Réžia:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jan F. FischerHrajú:
Josef Somr, Jaroslava Obermaierová, Vladimír Menšík, Jiří Adamíra, Josef Abrhám, Miloš Nedbal, Vladimír Ráž, Alena Vránová, Josef Bláha, Libuše Švormová (viac)VOD (1)
Epizódy(5)
-
Stěhovavá trafika (E01)
-
Bio Ilusion (E02)
-
Jízda do tunelu (E03)
-
Ďábelské ostrovy (E04)
-
Obvaziště Boccaccio (E05)
Obsahy(1)
Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.
Epizody:
1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio
5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (182)
Tohle by už žádná televize neměla nikdy vysílat. Protože každým zopakováním tohoto skvostně napsaného, obsazeného, zrežírovaného i zahraného seriálu ještě více vynikne bezradnost současných scenáristů, neschopnost režisérů a totální netaletovanost všech herců, kteří se na páchání současných seriálů podílejí. Mimochodem, asi hned tak nezapomenu na scénu, kdy Dlask (Jiří Vala) oznamuje Hrachové (Jana Hlaváčová), že Hrach zemřel. Kde jinde by víc vynikla laskavost pana režiséra? ()
Seriál,který se povedl hlavně díky plejádě známých českých herců.Osudy obyvatel domu v Bagounově ulici mě dokázaly přitáhnout k televizi po sedm večerů.I když atmosféru Protektorátu znám pouze z vyprávění a z knih,myslím,že je tady velmi zdařile vykreslena.Jediné,co mi nesedí je postava ilegálního pracovníka ( hraje Řehoř ),který byl zřejmě napsán,aby byl seriál připuštěn na obrazovky.Nechybí tady napětí,humor i strach a odvaha.Hodnotím ho jako jeden z nejlepších seriálů,který byl u nás natočen. ()
Neni to pro mě čistě stoprocentní záležitost, ale kvůli atomosféře, střízlivýmu rozsahu a hlavně hereckejm výkonům a naprosto neopakovatelnýmu obsazení(!) dávám za pět. Hodně se tu ale mluví o tom, jak je to plný komunistických agitek, charakterů apod. - a s tim rozhodně nesouhlasim: jedinou výraznější úlitbou komoušům byl podle mě detailní záběr na vyvěšení Rudýho práva během Pražskýho povstání, ale to mi je srdečně naprosto u prdele a vůbec mě to netrápí, nepohoršuje ani to nepůsobí nijak nepatřičně, protože na konci války ta nálada rudě naladěná prostě byla a tohle nebylo nic, co by nějak vybočovalo z nějakýho střízlivýho rámce. A to jsem na všechny možný bolševismy, myslim, celkem háklivej. I ten odbojář Hrach starší (Řehoř) mi nijak přehnaně komunistickej nepřijde, ani si upřímně řečeno nevybavuju, že by se to tam kdy nějak víc řešilo. Každopádně nijak zidealizovaně vybarvenej nebyl - táta, kterej opustil ženu a ani se nijak nemá ke svýmu synovi atd., ten rozhodně neni žádnou vlajkovou lodí komunistickýho odboje. Pokud by se na tom někdo chtěl svézt, vypadalo by to jinak. Trošku mě ale zamrzely nedořešený osudy některých (rodina Nerudných - Patrokles i ostatní bratři, jak "kolaborant", tak "vlastenec", pak Pipina v rajchu, pilot Přemek Tvaroh, v domě přechovávanej Němec...), a taky mi trochu nehrála už celkem stará Hudečková hrající Pipinu jako malou holku. A z toho domu, jakkoliv byl udělanej hezky, ta ateliérovost bohužel jen sálala. ()
Otevřeně přiznávám, že nemiluju seriály "na pokračování". Ale to, co předvádí pánové Daněk s Filipem a prakticky všichni páni Herci (s velkým H), to je jedna jediná obrovská laskomina. S ohledem na dobu vzniku jsou kupodivu krocený i komančský agitační vášně a seriál budí dojem prožitých osudů konkrétních lidí v konkrétní době. Kvalitativně má celá série bohužel lehce sestupnou tendenci. První díl s trafikou je v podstatě geniální, nejhorší je tradičně "rudé" osvobození v závěru. I tak si ale autoři troufli mezi řádky shodit "Poslední bitvu, co vzplála" a veliký plus vidím v tom, že bolšana Dlaska nelíčej jako bůhvíjakýho klaďáka (spíš takovýho umolousanýho nemakačenka - jak se na správnýho proletáře sluší). Jinak... Moje nejmilejší postava je epesní dědeček v podání Františka Kováříka. ()
Seriál celkem přesvědčivě přibližuje atmosféru strachu českého národa za protektorátu, méně už pak život vyšších vrstev (i když výkon Jiřího Adamíry považuju za skoro nejlepší.) Jediné, co autoři přehnali, bylo, když dělníci a rolníci v květnu 1945 na barikádách předpovídali zánik soukromého podnikání :-D ()
Galéria (142)
Fotka © Česká televize / Jaroslav Trousil
Zaujímavosti (74)
- Martin (Jaromír Hanzlík) říká větu: „Všichni mě pořád cpali mejdlíčkem.“ Mejdlíčko se jmenovala sladkost pro děti, která přežila až do dob socialismu. Mejdlíčka se vyráběla téměř 60 let a jejich složení zní strašidelně, povařil se bramborový škrob společně s kyselinou sírovou nebo kyselinou solnou. Tím následně vznikl bramborový cukr. Aby byla tato sladká pochoutka lákavá i na oko, ještě se uměle obarvovala různými barvami. Chutnalo to jako přeslazený prací prostředek. (sator)
- Celý vnitřek domu byl postaven v ateliéru. Naproti tomu průčelí domu v Bagounově ulici se natáčelo v pražské Opatovické ulici na Starém městě. Dále se objevila filmová místa jako Petřínská rozhledna, bludiště Petřínské sady, Hradčany, Josefov, Karlovo náměstí, Novotného náměstí, Staroměstské náměstí, náměstí Kinských, Václavské náměstí, Letenské sady (vyhlídka u Hanavského pavilonu) nebo Kostel sv. Prokopa na Sladkovského náměstí na pražském Žižkově. (Cucina_Rc)
- Partnerka scenáristy Jana Otčenáška Libuše Švormová prozradila, že byl připraven díl „Vyvlastňování firmy Nerudných“. Ten byl ale vedením České televize zamítnut. (sator)
Reklama