Ally McBealová

Nerada hodnotím seriály, aniž bych viděla většinu epizod, ale z náhodného sledování částí několika dílů mám ujasněno, že můj šálek kávy Ally McBeal rozhodně není. Partička rozdováděných nezbedných právníků se společnými toaletami, řešící v jednom kuse své sexuální problémy a po nocích řádící v karaoke klubech mě neoslovila, a schematičnost jednotlivých dílů byla jako vystřižená z nějaké americké příručky pro občany bez vlastního názoru s tématy: homosexualita, harašení, feminismus, diskriminace apod. (21.02.2009)

Jeden ze slavných popkulturních seriálů 90. let, který byl mimořádně populární zejména mezi ženskou částí diváků. Tak nějak si s ním nevím rady - neupírám mu řemeslné kvality, solidní herectví a v řadě případů i funkční humor, na druhou stranu mi byl krajně nesympatický svým obsahem a životním stylem i profesní zkušeností svých hrdinů. Na jedné straně ukazuje bizarní svět formalistického amerického soudního systému, kdy se právníci přímo vyžívají ve snaze manipulovat s laickou porotou, a přes určitou scénáristickou nadsázku jde bohužel o trefu do černého. Takhle nějak to často v Americe chodí a šikovný advokát dokáže v leckterých případech pro svého klienta a pochopitelně i pro sebe vytřískat těžké prachy v naprosto obskurních soudních přích. Právníci, kteří byli hrdiny seriálu, v nejednom případě stavěli pojem spravedlnosti na hlavu a já v duchu fandil jejich protivníkům. Zároveň mi seriál vadil svou hyperkorektností, genderovými a feministickými bludy a v neposlední řadě i zobrazením konzumního života americké vyšší střední vrstvy. Hrdinka seriálu je chodící reklamou na bulimii, ženské postavy jsou přímo ztělesněním představ o ideálním ženském těle, je to takové pohodové a poživačné. Děti se tam nějak moc nevyskytují. Když měla jedna z partnerských dvojic řešit otázku mateřství, dospěli oba právníci, kteří bezpochyby patřili mezi 10 % nejlépe placených Američanů, k tomu, že si je prostě nemůžou dovolit - vždyť by chuďátko strádalo nedostatkem. Celkový dojem: 40 %. Příznačné je, jak seriáloví hrdinové sní o rodinném zázemí, ale vzhledem ke svým vysokým nárokům na partnera a vlastní neschopnosti se přizpůsobit a dávat jsou odsouzeni k neustálému střídání krátkodobých vztahů. (12.01.2009)

Na seriálu jsou k vidění tak maximálně slušné nohy hlavní představitelky, ovšem zbytek (jak postavy, tak seriálu) stojí za - nestojí za nic. Co se příběhu týče, po pěti dílech jsem pocit, že pracovat s takovými debily já, zaopatřím AK-47 a veškeré osazenstvo kanceláře podrobím výzkumu o škodlivosti povýstřelových zplodin na ozonovou vrstvu. Neustále řešení naprostých kokotin ve vztazích, opravdu dementní úchylky, opakování motivů, nesmyslné právnické případy (i na Spojené státy), feministické kecy. P.S: Jediná dobrá Ally byla McNealová ve Futuramě. P.P.S. Nejvýstižnější komentář má jednoznačně Faidra. (14.12.2005)

"Chcete někoho přivést na mizinu? Připravit ho o výsledky celoživotního úsilí? Přimět jeho ženu aby od něj odešla? Nebo dohnat jeho děti k pláči? Tak tohle my dokážeme." Právníky mám rád. Tedy v televizi. V reálu je střílím na potkání, protože někde mezi paragrafy ztratili fantazii. To vychrtlá Ally má na právničku fantazie až dost, talent na vztahové trapasy má rovněž jedinečný, ale zpočátku jsem si myslel, že spolu moc času trávit nebudeme. Pak jsem však byl seznámen s Ling a od té chvíle jsem kanceláře Cage & Fish navštěvoval častěji, než by se slušelo na kliďase, který své problémy obvykle řeší nadávkami, fackami nebo střelbou. (15.02.2017)

Někdo je zmatený, koktá, píská mu nos, někdo zase vrčí a nepříjemně kouše po všech kolem, někdo zdánlivě svádí jakéhokoli chlapa, co kolem projde a někdo se soustředí na laloky, jamky a hlavně peníze. A někdo je smutný, v duši stále dítě, které si hraje se svojí dětskou láskou - a ten někdo je Ally McBealová. Nejlepší seriál z právnického prostředí, právě proto, že o soudy v něm jde až ve druhém sledu. Když mi bylo o pěkných pár let méně, chtěl jsem být právník a myslel jsem, že neexistuje lepší seriál. Druhé zhlédnutí po letech už mi trochu otevřelo oči a vidím, že se občas tempo unaví, ale ty nejlepší díly stále nemají konkurenci a žasnu u nich nad tím, jak úžasné postavy a zápletky se dají vymyslet. A i dneska bych dal cokoli za to mít tuhle partu za kamarády či kolegy. Jenže všechno, co tu píšu, má několik "ale". Po jedné velmi dobré a třech úžasných sériích totiž přichází nešikovná a křečovitá pátá sezóna plná castingových změn, a která v mnoha ohledech celkový dojem silně sráží. Z Ally McBeal je v tu ránu čistý průměr, ale první čtyři parádní roky nám nikdo nevezme. A po úplně poslední scéně onen stesk po opětovném zhlédnutí tak jako tak zafunguje. (11.01.2006)