Ženy z rodu Gilmorovcov

Průměrná kadence 300 slov za minutu a komicky zvláštní postavičky jednoho malého amerického města v seriálu, který nikdy nebude jeden z mých "nej", ale na který se klidně podívám, i když mám jiné věci na práci. Není v éteru žádného lepšího poselství o tom, že asertivita je důležitá a o tom, kolik problémů si přiděláte, když si necháte dělat na hlavu;) Ovšem pozor, hrozí akutní nebezpečí přejedení se nechutným snobismem či něčím bo někým jiným a na delší dobu absolutního zhnusení... PS: Nechápu čím to je, ale když se dívám se spolubydlícíma, směju se mnohem, mnohem víc, než když se díváme s přítelkyní:) (29.05.2003)

Jeden z nelepších seriálů vůbec - vezme-li ješt navíc v uvahu fakt, že v seriálu si nemohl zahrát nikdo, kdo neuměl vážně rychle mluvit, tak je to úspěch o to větší. Vždycky jsem litoval, že neznám tolik americké reálie, abych si vychutnal všechny narážky, které po sobě matka s dcerou střílí, ale i tak jsem se dost bavil. Miluji tu úchylnost rozhovorů Lorelai s Rori a pokud se do toho připlete úžasná babička Emily nebo recepční Mischel, je na dokonalou zábavu zaděláno. Tehnle seriál stojí hlavně na dialozích - ale na dialozích natolik úžasných, že bych jen málokterému seriálu chtěl dát 6 hvězdiček... (28.01.2008)

Život je krátký, mluvte rychle. Obsahuje malilinkaté pidispoilerky. Gilmorova děvčata jsou jedna z mých srdečních záležitostí. Všechny díly jsem viděl mockrát, a ani u jednoho jsem se nenudil. Prvních šest sérií si drží neuvěřitelně vysokou kvalitu s mírně stoupající tendencí ke konci třetí řady, sedmá série je pak o něco horší, ale i tak nadprůměrná (vlastně díl 7x01 patří mezi vůbec nejlepší). Rychlé vtipné dialogy jsou zkrátka dokonalé, sympatické a bizarní postavy (hlavně Kirk a Paris jsou fakt šílenci :o) mi přirostly k srdci (naprosto všichni krom Richarda... I když i on měl pár světlých chvilek) a nezapomenutelné momenty - taneční maraton s vítězným kolečkem na hudbu z Rockyho, kryt Emily s kódem 1-1-1-1-1, poštovní schránky ve tvaru hlavy Condoleezy Riceové, co prodává Kirk, figurina "Miluju Ježíše", která straší Lorelai ve snech, ta zatracená Donna Reedová, harfenistka Drella, která hraje Black Sabbath, Laneina skupina, která vetovala jméno "Harry Potterové", kočičí Kirk, co tyranizuje člověčího Kirka, Tristan, co Rory neodbytně nazývá Mary, Paris s Madeline a Louise jako kašmírová mafie Chiltonské školy, Babette a Patty, městské drbny, které nenechají na nikom nit suchou, naprosto neuvěřitelná paní Kimová, která na lásku svojí dcery posílá psy satanovy, tisíc žlutých kopretin a hašteřiví trubadúři, sněhulačka Björk, vejce na divoko, zelená, co se stala novou růžovou, zrzavá Francine s očima jako laň, co je jak ďábel v kostkované minisukni, labuť, co zobákla Jesse do tváře, nebo i ty, co zaútočily na Michela v Lucemburských zahradách, Jasonův pes Cyrus, co sedí několik hodin bez hnutí jako socha, a reaguje na povely jako třeba "trochu doleva", to, jak Emily jedná se svými služebnými (znáte přece tu veslovací scénu z Ben Hura, ne?), italské sušenky a společenský tanec, festival živých obrazů a stovky dalších komických i vážných situací, sympatických postav, zkrátka opravdové pohody, dělají z Gilmorek něco extra. K tomu si přičtěme příjemnou hudbu, která dodává tu poslední kapku úžasně pohodové atmosféře, která z Gilmorek přímo sálá, naprosto dokonalou postavu Emily (to je neskutečně hustá babička) a je to jasně za 5 hvězdiček. Kdo tenhle seriál šmahem odsoudil, nepochopil, o čem to je. Jeho chyba. U žádného seriálu mě ještě tolik nemrzelo, že končí. (13.05.2007)

