Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film rozpráva príbeh obyvateľov zabudnutej dedinky neďaleko rakúskych hraníc, ktorým vstúpia do života udalosti 30. až 50. rokov 20. storočia. Predtým bolo podstatné obrábať pole, prežiť zimu a vychovať deti, teraz si treba vybrať, kto je Rakúšan, kto Nemec a kto Čech, a zaplatiť cenu, ktorú takéto rozhodnutie prinesie. A tak sa z doposiaľ pokojne žijúcich susedov stávajú zarytí nepriatelia, ktorí si navzájom vyrovnávajú účty aj za cenu zločinu, straty etických zábran a ľudskosti. (Filmtopia)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (285)

Bluntman 

všetky recenzie používateľa

KRAJINA VE STÍNU měla světovou premiéru na zakončení Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Předcházející ceremoniál představoval holocaust soudnosti, jelikož byl skoro hodinovou (!) obdobou mučení z MECHANICKÉHO POMERANČE. Připadal jsem si jako v zajetí sekty, která na konci plánuje spáchat hromadnou sebevraždu, přičemž jsem nečekal, že pomalá smrt bude formou projekce posledního Slámova snímku. Tortura prostřednictvím ezopřepíčenosti zakončení ovšem člověka nepřipravila na samotný film, který se pro mě zapíše jako vůbec první, u kterého jsem fandil nacistům, a jako revizionistický tím, že po skončení jsem nemohl uvěřit, že se holocaust stal jenom jednou._____ Utahovat si z učebnicové definice midcultu je velmi snadné. Míru průserovosti naznačují už úvodní titulky (!), v nichž stojí, že to jako bude vo tom, kým jakože jsme, kam jako kráčíme a tak, kdyby to někdo z těch následujících 135 minut seroucích mramor nepochopil. Přitom dvě a čtvrt hodiny je o nějakých 135 minut víc, než bylo potřeba. Výsledkem je generátor nezvládnutých klišé ze všech (po)válečných filmů a seriálů, s ponaučením, že "holocaust byl špatný, áno" a "odsun byl špatný, áno"._____ Na průser je zaděláno nejenom tím, že postavy jsou typy se snahou o psychologickou věrohodnost, jelikož i bezruké a beznohé dítě ve školce by u omalovánek zvládlo lepší prokreslení. Rozvržení figurek na šachovnici kvůli typecastingu je navíc předvídatelné, a tak se u každé postavy dá přesně předvídat její kompletní vývoj, který ale ve srovnání s podobnými počiny není věrohodný, nýbrž skokový, daný posuvníky ve vyprávění. Kolektivní hrdina funguje, pokud má být dílo argument. Zde postavy jako argumenty nefungují, pozbývají všeobecné platnosti vypovídající o volbách v mezních situacích, když jsou patologické. (Skutečné osudy některých - například vesnického grázla - by přitom vydaly na mnohem zajímavější, myšlenkově podnětnou podívanou.) Kolektivní hrdina taky funguje, když se z kolektivu vyčleňují skupiny/jednotlivci procházející vývojem, ovšem zde pro změnu chybí vývoj, příčinná a vlastně i motivická provázanost a tematická soudržnost. _____ Na vině je i Slámova režie, resp. konkrétní filmařské volby. Z nějakého důvodu v případě dlouhých záběrů staví na rovinu jak dvouminutovku s oráním pole a pobíhajícími dětmi, tak plundrování vesnice - a zcela stejně inscenuje pokusy o humor, které kvůli tomu nevyznívají. Navzdory této mechaničnosti je to vlivem špatného střihu zvláštně arytmické, protože jednozáběrové dvouminutovky bez řádné motivace a funkce jsou narušovány velmi krátkými záběry (ze začátku postav, posléze třeba jízdy dopravních prostředků). Vyloženě školácké je navracení se stylistických motivů (okno), a opakování stejných postupů bez jakékoliv variace je vyloženě směšné (každé znásilnění začínající záběrem na obnažený zadek a kalhoty na půl žerdi). Shodné inscenování některých scén (např. projekce sovětské agitky X loutkové divadlo pro děti) nasvědčuje snaze o uskupení do vzorců, jenže se s tím nepracuje nijak důsledně, nedochází k variacím a týká se to pouze několika sekvencí. Spíše smutná je velmi doslovná, okázalá práce s tradicí spirituálního filmu. Odkazování se na něj je pouhou manýrou beze smyslu k celku, i zde chybí jakákoliv subtilnost (kříž na závěr). Za jedinou zajímavou volbu tak považuji inscenování notoricky známých (po)válečných výjevů nikoliv do dalších plánů, nýbrž mimo obrazové pole, jenže tato nedoslovnost naráží na explicitnost, upovídanost a doslovnost všeho ostatního. _____ Přitom to mohl být výborný film, kdyby funkčně a systematicky pracoval s dlouhými záběry (+ kontrastem a zrnem, Divišova černobílá kamera je jak instagramovej filtr pro hipstery a roky jsem neviděl hůř vypadající film natočený na 35mm materiál), kolektivního hrdinu pojal jako střet ideologií a různých rétorik po vzoru sovětské montážní školy a ke korpusu post/válečných děl místo ubíjejícího opakování přidával odstíny šedi. (Ne, udělat z židovského přeživšího holocaustu nejzápornější postavu není šedá, ale černá přetřená z bílé.) KRAJINA VE STÍNU je přesně ten typ díla, který vznikl z kalkulu pro zisk Českých lvů, a tak bude třeba se v následujících měsících obrnit proti výstupům Tuny a podobných, žvatlajících něco o důležitosti filmu sdělujícího, že jsou k sobě někdy lidi ošklivý, Esterko._____ P. S. Pokud se tvůrčí a herecká garda v diskuzi po skončení dušuje, jak je snímek relevantní a vypovídá o současnosti, prosil bych ty prázdné kecy nemít poté, co se před projekcí po pódiu projde a něco řekne část politické delegace spoluzodpovědné za současnou neonormalizaci. () (menej) (viac)

