24

Rodiče mě odmalička učili, že lhát se nemá. To sice není tak úplně pravda, jak každý časem zjistí, ale klamavá reklama je sprostá a je to lež jako věž, a real time v tomhle seriálu je přesně ten případ. Jenže i kdybych se na hlavu postavil, Elishu Cuthbert (která by se měla držet toho co hrála v Sexbombě Od Vedle i ve skutečnosti) nesnášel desetkrát víc než ve skutečnosti, zvracel z těch vychytaných triků jako hrdinská výprava deset minut po zástavě srdce a podobně, stejně bych si neobhájil, kdybych 24 Hodinám vpálil míň než těch 60%. Pro mě je to jen další seriál z mnoha, a nic na tom nezmění rozrámečkování obrazu, odtikávání vteřin s dunivým zvukem připomínajícím tlučení náhrobními kameny o sebe, ani ten Kiefer Sutherland, pro kterého je tenhle seriál dobrou terapií, když už ničím jiným. Zkrátka nejsem jedním z oslovených. BTW černošský prezident USA? Mezi žánry chybí SCI-FI :P Psáno dávno předtím, než senátor Obama vyrazil směr Bílý Dům;) Tak - to byla pravda v roce 2005, kdy jsem měl za sebou první dvě série v podání TV Nova. O deset let později, když už bylo jasné, že se osudy Jacka Bauera definitivně (možná s malým producentským otazníkem;)) uzavřely, a kdy mě určité osoby, jejichž názorům věřím, přesvědčily, že se 24 Hodin změnilo v cosi jiného a zaslouží si v podstatě status historického milníku, jsem se rozhodl, že si to dám hezky všechno a tentokrát po mém. A světe div se, redukce času jednotlivých dílů na bezreklamových 40 minut (42 včetně rekapitulace dosud viděného;)) a nasázení jednoho dílu za druhý v rychlém sledu tomu skutečně dost výrazně pomohly. Dodatečně budiž veleben český dabing, který dokáže člověka přesvědčit, že i taková sušinka schopná přivodit si úraz při jakémkoliv natáčení, jako je Ivan Trojan, může dát hlas nezničitelnému bijci jako je Jack Bauer. Ale k tomu celkovému hodnocení - s odstupem je potřeba říct, že 24 Hodin je neopakovatelný produkt své doby, protože na televizní obrazovky nakráčel pár měsíců po jedenáctém září, a svým do té doby nevídaným stylem do značné míry redefinoval akční žánr (aspoň na poli televizních seriálů). Pomiňme, že všechno to "analyzování", které zabírá většinu řečí v centrále, je na úrovni vědeckých postupů v CSI Las Vegas:) Největšími devizami seriálu jsou jednoznačně svižná akce, práce s postavami a nečekané odbočky a rozuzlení, dnes srovnatelné třeba s Hrou O Trůny. Bohužel "dějově" je to o hodně slabší. Když vezmu první sérii, tak existence dějové linky s Jackovou rodinou má logiku, ale její ustavičné zašmodrchávání je skoro k smíchu (a je to nejznatelnější doklad toho, že studio raději na úvod počítalo jen s natočením třinácti dílů). Ve druhé sérii je to ještě o několik řádů horší, protože to má smysl naprosto nulový, a protože způsob uvažování Kim Bauerové a její putování krutým světem a divočinou (něco jako epizoda z Twin Peaks included:)) je k smíchu naprosto bez debat. Ale zase to zachraňují nečekaný George Mason, mravně silný prezident Palmer a dokonale chameleónská Sherry Palmerová. A sráží ke dnu Jackův instaheal po zástavě srdce a podobné "legrácky". A hodně hodně hodně zvedá nahoru poslední scéna... na kterou se ve třetí sérii vůbec nenavázalo:P Ale to je ten menší problém, protože u třetí série se scénáristi vybodli hned zkraje na jakoukoliv logiku, a s neztenčenou silou se tohoto svého přístupu drželi až do jejího úplného konce (kde sakra Jack vzal ten virus, proč by mu Salazarovi byť jen na sekundu věřili, jak dokázal Saunders zpunktovat takovou megaakci aniž by o to PTO aspoň jen zavadilo, jak chemik dokázal zredukovat inkubační dobu na čtvrtinu a zvýšit mortalitu na 100%, co měla vůbec znamenat ta téměř komediální linka s Palmerovým bratrem a "osudovými ženami", atd. atd.). Ale zase - akcie výrazně zvedal Chapelle, bratři v koksu, a především sám Jack, který toho měl viditelně dost, a začínala se ukazovat "temná strana jeho Síly". Pokud jde o čtvrtou sérii, ta se kromě působivého vykreslení fanatických džihádistů a představení několika povedených postav (jako Dina Arazová nebo Edgar Stiles a především jeho matka) poněkud přenastavila, když v jen o něco maličko méně neuvěřitelném scénáři než u třetí série využila model řetězce "menších" hrozeb namísto jedné, respektive dvou. Celkově to prospělo tempu, ale nemělo to tu správnou sílu, protože na jednotlivé kličky a zákruty (a že jich bylo) už prostě nezbýval čas. A ještě jedna věc - změnili se někteří dabéři (Tony Almeida už nemluví jako Jiří Langmajer) a o několik tříd se zhoršila kvalita překladu. (09.12.2005) (menej) (viac)