Liga výnimočných

Pořád jsem nechtěl věřit, že je to tak špatný film, ale opravdu je. Po celkem slibném začátku se dostává do takových scénáristických veletočů a "cool" hlášek, že z toho jde opravdu hlava kolem. I Conneryho postava je ve filmu hodně zastíněna, až se člověk ptá, proč tam vůbec je. Po flašce rumu ideální. (16.09.2005)

Tenhle film má ucházející triky a výpravu a to je asi jediné, co lze na něm aspoň trochu pochválit. Děj je asi takový, jaký bych od popcornové zábavy čekal. Nevadila mi megaponorka, prohánějící se v benátských kanálech, trocha té nadsázky nikoho nezabije a jde přeci o comicsovou adaptaci. Ovšem řetězová demolice domů v Benátkách, to už bylo na facku scenáristovi....Násilně naroubovaného "správného chlapce" a zástupce hrdinů ze Spojených států Toma Sawyera si američani taky mohli odpustit a Conneryho tatínkovské pudy rovněž. A proč Nemo vypadal jako Usáma, to je mi též záhadou, tvůrci filmu zřejmě nikdy neviděli klasické kresby De Neuvilla, dvorního Verneova ilustrátora. Výsledkem je standartní hollywoodský prefabrikát, taková obyčejná jednohubka, kterou jsem sice polkl, ale trošku jsem se při tom zakuckal a za pár minut už jsem o ní nevěděl....Sean Connery Václavu Havlovi slíbil, že když se film povede, zařídí světovou premiéru v Praze. I stalo se tak. Mám pocit, že Mr. Connery začíná trpět ztrátou soudnosti. (08.12.2003)

Spojení kapitána Nema, Doriana Graye, Toma Sawyera či dr. Moriartyho? Zní to teda příšerně, ale film se nevleče, má dobré triky, sympatické obsazení (zvlášť Connery a Roxbrugh) a taky to, co u popkornu přímo vyžaduji - lehkost. Nenáročný, rychle ubíhající, letní akční spektákl, který si na nic nehraje. The End. (18.04.2005)

Hodně hrdinů by mohlo znamenat hodně zábavy anebo taky velký průšvih. Jelikož jsem při sledování tohoto snímku dvakrát usnul při nevěřícném kroucení hlavou, tak soudím, že tohle byl výjimečně nepoživatelný eintopf, i když byl ukuchtěný z kvalitních ingrediencí. A právě za ty postavové ingredience dávám dvě hvězdy, protože žádný jiný klad jsem na tomto snímku nenašel, i když jsem ho vychytrale hledal i v negativu závěrečných titulků. (02.05.2014)

Když jsem byl malý, chodíval jsem s dědou k řece. A jak už to tak dědové dělávají, i ten můj mě učil házet žabky. Docela mi to šlo a bavilo mě to, kdo by taky neměl rád ty hezky ohlazené oblázky a nesledoval jak letí nízko nad hladinou, zběsile rotují, dopadají na vodu a zase se od ní odrážejí...až se nakonec neodrazí a nezůstane po nich ani stopa. A přesně tak se to má s Ligou Výjimečných. Na pohled uhlazené, vymazlené a hodně slibné dílko, obzvlášť když znáte Alana Moorea a vidíte drsně se tvářícího Seana Conneryho a uhlazeného zhýralce Stuarta Townsenda. Potom začne ten pestrobarevný kolotoč, kterým je například bitva v knihovně...a pak se ten pomalu snižující se let nad hladinou, symbolizující úroveň filmu, dostane do svého nejnižšího bodu (to je třeba logický kopanec nebo tak něco...každopádně je toho ve filmu víc než je omluvitelné, OBZVLÁŠŤ POKUD ZNÁTE ALANA MOOREA), ze kterého se ještě párkrát povznese (třeba když začne řádit paní Harkerová;)), ale stále víc a víc je vidět úbytek energie....a pak přijde konec. Konec, který ve vás nenechá nic, stejně jako když se nad žabkou zavře voda. Trestuhodné zmrhání, opravdu trestuhodné. (03.12.2006)