Réžia:
František FilipScenár:
Jiří HubačKamera:
František UldrichHrajú:
Petr Haničinec, Iva Janžurová, Vladimír Dlouhý, Lukáš Vaculík, Radoslav Brzobohatý, Ivana Andrlová, Josef Kemr, Čestmír Řanda st., Ladislav Mrkvička (viac)Epizódy(7)
Obsahy(2)
Hlavním hrdinou dnes již klasického seriálu Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa z roku 1982 je inženýr Josef Hovora, vzdělaný zemědělský odborník, který chovu ušlechtilých koní zasvětil celý život. Velká pozornost je věnována i dalším lidem, kteří s ním podstupují dlouhá léta hledání a omylů a v jejichž trpělivé práci je obsažen vklad příštím generacím. Je to třeba ošetřovatel koní Lojza, který si s koňmi rozumí víc než s lidmi a jehož mínění respektuje i sám ředitel statku... V prvním dílu se Hovora vrací z aukce, která byla prvním objektivním měřítkem jeho chovatelských výsledků, ale dopadla špatně. Nikdo žádného koně nekoupil. Za nízké ceny Hovora prodej odmítl, neboť je přesvědčen o jejich nesporných hodnotách. Ředitel statku se rozhoduje zrušit Hovorův chov a prodat koně za užitnou cenu. Hovora se snaží situaci zachránit... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (127)
(7/7) "Já neumím nic než jezdit na koni... Je to málo, já vím, ale mně to stačí," říká stárnoucí a neúspěšný jezdec Janýr v podání Ladislava Mrkvičky. Ačkoli příznivci dostihů a koní vytýkali seriálu již tehdy řadu odborných nepřesností či vyložených přešlapů, Dobrá voda dodnes zůstává nepřekonaná v autentičnosti vykreslení koňského prostředí a jeho podstaty. Největší podíl na tom má bezesporu scénárista Jiří Hubač, který prostředí jezdců a chovatelů dlouho studoval a dokázal vytvořit dodnes živý příběh, prodchnutý precizními dialogy i barvitou psychologií postav. A plejáda vynikajících českých herců, z nichž si diváckou pozornost vydobyli vedle skvělého Petra Haničince především Lukáš Vaculík s Vladimírem Dlouhým, je nositelem nenahraditelného bohatství uměleckých výkonů, jakých lze v současnosti jen stěží dosáhnout. Žádná nuda, naopak. V Dobré vodě totiž nešlo jen o koně. Hubač ji pojal jako netušený dokument boje s vrchností i jako poctu lidské vytrvalosti a houževnatosti. ()
Né že by mě seriály o zvířatech až tak brali ,ale tohle je pěkně natočené. Haničinec jako ten pravý końák co brání svoje koně za každou cenu i proti předsedovi ,který chov krátí. Jenže jeho syn se nepotatí a jde radši dělat pingla. Což sice špatně nese ,ale nic jinýho proti tomu nezmůže. Nakonec brigádník nastoupí na jeho místo. Za zmínku stojí děda v podání M.Nedbala a I.Janžurová jako starostlivá máma ,která vše urovnává. J.Kemr je tu taky v pěkné postavě otce jehož syn žije na Novém Zélandu a sem tam si volají či píšou. Na co si vždy vzpomenu 1.Rival 2.Jasná 3 .Oliver pořadí v průběhu Velké Pardubické. ()
Rukopis Hubače a napsaní rolí na tělo se nezapře. Stejně tak režie Filipa. Opět tu máme postavu, jejiž obdobu známe z jiných seriálů pana režiséra. Mluvím o roličku zásadovitého i jemně sarkastuckého tchána Hovory v podání výborného Miloše Nedbala. Podobnou postavičku známe z Byl jednou jeden dům nebo Sňatky z tozumu. Roli jako šitou na tělo dostal Váňa filmového nebe - mluvím o panu Mrkvičkovi, který je jockey každým coulem. Dlouhý odvedl svůj průměrný nadstandart. Vždy když vidím třetí díl a závod na Pardubické a i když to znám a vím jak to dopadne, tak stejně trnu. Co mi v tomto seriálu nesedí je onen němec v podání Rudolfa Jelínka. Nejde o Jelínka, jde mi o tu postavu. Nřkomu může vadit JZD a soudruzi. Ale toho tu moc není. Myslím toho soudruhování. Ale jak jsem psal na počátku, scénař psal pan scénarista s velkým S. On umí rozehrát příběh p lidech a jejich duších. Upnř krásný příklad je Hovora syn a otec s mámou. “Já jsem po tátovi.” - “Nejsi, jsi citlivý, neumíš být tvrdý. Jsi po mně.” Stejně ještě jednou vzpomenu alkohilika koňáka Mrkvičku nebo jednoduchého, ale srdcaře koňáka v podání Hanzlíka. A už vím, kde si Ivan Hubač inspiroval od svého otce, když psal postavu pro Vašuta v seriálu Sanitka 2. Ano, byl to Kemr v tomto seťriálu a nalhávání si vztah svého syna, když mu jakože volá. Tento seriál je o lidech, koních a duši, s krásně napsanými rolemi a dialogy. ()
Já se na to dneska dívám jako na pamětnický seriál. Jsem melancholicky naměkko, když vidím jak ten a ten herec byl mladý, případně živý.Na druhé straně míra patosu a stylizace je tu fakt neúnosná. Navíc nesympatický Haničinec a obskurní svět koňáků. Fakt kromě pamětnické slzy nemám za do dávat hvězdy. ()
Škoda, že Haničincovi a spol. někdo včas nevysvětlil, že oskar za řvaní fakt neexistuje, takže se nemusej tak snažit. Jejich mohutné hlasové projevy byly fakt k nesnesení. Jinak by mě zajímalo, jak se můžou žokejové apod. považovat za milovníky koní... Vždyť při každé velké pardubické si nějaký kůň ošklivě zraní a je utracen. No, možná to milovníci koňů jsou, ale koňů ve formě salámu. ()
Galéria (135)
Fotka © Česká televize / Roman Vácha
Zaujímavosti (42)
- V pátém díle (Lítost) Němec Lothar (Rudolf Jelínek) s brýlemi padá z koně. Evidentně herce nahradil dublér, navíc bez brýlí. (M.B)
- V šestém díle (Pokora) chce německý kupec (Jindřich Narenta) koupit dostihového koně pro svého syna, který hodlá závodit na Olympijských hrách, ovšem na tomto sportovním podniku se dostihy nejezdí. (M.B)
- Čestmír Řanda (předseda) uměl velice dobře jezdit na koni. (M.B)
Reklama