As Good as Poison
Réžia:
Vít OlmerKamera:
Ota KopřivaHudba:
Jiří StivínHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Libuše Švormová, Václav Švorc, Laďka Kozderková, František Řehák, František Husák, Vladimír Durdík ml., Dana Balounová (viac)Obsahy(1)
Inženýr Pavel Hnyk je v práci úspěšný, v soukromí však příliš spokojený není. Blíží se mu totiž padesátka a on se nemůže zbavit pocitu, že mu život jaksi proklouzává pod rukama. Nejúčinnější medicínou na takové strasti bývají milostné avantýry, a Pavel si jich také bohatě dopřává. Jeho manželka Alice je povoláním advokátka, ví tedy o takových případech svoje, a protože je to moudrá žena, mlčky je přechází. Jednoho dne se ale na Pavlově pracovišti objeví nová kolegyně - půvabná Slovenka Julie. Přátelský vztah se brzy změní na milostný poměr, a ten postupem času přerůstá v bezhlavou, ničivou vášeň, která nedbá na nic a na nikoho... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (191)
Jeden z mých velmi oblíbených filmů- pěkně dávkovaný vkusný humor (Lucas Cranach: Zamilovaný stařec), hořkosladký pocit ze zakázaného vztahu (kdo z nás nezná?) a navíc několik pentliček: písnička s vynkajícím textem, který jde až pod kůži (vlak poslední odjíždí...., tam kde je ráj, tam je had, je jako jed a umí lhát...) umocněný přiléhavým podáním. Dále zatím v komentářích opomíjená postava Laďky Kozderkové- odložená milenka, dobře zahraná, hlavně reálná- postupně úděl každé ženy- i Julky- za dvacet let bude v této pozici ona. A zajímavá koalice manželka- odložená milenka. Doplněno Osudovou. Co ještě chybí v tomto filmovém koktejlu? Mně chutná tak, jak je a vypiju ho tak často, jak můžu... ()
Světlý bod režijní filmografie Víta Olmera. I tady platí, že tu byl Olmer jen do počtu. Kvality filmu tví především v herectví Zdeňka Svěráka, v dobře napsaném scénáři a v zajímavě pojaté kameře. Taky nesmím nezmínit skvělou hudbu Jiřího Stivína, která mi vždycky zní v uších ještě hodně dlouho a skutečně kongeniálně film podbarvuje nesmírně intenzivní atmosférou. Zajímavé komentáře: Legas, consuela1, Piškotka, brooklyn73, sportovec, anais ()
Tenhle film mě zaujal už dávno při premiéře v kinech. Tehdy to byla každodenní současnost, tyhle přeplněné kanceláře, drbárny, kafíčkování, doby, kdy každý měl na práci dost času... ale lidé měli aspoň práci... Příběh o stárnoucím technikovi (dnes by patřil mezi kastu manažerů), do jehož osudu vstoupí mladá atraktivní a svůdná Slovenka, nebyl a není ojedinělý. Kolik takových "starců" - a to bylo Svěrákovi necelých padesát - se bláznivě zamilovalo a doslova zblblo a zničilo si přinejmenším kariéru, ač toto slovo nemám v lásce, musím ho použít... Klasický výkon Z. Svěrákai I. Krajčovičové, z vedlejších postav vynikla Laďka Kozderková, škoda, že odešla tak mladá. František Husák vytvořil až poněkud přehnanou postavu podrazáka... Nejživotnější (však já dost pamatuju) byly ty kancelářské drbny... Moc pěkný film... ()
„Výborná věc je to, tenhleten hasák!“ No tenhle snímek mi přijde výborný neméně. :) Už Co je vám, doktore? mě nedávno opakovaně přesvědčilo, že Vít Olmer byl minimálně někdy v půlce 80. let velmi schopným režisérem a Zdeněk Svěrák mnohem zajímavějším hercem, než se na první pohled může zdát. Jako jed jsem si užil snad ještě o něco víc, než jejich předchozí spolupráci. Celý film doprovází velmi sugestivní dynamická kamera, která mě svými nejrůznějšími nájezdy či záběry snímanými často i z pohledu hlavní postavy okamžitě vtáhla do dění a vytvářela ve mě od počátku jistý neklid, který se pocitově dokázal přiblížit neklidu prožívaného Svěrákovou postavou uprostřed dvojité krizy vlastního života a v pozadí pomalu upadajícího socialismu. Ani nechci vědět, jak na mě bude tenhle film působit, až za nějaký ten čas trochu zestárnu, když už teď mě uměl zasáhnout tak, že jsem celý den ještě po zhlédnutí na něj pravidelně zpětně musel myslet. Nadčasový příběh ze života zoufalého padesátníka, který podlehne vášnivému vztahu k mladé dívce s velkým temperamentem, má sice víc úsměvných momentů či vtipných proslovů hlavní postavy, ale vnímal jsem ho daleko více jako silné (skoro až psychologické) drama, než vyloženě komedii. Mnohem víc, než smích a případný vtip, ke mě doléhal smutek, jenž slova titulní písně o posledním odjíždějícím vlaku silně podtrhují, a depresivní obraz šedivé každodenní rutiny a marasmu plného podlézajících pracovníků. Přesto mi ta deprese nepřipadá nijak přehnaná, také jí dokážou občas vyvážit i pocitově pozitivní momenty a to jiskrění mezi Svěrákem a Krajčovičovou je milé. Mimo to mě hodně potěšily i dobové záběry na nadráží v mých studijních Košicích. K mé spokojenosti jde o film skvěle napsaný, zahraný, s působivým vyzněním, navíc natočený (i sestříhaný) s výraznou dávkou invence a bez hluchých míst. [90%] ()
Paní Krajčovičové to víc slušelo v "Co je vám, doktore" jako něžné bloncce; "Jako jed" jako film je celkově drsnější a méně pohádkové; ale raději mám stejně "Co je vám...". Tahle olmerovsko-svěrákovská minisérie jsou dva dobré realistické filmy pro dospělé, jakých zas tolik není. Jsem rád, že p. Svěrák ve své kariéře tenhle odskok udělal, i když si ho asi nevyhodnotil tehdy jako perspektivní, a nepokračoval v něm. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (19)
- V roce 2010 nahrála rapová skupina PSH na albu Epilog skladbu inspirovanou tímto filmem. Jmenuje se také „Jako Jed“. (hendrich6)
- Pavel Hnyk (Zdeněk Svěrák) jezdí ve filmu rumunským vozem Dacia 1310, vyráběným v letech 1982-2004. (JARDAHONDA)
- Zvláštní název knihy a později i filmu vychází z vyprávění dědečka autora předlohy Karla Zídka, který byl lékárníkem. V dobách, kdy byl cukr velmi vzácný, byl považován za lék a prodáván pouze v lékárnách. A protože jeho vlastnosti nebyly prozkoumány a lékárníci byli obezřetní, byl na dózách, ve kterých byl uchován nápis: „Tamquam venenum“, tedy česky „Jako jed“. A jak to souvisí s příběhem? Tak, že když je sladkého příliš, stává se jedem. (sator)
Reklama