Věc

Tak tohle první filmové zpracování Campbellovy povídky určitě zůstalo za očekáváním nejenom pána spisovatele, ale i lidí kteří znají mnohem známější „Carpenterův remake“. Oba filmy se však opravdu nedají moc srovnávat, protože jejich třicetiletý odstup výrazně dopomohl mladší verzi pořádně zapracovat na detailech díky nové technice a navíc Carpenter se víc držel předlohy, než tomu bylo zde. Ani film z roku 1951 však v mých očích nedopadl nikterak tragicky, přestože jsem zde postrádal pořádnou dávku napětí a atmosféra byla mnohdy hodně vlažná. Bylo však logické, že na tehdejší dobu neuvidíme žádnou exkluzivní potvoru, takže pokud se dokážeme povznést nad porovnáváním obou snímků alespoň trochu, budeme tento počin hodnotit jako průměrnou záležitost. (28.09.2011)

Inteligentné päťdesiatkové sci-fi s hororovými prvkami a myšlienkou. Bolo by ale desivejšie a napínavejšie, nebyť tak ukecané, a keby sa koncentrovalo viacej na konfrontáciu ľudí s Vecou, než na ľudí medzi sebou (hlavne zbytočný milostný vzťah kapitána a asistentky). A poslednú tretinu mohli scenáristi zdramatizovať nápaditejšie, priniesť viac obetí. Takto iba preplynie k záverečným titulkom. (20.11.2011)

Tahle zeleninová taškařice je pro mě obrovským zklamáním. Vzhledem k velmi vysokému hodnocení na imdb jsem čekal atmosferický horor. Ale chybí tu naprosto všechno, co obsahuje Carpenterův "remake". Napětí, atmosféra, strach, efekty, navíc jako monstrum je tu takový velký divný chlapík, co vypadá jako nějaký zmutovaný kanibal z Hory mají oči. Toto je jen taková neslaná nemasná zeleninová jednohubka. 55% (26.10.2010)

Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% (26.11.2011)

Scéna s nalezením lodi byla zajímavá, ale krátká a snad i divná, sama věc byla spíš jen takový panák, něco mezi frankensteinovým monstrem a Torem Johnsonem. Výsledkem byla 8 stop vysoká hrouda neštěstí, která nebudila strach a respekt už vůbec ne. Postavy mluví o tom, že je to největší objev v historii, ale filmu se ten pocit velkoleposti na diváka příliš přenést nedaří. Když jsem si vzpomněl na Carpenterovu Věc, pomyslel jsem si "tak má vypadat správný remake!", on Carpenter vlastně vzal jen prostředí, jinak vytvořil něco úplně jiného, po všech stránkách lepšího. Ukecanost originálu by mi ani moc nevadila, škoda jen, že to je v podstatě to jediné, čím stará Věc výrazněji zaujme. (14.09.2008)