Bony a klid

Nejlepší soundtrack v dějinách české kinematografie. :-) A také životní role (ne)herce Romana Skamene, takže klídek, vy hateři, jenž tu sypete odpady. Bony a klid si je nezaslouží, ať už jste ho viděli za "socíku" nebo teď - v době, kdy se zdá, že ztratil na aktuálnosti, tím pádem může přijít dnešním divákům směšný, nenechte se ale odradit, kšeftařům kvete pšenka v každé době, takže Bony a klid asi nebude, bohužel, neaktuální v žádné době. 70% (20.05.2013)

„Jen seď na zadku a neřvi.“ - „Ale já potřebuju za ním!“ - „Hele kamaráde, tohle je Praha, a ne nějaká zasraná Boleslav, rozumíš?“ Instruktážní film pro naivní, ambiciózní (nebo možná spíš bezskrupulózní?) hochy ze „Škodovky“, kteří se chtějí vydat do našeho krásného hlavního města a vydělat si tam pěkné peníze. Ještě před zhlédnutím jsem četl o nadužívání ústřední písně v tolika komentářích, že jsem se na to při sledování začal soustředit a…úsměvné (až směšné?) to určitě je, ale že by mi z toho krvácely uši či mě to prostě „jen“ otravovalo, to zas ne. Hlavní téma „když proti něčemu nedokážeš bojovat, tak se s tím spřáhni“ se určitě dalo zpracovat lépe, o „odumírání svědomí“ ani nemluvím (to nahrazuje otec, ačkoliv jeho neustálé „zničehonic“ objevování se zarazí), na druhou stranu jako sonda do určité doby a „jevu“ to podle mě funguje velmi dobře. Já osobně se s hodnocením zastavím tak někde na půl cesty, tedy průměru. „Nechci nikoho vokrádat.“ - „Co to meleš vole, jak jinak chceš v tomhle státě uplatnit obchodní talent?“ (18.11.2018)

"Bony a klid" je snad nejtypičtější film 80. let. Dýza, Frankie goes to Hollywood, mrkváče, Tuzex a samozřejmě bony. Hybnou silou filmu je bezpochyby skvělý scénář Radka Johna. Nemá žádná hluchá místa, pořád se něco děje a na těch 90 minut spolehlivě zabaví. Hercům rovněž nejde co vytknout. Honza Potměšil byl v roli naivního Martina přesvědčivý, Josef Nedorost je ten správný vekslácký typ, Tomáš Hanák má skvělé hlášky a Roman Skamene je prostě Roman Skamene. Vít Olmer v této době ještě uměl točit a rozřesená kamera Oty Kopřivy filmu sluší. Výtku bych měl pouze k častému využívání stejných písní i do scén, kam se jaksi nehodí. "Bony a klid" by se dal zařadit do oblíbeného osmdesátkového subžánru Filmy o mladých a pro mladé. Ovšem oproti Soukupovým filmům nabízí syrový a nepřibarvený obraz druhé poloviny osmdesátých let. 80%. (23.05.2008)

....no mal som možnosť šesť rokov chodiť okolo Tuzexu v Bratislave na Gorkého ulici v dobe ked bol Tuzex a bony aktuálne,ale toto som tam nevidel,ani slabý odvar tohto.Väčšinou to bolo kľudné bon za predával tak za 5,2O-5,5O Kčs a väčšinou staršie panie "babky".Žiadny blbečkovia čo vykrikuju bony,bony,nekupiš....to fakt nebolo.Ani pri Tuzexe v Piešťanoch som nemal inú skúsenosť.V kľude si si kúpil bony a nakúpil v Tuzexe čo si chcel ...na čo si mal.Neviem asi Praha bola úplne iná -nemám skúsenosť-alebo to celé V.Olmer len nafúkol a urobil nám v rokoch socializmu taký á la americký film .Ľudia na to chodili skôr pre to,že to bolo akože zakazované a boli zvedaví,že trocha tej americkej hudby bolo,trocha sexu a no čs "akčňák". Nebralo mňa to ani vtedy a už vôbec nie teraz.Pre mňa je to KRAVINEC V CELOFÁNE. (12.08.2015)

"Vítám mezi námi nejbohatší invalidní důchodce v Praze a možná na světě." Tak to tenkrát chodilo a já jsem rád, že se podařilo princip veksláctví zachytit v celým jeho nezdaněným bohatství. Takže i když jsem veksláky neměl rád ani předtím, než nám začali po Sametu vládnout, tak bony, Relax, Evička tričko a magický voko pro mě tehdy znamenali pekelnej nářez. Ovšem kdo tu dobu nezažil, tomu patrně snadno unikne kultovnost tohoto snímku, ale netřeba ho kvůli tomu zahazovat v srpnu na ulici sněhem. (08.10.2014)