Žiara

Čistě a věcně, je to na takovém rozmezí mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Všechny 3 části mají v sobě množství velice zajímavých scén, přičemž ale většina z nich není úplně dotažena. I to právě snižuje celou kvalitativní laťku, která zde byla nastavena. Stopáž, která právě nahrává na detailnější a propracovanější zobrazení různých napínavých scén, jakoby nebyla využita v pravém slova smyslu -- a i kvůli tomu se sám divák, kdy už očekává, že bude vystrašen, nakonec ani "nezpotí" z důvodu strachu a zesilujícího napětí. Jistě, je to TV film. A musí se nechat, že ze všech těch různých TV filmů s hororovou tématikou, tato verze "Osvícení" vybočuje a je jasným nadprůměrem. To je naprostý fakt. Nicméně, některé scény se jistě dali dopilovat a v konečném důsledku by vyzněli třebas jinak. To je ale samozřejmě pouhopouhá má hypotéza. Není na místě, srovnávat verzi z roku 1980 a dílo natočené v roce 1997. Režisér Mick Garris, který už natočil spoustu filmů podle předlohy Stephena Kinga, vytvořil z této minisérie dobré dílo a vůbec se nemá, za co stydět -- ba naopak. Steven Weber se role správce zhostil výtečně (jasně není to Jack Nicholson, ale i tak hrál na hranici svých možností), Rebecca De Mornay, jenž je všeobecně známá, zahrála jeho ženu skvěle. Věřil jsem jí ty nervydrásající scény s kroketovou holí. No a v neposlední řadě, nesmím opomenout scény, kdy "Danny" má různé flashbacky z minulosti (kde je možno vidět, že jeho nadpřirozená schopnost byla už i v menším věku) nebo když vytuší nadcházející konání svého otce. Kolem a kolem, jsem se rozhodl pro ***. (07.10.2010)

Nejvíc mě na tomto zpracování Shining zaujal Jack Torrance, který je jiný než v Kubrickovské verzi, což bylo hlavním důvodem sporu mezi Kubrickem a Kingem. Stephenovi se právě nelíbil skvělý Jack Nicholson, a to z jediného důvodu, protože už od začátku měl jakoby na čele napsané "pozor, bude ze mě šílený, vraždící maniak!!!" Srovnávat tyhle dvě verze opravdu mnohých věcech nejde. Garrisův Shining je taky dobrý a jako seriál si drží slušnou úrověň a ke konci graduje zhoustlou atmosférou (i když mohla být ještě určitě o něco hustší). Tím, že tohle Osvícení zůstává věrné své předloze (určitě potěší nejednoho čtenáře pana Kinga) je asi největší plus tohoto seriálu. (21.02.2007)

Jak zde již spousta uživatelů psala, nemá smysl srovnávat tuto televizní minisérii s jedinečným Kubrickovým uměleckým dílem. Každý film je na úplně jiné úrovni. Převážnou část děje této filmové adaptace jsem zhlédla na Universal Channelu, doba vysílání byla určena mezi devátou večerní a třetí ranní. Sledovala jsem do jedné hodiny, neboť bych zřejmě další den nebyla schopna fungovat, pokud bych zůstala až do konce. Velmi velká škoda, protože právě v té chvíli mi připadalo, že se začala odehrávat nejlepší část příběhu. I přes svou délku jsem v něm nenašla příliš mnoho nudných pasáží, pár bych jich sice zkrátila, jinak mi však stopáž nijak nevadila. Osvícení se docela přesně drží Kingovy předlohy, místy však možná až trochu i křečovitě. Chyběla mi však nějaká atmosféra a napětí. Vše se, i přes spoustu dobrých míst, drží ve stojatých, průměrných vodách. Co se týče i scénáře a dialogů. Z obsazení jasně vyniká Steven Weber a Courtland Mead (ten kluk má ale ksichtík:). Rebecca De Mornay je možná hezká žena, ale pro mě charakterově i herecky naprosto nevýrazná. Velmi jsem byla potěšena podmanivou hudební stránkou a líbivou melodií In The Mood od Glenna Millera, která také zazněla v jiné minisérii podle Kinga, Dům v růžích. Zde jsem ji slyšela prvně a strašně se mi zalíbila. (07.10.2010)

A tak šel čas. Mistr King se tvrdě naštval na Kubricka, že nechal umřít černocha a že zničil jeho odkaz. Tady vlastně však přichází důležitá otázka: zničil? A odpověď je zcela jednoduchá. Ne. Kolik lidí miluje Osvícení? Kolika lidem se líbil tento film? Kolik lidí si přečetlo knihu jen díky prvnímu jmenovanému filmu. Alespoň tyto případy byly moje. A myslím, že určitě nejsem jediný. Po přečtení knihy jsem se utvrdil v tom, že literatura je důležitá, první film kultem a tento film reparát pro autora a milovníky knihy. Samo o sobě v tom mluví to, že autor si sám ještě napsal scénář. A tady to je další kapitola. Jelikož mám knihu ještě čerstvě v hlavě, vím, že King se snažil velmi dost, aby se adaptoval jak jen to jde. Ale jsou tu až momenty k neuvěření, že některé záležitosti působí až komicky, ale tím špatným způsobem jako by chtěli film shodit. Proměna Webera z normálního na maniaka zafungovala skvěle, ale moc tomu neodpovídají herecké výkony, které odpovídají na zmatené béčko. Poté je tu samotná Overlook, který vypadá asi stejně strašidelně jako babičky v negližé a je odříznutý od světa asi jako Island od moře. Obecně je problémem i atmosféra. Ta totiž pokulhává ve stylu devadesátiletého artritidy. V moment kdy se máte bát, tak se sice asi bojíte, ale pak přijde moment odlehčení, kdy si říkáte jak vás tohle celé má vlastně děsit. Asi je tedy zbytečné hádat, kdo v tomto boji vyhrál. Kubrick dokázal totiž udělat i blbý let v letadle udělat v podstatě k posrání. Trochu to docela připomíná zpracování i To, které muselo na kvalitnější zpracování chvíli čekat. Suma sumárum, kdo chce vidět kvalitní filmový zážitek ať se ohlédne do historie. Kdo chce poklonu knížce, které ale béčková jako úroveň tvé mámy v angličtině, tak jen směle do toho. (01.04.2019)

King byl možná spokojen, ale já už tolik ne. Originální film byl prostě lepší. Tahle minisérie se sice zuby nehty držela předlohy, ale to není vždycky výhra, kniha není film, že? Navíc Courtland Mead je jedno z nejotravnějších děcek na světě. Ale jinak se to dalo. Ale chybělo hodně z atmosféry Kubrickova filmu, těsně 3 hvězdy. (09.08.2015)