovi předkládána ve formě monologů ústřední postavy. Dále je to jistě hutná atmosféra, v níž hltáte každou minutu stopáže, aniž byste tušili, co za zvrat bude následovat. Začtvrté je to neobvyklé prostředí. Jistě, kasina jsme tu už měli mnohokrát, ale aby se vše točilo okolo krupiéra, to je něco, co se nevidí. Proč ale všechno prozrazovat, že? 80 % Oblíbená část- Owenovo rozdání karet přátelům při pokeru (02.02.2011)

Děláte všechno proto, aby padla červená, děláte ještě víc, aby nepadla černá, ale nakonec se kulička stejně zastaví na nule.. Vnitřní monology, dualita zrcadel a zdánlivě nepodstatné detaily budiž průvodcem Jacka Manfreda na cestě za sebepoznáním a inspirací, při které není až tak podstatný děj, ale způsob, jakým je servírován. Drž pevně, pusť zlehka. S tímto mottem jde přistoupit i k prožitku Hodgesova neo-noiru z prostředí chytrých lží a hloupých slabostí.. P.S.: Clive Owen byl svého času považován za kandidáta na agenta 007 a smoking krupiéra mohl být dobrou zatěžkávací zkouškou. No, po pravdě…, díky tomu klobouku bych to spíš viděl na nějakého Amiše nebo Boye George.. (17.08.2016)