Remedy 

všetky recenzie používateľa

Můj bezprostřední dojem byl takový, že to celé muselo dát spoustu práce. Přitom taková blbost! Nepopírám, že námět je velmi zajímavý a pod lepším vedením se silnější autorskou vizí to mohlo dopadnout podstatně lépe. Hlavní problém vidím v tom, že všechny postavy působí dokonale ploše a jednorozměrně. Ony to ve skutečnosti nejsou ani plnohodnotné postavy, spíš pouze jakési typy. Bohdan Sláma tentokrát naprosto exceluje v disciplíně "Jak natočit potenciálně silné a zajímavé téma naprosto nezajímavým způsobem". Když takovýto materiál nevyvolá v člověku jedinou emoci (pominu-li výsměch a opovržení, ovšem ne ve vztahu k ději či "postavám"), pak je asi něco vážně špatně. Tvorba Bohdana Slámy bohužel čím dál tím víc připomíná umírající (spíš už mrtvé) zvíře, které ani zde přirozeně nemůže chybět. [35%] ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Klobúk dole, niektoré charaktery postáv tu boli rozobraté priam ukážkovo. Nie darmo sa hovorí, že: "charakter človeka najlepšie spoznáš v ťažkých časoch." Alebo tiež: "Daj blbcovi moc a to najhoršie ešte len príde..." Presne toto naplnil Csongor Kassai, ktorí si tu zahral jednu z najodpudivejších postáv v českom filme. Ale aj tak... najviac vždy trpia tí nevinní. Niečo na zamyslenie, slušný nadpriemer. 80/100 ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Jen další trapný, prolhaný, ideologický a propagandistický propadák. Už jen stačí aby nějaký Sláma natočil jak strašně trpěli Fašisté v Osvětimi když je tam Židé hromadně popravovali nebo jak hodní mírumilovní Esesáci na východní frontě u Stalingradu neměli co jíst, čím topit a Rudá armáda je k tomu ještě odstřelovala s kanonů.To nevymyslíš! Vyvolení, kteří ovládají "kulturu" litují skopčáky. Oni byli vždycky velcí kámoši nacistů! Za Českého ehm spíše Xidovského lva se veřejně stydím!.Kdo byl sponzorem Slámova filmu? Všechno ukazuje na Kohna s Roubíčkem ! :) ()