Toto nie je určené pre týpkov, čo si radi zájdu cez víkend s kamarátmi na futbal, dajú si občas večer nejaké to pivko, majú radi rock´n´rollovú muziku a na všetko majú svoj názor. Takže nič pre mňa. Nechcem byť protivný sexista, ale verím tomu, že tento americký seriál je produktom, ktorý dokážu oceniť predovšetkým naše nežnejšie polovičky. Je to celkom dobre natočené, profesionálna réžia, štedrá televízna produkcia a ani herci nie sú špatní, ale naozaj to nie je nič pre chlapov. "Gilmorove dievčatá" sú pre naše milé, krásne dievčatá. Doprajme im ich. ** (02.03.2012)

Absolútne geniálny seriál. Najfascinujúcejšie na tomto zdanlivo pohodovom seriály z malého mestečka je spôsob akým tématizuje proces "rozprávania". Podobne ako napríklad Almodovar vo svojom Hovor s ňou, aj Gilmore Girls hovoria o tom, aké dôležité je pre ženu rozprávať sa. Forma šialene rýchlych dialógov naplnených množstvom irónie, dvojzmyslov a odkazov dokonale kóduje svoj obsah. Tie dialógy doslova útočia na publikum a svojou informačnosťou sú agresívne, a preto tak nehorázne iritujú najmä mužské publikum. Ten seriál vlastne hovorí, že ženy sú šialené, nestále, nevypočitateľné bytosti a rozprávať sa s nimi vyžaduje nadľudský výkon, bytostne útočí na pohodovú machoidylku, v ktorej žena funguje ako prístroj s gombíkom na reguláciu jej hlasu....................Seriál patrí síce ešte do éry pred nástupom "realizmu" v tv tvorbe (čo je dnes takmer povinnosť) a často býva prirovnávaný napríklad k Priateľom, s ktorými má zdánlivo spoločnú kamarátsku atmosféru a typ farebnej útulnej scénografie. Na rozdiel od takých Priateľov sú ale Gilmore Girls doslova "kafkovský" svet, kde sa splynutie heterosexuálneho páru nekonečne odďaluje ako v najhoršej nočnej more a kde sa postavy chovajú obsedantne šibnuto (perfektne oglosované hlavnou hrdinkou, ktorá v jednom diely s ironiou povie, že nie všetci v Stars Hollow sa chovajú ako postavy z Felliniho filmu :D). Rozkošné mestečko tak nie je projekcia idylky a stability, ale skôr začarovaný priestor, do ktorého sa musíte zobudzať každý deň, až kým sa dobrovoľne nevzdáte a nestanete sa jedným z miestnych šibnutých občanov (podobne ako v rovnako geniálnom Na hromnice o den více).......................Nefungujú ani výtky, že je to obyčajná telenovela. Naopak Gilmore Girls oproti povrchným telenovelám idú kvalitne hlboko a nie je v nich žiadna čiernobiela postava (dokonca ani taký satan ako Pani Kimová :D), sú bravúrne napísané, až sa mi nechce veriť, že v jednom seriály može byť toľko výborných break-pointov, ktoré naustále prehlbujú všetky postavy a pritom sa to stále točí okolo jednej zápletky! Za vrchol scenáristiky považujem zmáknutie techniky IMAGE SYSTEM, ktorú keď scenárista zvládne, tak môže spokojne zomrieť, a ktorú dokážu tvorcovia v Gilmore Girls vykúzliť na lusknutie prstov (V prvej sérii napríklad v diely, keď zomrie kocúr Škorica). Rovnako réžijne ide o netradične uchopenie, a nie o žiadnu telenovelovú rutinu. Ukážte mi druhý taký seriál, kde sa neustále užívajú dlhšie walk-and-talk zábery ako v Na konci s dychom, alebo krúživé jazdy s takmer muzikálovou choreografiou...................Idem si pustiť ďalší diel, aby som pomedzi prsty cez môj face palm mohol pretáčať očami nad šibnutými občanmi Stars Hollow :D (08.04.2014)