Čtrnáctý u stolu

Dosti komplikovaná zápletka, ale díky tomu, že jsme nevěděli, co v těch dvou domech Čtrnáctý hledá, dokázalo to podržet ze zvědavosti u jinak dost nezajímavého děje. Nová hvězda českého filmu z protektorátních časů Karel Höger zde vytvořil jednu z prvních výrazných rolí; zápletka s Emou by byla zajímavější, kdybychom se dozvěděli, že spolu dříve užý opravdu něco měli, ale jak se zdá, tak se opravdu do sebe podivně zakoukali až toho deštivého večera. Šlemrovou a Nollovou jsem poznal víc podle hlasu než vizuálně, jednu z prvních rolí zde hrála Jiřina Petrovická. Komedie to moc nebyla a krimi vlastně také ne, ta parta vedená Vladimírem Majerem - to byli detektivové nebo jen kamarádi? To zůstalo nevysvětleno také. (19.03.2017)

Česká kriminální komedie o záhadném mladém muži (K. Höger), který se nečekaně objeví u starosty a doplní počet jeho hostů na čtrnáct, neboť třináct osob u stolu prý přináší neštěstí. Překvapení, které způsobil, když se představil jako Pavel Čtrnáctý, nebylo nic proti tomu, když bez okolků políbil starostovu dceru Emu (D. Frýbortová) a projevil ji tak před všemi hosty svou náklonnost. Höger získal místo jako knihovník u pana Linharta (záhřebský rodák Z. Rogoz), jehož trezor byl zanedlouho vykraden. Poté pracuje pod jiným jménem jako osobní sluha u továrníka Berseckého (K. Dostal), jemuž byly odcizeny šperky, a to se už jistě nejeden divák domnívá, že má s loupežemi něco společného. Nevyjasněná Högerova přítomnost u obou krádeží způsobí rozkol mezi Čtrnáctým a Emou, avšak v závěru bylo jeho podivné počínání, včetně jeho pravé totožnosti a povolání, smysluplně vyjasněno hledáním dodatku k závěti, v níž mu má být odkázán majetek. Snímek je výjimečný tím, že na režisérské židli seděl O. Nový (společně s A. Zelenkou) a jeho ojedinělé autorské dílo díky závěrečnému překvapivému vysvětlení přináší zajímavý filmový zážitek. Ve vedlejších rolích se objevil vykutálený hrabě R. Schránil, komický strýček Kilián v podání F. Filipovského či L. Zemková jako Berseckého dcera Lydie, která se prezentovala úvodním opileckým vystoupením a poté se na jedné společenské události objevila ve velmi extravagantních šatech. Ve filmu natočeném podle německé předlohy se K. Höger prezentoval elegantním hereckým výkonem, avšak kromě něho, smysluplného závěrečného rozuzlení a režiséra, který si poprvé a naposledy odskočil od svého hereckého povolání, v něm nespatřuji nic významného. (16.08.2019)

Rozhodně to není špatný film, to musím říct předem. Jenom totálně zabil svůj prvotní potenciál a to mu dost uškodilo. Celý film začne skvělou, až tajemnou scénou (kterou ale kazí přehrávání ze stran některých herců), kdy na jednu hostinu vejde tajemný Pavel Čtrnáctý a nikdo neví, kdo to vlastně je. Tajemný host se pak rozhodne zdržet ve městě, přičemž se sem tam stane nějaká vtipná situace. Rozjezd na slušnou krimikomedii byl fajn, bohužel se z toho pak stalo něco absolutně jiného - romantická komedie. A ta pak začala naprosto dominovat, tajemnost Čtrnáctého se naprosto upozadila a nějaké napětí po odhalení se úplně vypařilo. Zbyla z toho už jen romantická komedie, navíc ani ne moc vtipná, i když se našly světlé momenty. A i když posledních 15 minut už to zase bylo tím, co jsem od toho čekal, mé zklamání to moc nezměnilo. Sice to není špatné, něco mě pobavilo, ale bohužel se z toho stalo něco, co jsem zrovna nechtěl. Možná to docením někdy v budoucnu, až nebudu extrémně alergický na romantické komedie. Ale Höger tu byl skvělý, o tom žádná. 3* (20.09.2020)

Samozřejmě tak trochu podle německého střihu, ale jak příjemné! Nepříliš nadšené kritiky tehdy Oldřicha Nového od dalších režijních pokusů odradily, což je asi škoda, neb výsledek je velmi dobrý. K tomu navíc první komická role Karla Högera, propracovaná do všech detailů - aj, jak je to vidět především ve scénách s ostatními, slabšími jeho současníky... Rozhodně by si Čtrnáctý u stolu zasloužil více repriz v TV, o vlastním DVD ani nemluvě. (30.05.2008)

Nejsem žádný mravouk, ale prostě mi to nejde přes pajšl, při pomyšlení, že film vznikl v době, kdy lidé umírali v koncentrácích, srali strachy před gestapem a soused udával souseda pro kus žvance. Co motivovalo tvůrce k natočení něčeho tak hloupého a laciného? Výdělek? Prostě prachy nesmrdí v žádné době? To byla v té době společenská objednávka nebo se směli točit jen takové mydliny? Než opustit pohodlí a lesk filmového světa, tak budeme hrát v čemkoliv, jen když to zacinká. To se opravdu měli chuť lidé bavit sledováním takového škváru? Češi mají jednu "úžasnou" vlastnost, přizpůsobí se prostě každé době... (17.11.2019)