Hlava-22

Tento protiválečný snímek natočený dle románu Josepha Hellera ukazuje a dokazuje, že válčení je věc naprosto stupidní. A navíc..Mike Nichols se zhostil určitě ne lehce zpracovatelného tématu na výbornou. "Let me see if I've got this straight: in order to be grounded, I've got to be crazy and I must be crazy to keep flying. But if I ask to be grounded, that means I'm not crazy any more and I have to keep flying." (18.02.2007)

Jako obvykle to knize nesahá ani po chlupy v řiti, ale v porovnání s jinými válečnými komediemi, třeba z francouzské provenience, je to naprostá bomba. A odmyslím-li, že jsem knihu četl asi 100x a znám ji dost dobře, což mě nutí porovnávat, je to zcela suverénní a samonosný film, který pobaví a trochu i vzdělá všechny místní Všeználky, jejichž jediná historicko-válečná aprobace je fakt, že si stříkli do plíny, když na ně v televizi zamrkal Radar :-) (02.08.2011)

Vzhledem k tomu, že znám a mám moc rád knižní předlohu, nemůžu film hodnotit plným počtem hvězdiček, jelikož je tam z knihy asi pětina. Přesto musím uznat, že se Mike Nichols s obtížně zfilmovatelnou předlohou popral skvěle. Casting je také výborný! Alan Arkin v roli Yosariana hraje možná životní roli. (21.10.2007)

O knize jsem vždycky slyšel jenom samou chválu a nedávno mi to zase jeden člověk doporučoval se slovy, že prej to je "něco jako Švejk". Zjistil jsem, že existuje i tenhle film, takže jsem moc dlouho neváhal a s velkym očekávánim jsem se na to podíval. Moje dojmy po skončení filmu jsou dost rozporuplný. Na jednu stranu jsou tady geniální vtipný scénky, na druhou stranu je to od samýho začátku totální zmatek, kdy se přeskakuje z reality do nějakejch snů a halucinací, aniž by mi to dávalo smysl. Navíc ve druhý polovině začne ubejvat humoru a naopak se to začne brát celý dost vážně a to už mě moc nebavilo. Celkově to neni špatný, ale už jsem viděl i lepší filmy na téma absurdnost války. A že bych teď měl chuť začít shánět knihu, tak to už vůbec ne. 55% (14.08.2013)

Catch XXII je jedna z nejlepších knih, které se mi kdy dostaly do rukou, a její filmové zpracování je důstojné legendy, která se kolem Hellerova románu právem vytvořila. Jenže - pokud jste Hlavu 22 nečetli, budete z filmu nejspíš pěkně mimo, první půlhodku určitě. Ale vidět na plátně mladého Jona Voighta coby hlavu Syndikátu (na kterém prostě všichni vydělají), Majora Majora Majora, starýho dobráka Aarfyho, nahého Yossariana na stromě, památnou scénu hučení na briefingu, perfektního úlisňáka plukovníka Mooduse a kvanta dalších psychotických úletů, to stojí za tu trochu zmatků. Je to "trochu" jiná výpověď o šílenství války než Apokalypsa nebo Četa, a na genialitě jí to nijak neubírá, ale kniha je základ a tohle je k ní "jen" perfektní bonus. 80% (08.01.2004)