Co je vám, doktore?

Kdyby to režíroval Ladislav Smoljak nebo třeba Jiří Menzel, tak by to mohlo být krásná hořká komedie. Vít Olmer se zmohl jen na vyšeptané drama bez poetiky a bez lehkosti. Zdeněk Svěrák schopné vedení nepotřeboval a chybějící ingredience suploval svým přirozeným výkonem. Jenže chtít něco podobného po Ondřeji Pavelkovi je přinejmenším pošetilost. (15.12.2020)

Nefunkčné partnerské vzťahy, nefunkčný film. Aj majster scenárista sa utne, akoby takýto scenár niekto písal nasilu s maximálnou nechuťou. Presne takto som to pozeral, ani ako voľné pokračovanie skvelej vzťahovky Jako jed to neobstojí. Jedna hviezda len za pár typických svěrákovských hlášok. –––– Ach jó. Jiná by byla ráda, že má muže srandistu. (21.08.2014)

Olmerův film o muži v krizi středního věku a jeho věčném idealismu vnímám mnohem víc jako drama než komedii. Ale když hraje hlavní roli čtyřicátníka Bohouše pan Zdeněk Svěrák, bylo mi jasné, že dojde i na jemný vlidný humor, byť ten zde stojí spíše v pozadí jako odlehčení. Sonda do života obyčejného muže se prolíná se sondou do doby „šedivého“ socialismu 80. let a zároveň doby prvního zavádění počítačů v československém prostředí, sociální a osobní linka, tedy boj s problémy v manželství a boj tak trochu většího společenského rázu, se krásně doplňují. Malý boj velkého idealisty proti modernizaci prostředí ze strany pokrokové firmy přináší v sobě nadčasové poselství, aniž by se film překlopil do jakési násilné agitky ve víru budoucích ekotrendů. Zatímco řada filmů využívá kontrast přetechnizovaného města a prostředí čisté svěží přírody jako základ k rozverné komedii nebo poeticky laděnému filmu, zde převládá až netypická realističnost, jež vrcholí v silném závěru. U poslední scény mě poměrně zamrazilo... Podíval jsem se s odstupem pár let na film znovu a ještě víc než tenkrát oceňuji přehledně vykřeslené a ztvárněné postavy (vedle Svěráka se mi hodně líbila i jeho partnerka Ivona Krajčovičová), stejně tak velmi osobitou kameru. Skoro se mi nechce věřit, že za tak skvělým filmem stojí (vzhledem k jeho pozdější tvorbě) někdo jako Vít Olmer, byť na Jako jed se teprve v budoucnu chystám... 80% (30.03.2021)

I přes herecký um Zdeňka Svěráka je tu patrný Mášuv příklon k moralizování a jisté schématičnosti, kterou uměl ve svých dřívějších filmech lépe zamaskovat (možná i chyba Olmera a dramaturga). Svěrák je klaďas, manželka je tak přehnaně záporně laděná, že se nedá pochopit, proč od ní vlastně neodešel už dávno a do toho papírem šustící figurky bezcharakterního inži a mladé zlatokopky. Ale na to, jaké v té době vznikaly sračky, to je vážně slušný film. (16.03.2012)

Kdo jiný by měl dost roli nostalgicky naladěného intelektuála než právě Svěrák. Jeho bloudění v panelákové džungli je díky všudypřítomnému oparu socialistické šedi hořkosladkou podívanou. Olmer ukázal odvrácenou stranu 80. let. Rozpadající se mezilidské vztahy, města drtící přírodu a nové technologie, které v komunistickém panoptiku udělaly ještě větší bordel. (17.05.2022)