salalala 

všetky recenzie používateľa

Bohdan Sláma si přece jen uzmul až moc velkou porci a snahu o kroniku jedné pohraniční obce úplně nezvládl. Zásadní problém je v tom, že na jeden film je až moc postav, osudů a řeší se dlouhý časový úsek. Téma, jak ho Sláma nastolil, by vyžadovalo spíše seriál, který by dokázal s charaktery pracovat obratněji a nejspíš by vysvětlil i mnoho dějinných konotací, které tu zásadně chybějí. Ve filmové podobě tak zůstaly jen střípky, které si divák, jenž musí být navíc znalý historie, musí domýšlet a skládat dohromady, což není úplně dobrá cesta k úspěchu. Černobílá kamera má snímku dodávat jakýsi punc dobovosti a rádoby dokumentárnosti, jenže se nelze ubránit dojmu, že Sláma ji nevyužil na maximum a není tak nádherná a kontrastní, jak by mohla být. Příběh je zcela zbytečně roztahaný do zhruba dvanácti let, o nichž neřekne vůbec nic a opravdu vyžaduje znalost všech souvislostí. Možná i proto scény, které byly potenciálně silné a nedá se pochybovat o tom, že na papíře silně vypadaly, nakonec nejsou tak působivé a dějí se jen tak mimochodem a bohužel i tak trochu očekávaně. Z mnoha událostí a nějakých osobních podzápletek nevyplyne vůbec nic a jejich zařazení postrádá smysl. Ačkoli je film obsazen výborně a ne tak okoukanými tvářemi, vlivem množství nerozvinutých a epizodních postav se o nějakém hlubším hereckým výkonu dá mluvit jen u výborné Magdalény Borové, která dokáže všechny emoce vyjádřit pouhým pohledem a mluví naprosto minimálně, a snad ještě u Csongora Kassaie, jehož postava aspiruje na tu nejtragičtější v celém filmu, opět ale platí, že není úplně dotažená. I stopáž mohla být o něco kratší, protože dlouhé záběry v první polovině nikam nevedou, působí samoúčelně a už tak pomalé tempo ještě víc zpomalují. Výsledku se ale rozhodně nedá upřít silná tematika, několik působivých momentů i opravdu stísněná a depresivní atmosféra obce, v níž se všichni znají, zároveň se ale navzájem bojí, protože neví, co od druhého čekat. Bohdan Sláma určitě zaslouží uznání, že se do takhle těžké látky pustil a v našem malém rybníčku se pokusil po vizuální a technické stránce jít nevyšlapanou cestou, jenže jeho ambice asi byly větší, než dokázal zvládnout a Krajina ve stínu tak skončila někde na půli cesty. 60 % ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (21)

  • Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 11 milionů korun. (SONY_)
  • Domácí loutkové divadlo režíroval Petr Forman (loutky zapůjčilo Muzeum loutek Plzeň). Na natáčení spolupracoval místní SDH Mirotice. Film se natáčel mj. i v obci Chuchelno a na zámku Cerhonice. Podporu měl film i od Jihočeského kraje a obce Suchdol nad Lužnicí. (jungewolf)
  • Postava Františka Bláhy (Miloslav Pecháček) je inspirována skutečným vykonavatelem popravy, tušťským rodákem Františkem Říhou. Ten byl za války vězněn v Mauthausenu, ale příčinou nebyla krádež a znásilnění, jak uvádí film, ale to, že vytáhl nůž na svého mistra v dílně, kde za války pracoval. Po roce 1948 Říha pracoval pro StB a poznámky o jeho vychloubačné a nenávistné povaze se najdou i v jeho osobních materiálech z tehdejší doby. Kvůli podílu na masakru v Tušti byl po válce vyšetřován, ale nikdy nebyl souzen – možná i po přímluvě z vyšších míst. (ajaxx)

Súvisiace novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (viac)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (viac)

Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny

Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny

06.01.2021

Dnes byly oznámeny nominace na Ceny české filmové kritiky za rok 2020, jež by měly upozornit na nejlepší české filmové počiny uplynulého roku, jejich tvůrce a také nové naděje české kinematografie z… (viac)

Reklama

Reklama