Vtáčia klietka

Tenhle remake se mi líbil mnohem více než původní francouzský film, a to je velmi vzácný jev. Skvělá komedie s morálním podtextem... Oproti originálu z ní mnohem zřetelněji vyleze poznání, že politicky korektní upjatě konzervativní běžně heterosexuální rodičovský pár může být objektivně měřeno mnohem méně humánnější než párek dvou nesezdaných mravně uvolněných citově labilních homosexuálů, což by mě před shlédnutím tohohle snímku ani nenapadlo:-) A kdo má pak vlastně v otázkách morálky máslo na hlavě?! (02.02.2007)

Armand a Albert jsou homosexuální pár středních let. Armand vlastní travesty klub s názvem Ptačí klec. Oba spolu vychovávají Armandova syna, který jednoho dne oba překvapí svým rozhodnutím se oženit, ale otec nastávající nevěsty je vlivný republikánský senátor a syn si nepřeje, aby se dozvěděl o tom, že jeho otec je gay. Nezbývá než sehrát všechno tak, aby to vypadalo, že Armand s Albertem nejsou orientovaní na stejné pohlaví. Nebude to snadné, ale bude to vtipné. Je nutno dodat, že tahle komedie vychází z divadelní hry a je to na ní znát. Divadelní minimalismus je patrný zejména uprostřed filmu, kdy však také dochází na velký příval gagů, když je senátor na návštěvě u páru a oba předstírají heterosexuální orientaci. To je nejlepší část filmu a Robin Williams s Nathanem Lanem svoje "přihřáté" postavy hrají perfektně. Před a po této scéně vtipů výrazně ubude, což je škoda, protože po pomalém rozjezdu přišla gagová smršt a konec mně přišel trochu moc absurdně crazy, a mohli si s ním dát trochu větší práci a vylepšit ho. Komedie, která se vyplatí vidět pro skvělé herecké výkony zejména dvou hlavních představitelů výborně nadabovaných a prostředek filmu rovněž stojí za to. 60% (11.06.2012)

Jojo, takhle nějak si představuju inteligentní (a byť je to remake, tak stejně dobrou - ne-li lepší - své francouzské předlohy) americkou - korektní - vypointovanou - skvělou komedii s rozkošným nadhledem o ixprocentní menšině a bigotních konzervativcích... ;-) . . . Tři a půl hvězdičky tedy za film, zaokrouhlené za tu "...malou tlustou nejistou věc středního věku...", jež se zove "Starina" čili Albert - v podání uměřeně hysterického růžolícího N.L. - s úsměvem nahoru... A jinak - netřeba to více okecávat, kluci... :-D) (09.02.2006)

Chvílemi nevím, jestli dřív nadávat na podařeného synátora, který klade nesmyslným způsobem tak nesmyslné požadavky, až to podrývá důvěryhodnost celého filmu, nebo se podivovat histriónství slečny Alberta a pochybovat, jestli se jedná o výsměch měšťácky prudérní společnosti, nebo spíš teploušům. Asi je to obojí. Nemůžu ale pominout skutečnost, že jsem polovinu filmu prochechtal, a to nejen díky fórům zjevným, ale i těm méně okatým (například když si unylá sekretářka ve fitnessu čte časopis s názvem Nietzsche). Nakonec bych to označil za inteligentní grotesku s politickým a sociálním přesahem a dovolím si zaokrouhlit nahoru. 4½. (08.05.2012)

K tomuto remaku francouzského filmu s precizním Michelem Serraultem, nonšalantně charmantním Ugo Tognazzim a mým miláčkem Michelem Galabru jsem přistupovala značně skepticky. Byla jsem příjemně překvapená! Všichni obstáli se ctí a nejvíc můj nejoblíbenější americký herec Gene Hackman, myslím, že dost opomíjená hvězda. Vůbec jsem neměla pocit, že amíci něco odflákli a že na frantíky a jejich humor nemají. Takový dobrý remake se povedl snad už jen u Tří mužů a nemluvněte (i když tam mi teda dost chyběl ten krásný pařížský byt). Jo a možná Mzda strachu, se zavřenýma očima:-) (15.04.2011)