Cesta do nemožna

Je na tom nepřehlédnutelně vidět spousta snahy a dobrých úmyslů, což prostě nedokážu neocenit. Přijde mi dost smutné, že většina (nejen) současných českých filmů má asi tak o tisíc vizuálních nápadů míň než tento. Občas je té výtvarné stylizace ale až zbytečně moc, takže to nejednou může působit samoúčelně a rušivě. Navíc mě to nikdy nedokázalo svým značně zkratkovitým dějem naplno strhnout (tedy když nepočítám kratičkou scénu s nahou Sárou Affašovou...). 55 % (16.01.2021)

Veľmi sa mi páčila vizuálna stránka filmu od začiatočného Star Wars textu až po absolútne úžasnej scenérii Štefánikovej tváre nad obzorom na konci. Neviem či to bol zámer tvorcov, aby všetky tie exteriéry vyzerali tak počítačovo-umelé alebo len animátori precenili svoje sily, každopádne aj tak sa mi tá neprirodzenosť prostredia páčila. Veľmi originálne a svojsky je spracovaný Štefánikov príbeh, čo sa mi tiež páčilo, i keď rozumiem, že nie každému tento štýl sadne (z kinosály odišli 20 minút po začiatku dve slečinky, ktoré sa už nevrátili). U mňa veľká spokojnosť. (02.11.2019)

O osobnosti M.R.Štefánika boli natočené už rôzne dokumenty, ale filmového materiálu je z toho obdobia veľmi málo a pokusy o hraný film nedopadli veľmi slávne a bolo ich minimum. Preto štylizovaný trikovo-animovaný vizuál je výborným riešením, kam sa zmestili aj archívne zábery alebo fotky a tiež fabulácie a fantázia tvorcov. Aj forma rozprávania cez príbehy známych a zápisky je to pravé na film o legende, kde je veľa nejasností a zahad. Tento film presne splnil moje očakávania a mojou zvlášť obľúbenou scénou je Štefánikov pobyt na Tahiti. –––– Čo nepochopím rozumom, to nepochopím ani vierou. –––– Prinajhoršom sa presunieme a kolonizujeme Tahiti. –––– Jsem filmař, ne historik. Někdy je fikce zajímavější než skutečnost. –––– Štefánik a Beneš. V živote som nevidela dvoch ľudí, ktorí bojovali za spoločnú vec, aby sa tak nenávideli. (01.01.2020)

Vědomě nadhodnocuji, protože taková forma je v českých nebo slovenských filmech něco skutečně nevídaného a i když nevypadá bůhvíjak skvostně (zvlášť někdy je znát, že to bylo dělané na koleně, třeba při požáru domu), i tak to je na naše poměry celkem povedené. Blbý ale je to, že z toho filmu nejdou žádné emoce (natož reálné), o Štefánikovi krom pár obecných věcí nám to neřekne nic (a chvílemi mi trošku přišlo, že se ten film z něj snaží udělat ikonu věčně hodného hrdiny, ale ne skutečného člověka), je to chatrně zahrané a hlavně mě ten film dost nudil, nezaujal a kvůli tomu jsem si z něj nic neodnesl. Jistě, můžete spekulovat, jak moc je to problém můj a jak moc problém toho filmu, ale když je to tak bezemočně natočené, viděl bych to spíš na ten film. A občas to působí i směšně, viz. třeba úvodní titulky jak ze Star Wars. Z kladů pak nakonec zůstane jen forma... Normálně bych dal míň, ale na slovensko-český počin je to originální a v té nekonečné záplavě nejtuctovějších (povětšinou romantických) komedií a politických dramat je to aspoň nějaké osvěžení, ačkoli jen a pouzte v té formě. Hodně slabé 3* (22.12.2020)

Hravé, novátorské, baví víc forma než obsah... Vizuální stránka filmu odkazuje na tvorbu francouzského průkopníka kinematografie Georgese Mélièse, u nějž měl vypravěč příběhu – fiktivní český filmař Otakar Kubánek – pracovat při natáčení filmu Cesta do nemožna. (05.02.2021)