Pilot (S01E01)

Slušný úvod - to je to, co mě napadá jako první. Většinou si můžeme užít celkem ponurou a depresivní atmosféru, to je fajn. Líbivá a zároveň teskná hudba dodává snímku správný nádech. Jinak ale nic, z čeho bych skákal do stropu. Některé herecké výkony mi neseděly - obzvláště křik. Střídání dramatických poloh s komediálními mi přišlo křečovité a štěkání ve vězení a závěrečná scéna vyloženě trapná. Jsem tedy zvědavý na ten "vlastní sex" viz Radyo. (01.10.2006)

Komentář obsahuje zdánlivé spoilery, které ale čtenáři věci neznalému mnoho neřeknou, ostatně jako celý komentář. O samotném prvním dílu TP by se nemělo smysl bavit odděleně od seriálu, kdyby neexistovala věc zvaná International Pilot – o dvacet minut delší verze s uzavřeným koncem (no, uzavřeným…), vytvořená pro případ, že ABC další natáčení neschválí, a později kvůli autorskoprávním šmodrchancům dlouho jako jediná dostupná na VHS a laserdiscích, což muselo nové diváky dokonale mást. Právě pro tenhle samostatný televizní film vznikla sekvence z červeného pokoje, se kterou byl Lynch tak spokojený, že ji později zakomponoval do dalších dílů jako Cooperův sen a vystavěl na ní celou mystickou rovinu seriálu; objeví se tu kruh dvanácti svíček, který zasvěcencům nemůže nepřipomenout kruh dvanácti platanů; skalnímu fanouškovi spolehlivě přivodí extázi mimořádně trhlá scéna s Lucy v růžovém negližé, organizující z domova policejní manévry, zatímco dva metry od ní se Andy snaží naučit na trumpetu. Jak by se ale prodloužený pilot vyjímal v Lynchově filmografii jako jediná položka ze světa Twin Peaks, kdyby bylo ze seriálu opravdu sešlo? Troufám si říct, že skvěle – strhující filmařina by zůstala (ta začíná nejpozději ve chvíli, kdy si Leland Palmer bere v hale telefon a za oknem v druhém plánu zastavuje šerifovo auto) a mimózní závěr by vytvořil plynulý přechod od dějově jednoznačných Modrých sametů a Zběsilostí v srdci k pozdějším rébusům typu Lost Highway a Mulholland Drive. (18.01.2015)

Začátek fenoménu, po kterém už seriály nikdy nebyly stejné. Nebýt příjezdu agenta Coopera a divácké horečky, která mu následovala, nejspíš by se o pár let později nebylo možné vydat pátrat do lesů v Aktech X nebo si ještě o další dekádu poté užívat záhady zlatých hus jménem Ztraceni a Zoufalé manželky. Samotný začátek veškerých mysteriózních eskapád začíná nalezenou mrtvolou a začíná sympaticky skromně. Napnutě čekám na každou stopu a byť vím, že se rozřešení nedočkám, koukám na každého z přítomných jako na potenciálního vraha, ať už mi je zrovna sympatický nebo ne. Detektivkám se přibližuji jen když mají v sobě odlesk dalšího žánru a tady jich je naštěstí hned několik. (03.05.2017)

Lynch velmi jednoduše, pomalu a polehounku vytváří hutnou, neproniknutelnou atmosféru z opravdu velmi jednoduchých, slabých prostředků. Pro mě, je toto jeho nejvyšší atribut, v tom je jeho mistrovství. Směs žánrů je pak už mojí oblíbenou záležitostí. Naopak nečekal bych jak dlouho se mi bude ještě v hlavě promítat obrázek fotky zavražděné ze školní nástěnky a další výjevy, například úvodní znělka mi napoprvé nic neřekne ale po shlédnutí filmu se při znělce už moje tělo vaří v napjatém očekávání... (09.12.2008)

Stačilo si poslechnout prvních pár tónů geniálního hudebního motivu Antonia Badalamentiho, a jakoby kouzlem jsem se ocitl v Twin Peaks. Lynchův skvost se může pochlubit tak opravdovou atmosférou, jak je to jen možné. Každý záběr dýchá skutečnem, každá postava je živoucí a zcela reálná. A vůbec nevadí že režisér vrší jednu podivnost za druhou, a na podstatné části obyvatel by si leckterý psychiatr mohl založit kariéru. Pod mistrovýma rukama do sebe vše zapadá, a příhraniční městečko vytváří svět samo pro sebe. Do této, na první pohled idylky, přichází vetřelec Dale Cooper, speciální agent FBI, bezpochyby jedna z nejzajímavěji napsaných postav kriminální branže. Kyle MacLachlan se do role naprosto ponořil, a vytvořil jakýsi pevný středobod, kolem kterého je vše postavené. Díky němu se i značně nesrozumitelná mytologie zdá přece jen trochu přístupnější. Twin Peaks předběhl dobu minimálně o deset let. Takové míry komplexnosti, sofistikovanosti a opravdovosti postav, dosahují seriály až v dnešní době. David Lynch a Mark Frost jim všem vydláždili cestu. (21.04.2014)