Réžia:
Ingmar BergmanScenár:
Ulla IsakssonKamera:
Sven NykvistHudba:
Erik NordgrenHrajú:
Max von Sydow, Birgitta Valberg, Gunnel Lindblom, Birgitta Pettersson, Axel Düberg, Tor Isedal, Allan Edwall, Ove Porath, Axel Slangus, Gudrun Brost (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Centrální scénou filmu je krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky Karin zdivočelými pastevci v horách. Její hluboce věřící otec se ocitá tváří v tvář biblickým dogmatům, jež káží nezabíjet. Nezměrná bolest ze ztráty dcery a neuhasitelná touha po pomstě vedou otce k činu. Film je inspirovaný starou severskou legendou. V režijně i kameramansky mistrovském díle prudce kontrastuje s brutálním činem pastorálně vyladěná nálada lesa na jaře. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (138)
Moje ďalšie stretnutie s Ingamrom Bergmanom. Čo k nemu napísať? Osobne obľubujem viacej príbehy zasadené do minulosti. Do dôb rytierov a mágie, ktorá sa nesie temnými lesmi. Preto mi v mnohom tento film ulahodil. Inteligentne napísaný a zahraný film, vytvárajúci rôzne otázky týkajúce sa viery a zmyslu života - čo sa stalo u Bergmana aspoň čo sa týka kritiky kresťanstva akýmsi poznávacím znakom. Film je krásne vygradovaný, dramaticky zaujímavý a s veľmi pekným prostredím. Celému hereckému asnáblu znova vládne uhrančivý Max von Sydow - ako dvorný Bergmanov herec. Prameň panny si berie to najlepšie z Bergmanovho rukopisu a na pomerne krátkom priestore rozpráva komplexne o otázkach života, viery a smrti. Pre mňa zaujímavý film u ktorého sa hlavne koniec stal akousi poetickou bodkou celého príbehu a vytvoril tak potrebný pocit katarzie. ()
Dlouho jsem se rozmýšlel mezi **** a ***** hvězdičkami, ale jeden z posledních záběrů mě utvrdil v tom, že pět hvězdiček si Pramen panny opravdu zaslouží. Když k tomu ještě přidám trojici pojmů jako je Ingmar Bergman, Sven Nykvist a Max von Sydow, jde o dokonalý celek. Po Sedmé pečeti se režisér vrací opět hluboko do středověku a zpracovává zpívanou legendu Toreho dcera ve Vange. Znovu je zde rozvržen problém zločinu a následné pomsty. Sven Nykvist s kamerou a s precizně rozvrženým osvětlením "vytváří" reálné pocity jednotlivých herců. V exteriérech dává vyniknout ladné poetičnosti, kráse panny. V dramatických scénách naopak umisťuje světlo jen tam, kde je to bezpodmínečně nutné či pro záběr důležité. Časté pomalé sekvence s absencí hudby se starají o sílu dramatičnosti. Je pravda, že ze snímku jsem neměl takový dojem jako ze Sedmé pečetě (např. postava mentorujícího sluhy je zde příliš okatá a násilná), ale plné hodnocení je přesto adekvátní. ()
keď hľadáte prvopočiatku filmov typu "znásilnili ma a ja sa teraz pomstím (prípadne ma rodičia pomstia)" tak ich hľadajte tu...avšak Jungfrukällan sa aj v mnohom odlišuje od klasických amerických či neamerických spracovaní takejto tématiky - nedáva do popredia tú brutalitu páchanú či už násilníkmi alebo pomstiteľmi ale zameriava sa na tú skutočnosť že základné morálne hodnoty boli porušené...a na záver jeden veľmi silný moment v podaní jedného z rodičov...jednoducho mocný, intenzívny, moralizujúci ale aj emotívny film 85% ()
Historická linie uzavřené Bergmannovy tvorby je stejně invenční jako ta současná. Dokonalé převedení tak plochého a dějově nevýrazného žánru-textu, jakým je legenda, nebylo snadné. Přesto i tady opakovaně osvědčil Bergman vůli i schopnost sledovat a vysledovávat na pozadí přesně zachycených historických dobových reálií podstatnou dějovou linku. Tragický osud zprvu rozmarné, a posléze tragické mladé ženy, bezesporu takovou linkou byl a je. Geniální vždy působí jako samozřejmé, spontánní a přirozené. ()
Neskutečně mrazivé drama, které odzbrojuje už jen tím, že Bergman se rozhodl pro naprostou absenci filmové hudby a nechává na vás útočit pouze slova a přirozené zvuky. Tohle není rozhodně film o explicitnosti násilí, o tom, jak je možné ztvárnit znásilnění na plátně. Tohle nechal Bergman na Wese Cravena. Bergman se rozhodl především ukázat ten děsivý kontrast mezi krásou a lidskou odporností, mezi spravedlností a tím, co je morální. Tohle se mu povedlo beze zbytku a snímek ve vás rozhodně zanechá mrazení. Závěr, který je vlastně zamyšlením nad smyslem boha, pak jen podpoří vaši snahu přemýšlet o filmu a o tom, co se stalo. A přemýšlet bychom měli. ()
Galéria (58)
Fotka © Svensk Filmindustri (SF)
Zaujímavosti (7)
- Cenzurní úřad v Detroitu ponechával „volné ruce“ třem nezávislým kinům ve městě, pokud si hlídali vstup až od 18 let. Tento film však tvořil zvláštní případ – cenzoři odstranili scény znásilnění, přestože se jednalo o film primárně pro dospělé a promítaný v nezávislých kinech. (Zetwenka)
- Cenzoři u tohoto snímku spatřovali zásadní problém v 90vteřinové scéně znásilnění. Bylo nařízeno vystřihnout scénu pro komerční promítání v New Yorku, totéž ale v roce 1962 ve Fort Worthu v Texasu. (Zetwenka)
- Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)
Reklama