Reklama

Reklama

VOD (1)

Série(2) / Epizódy(11)

Obsahy(1)

Už jsou to tři roky, co u reichenbašského vodopádu proběhl souboj mezi profesorem Moriartym a Sherlockem Holmesem, po němž oba skončili na dně rokle. Watson se vrátil do Londýna a mezitím se stal policejním patologem, který se přes ztrátu drahého přátele doteď nepřenesl. Jednoho dne je povolán k vraždě Ronalda Adaira a po jednání u soudu narazí na mrzáka, kterým se ve skutečnosti ukáže být samotný Holmes v přestrojení. Ten Watsonovi osvětlí, co se tenkrát u vodopádu opravdu stalo a proč se následně musel skrývat. Nyní však nastává vhodná doba k jeho návratu, protože jeho nepřítel udělal zásadní chybu. Po znovushledání se může dvojice dvou největších vyšetřovatelů na světě opět vrhnout na řešení zdánlivě nerozluštitelných záhad… Další osudy detektiva Sherlocka Holmese a doktora Johna Watsona podle předlohy Arthura Conana Doylea se dočkaly v sérii s názvem Návrat Sherlocka Holmese natočené mezi léty 1984 až 1986 výrazné obměny v obsazení. David Burke, který ztvárnil Johna Watsona, dostal pozvání do Královské shakespearovské společnosti a vzhledem k tomu, že by se nemohl nadále plně věnovat své roli, byl nahrazen Edwardem Hardwickem, neméně úspěšným hercem, co v roli Watsona zůstal až do konce seriálu. (Česká televize)

(viac)

Recenzie používateľa rozum i cit k tomuto seriálu (11)

Prázdny dom (1986) (S01E01) 

Jak již zde bylo poznamenáno ostatními, hlavním cílem tohoto dílu je svést Holmese a Watsona opět dohromady a případ Ronalda Adaira je upozaděn. I když jak se ukáže, vše nakonec souvisí se vším. Opět velmi věrná adaptace povídky, jejíž jedinou významnější a zároveň opodstatněnou odchylkou od předlohy je to, že Watson si o případu pouze nečte v novinách, nýbrž zastává funkci koronera, čímž je od počátku u jeho vyšetřování. Na konci pak projeví i schopnost správné dedukce. Téměř dojemný díl, v němž jsou divákům více než jinde ukázány přátelské a láskyplné vztahy panující mezi Holmesem, Watsonem, paní Hudsonovou a dokonce i Lestradem. Soudce neměl chybu. ()

Opátske sídlo (1986) (S01E02) 

Může obsahovat SPOILER: Nemohu souhlasit s názorem, že jde o slabý díl bez napětí. Ač některé jiné díly seriálu pobaví více, přesto je tento díl ve skutečnosti nejen věrným zpracováním Doylovy předlohy, ale je dokonce lepší než povídka samotná. Scénáristé zde nechali Holmese a s ním i diváka pátrat po pravdě, zatímco v literární předloze ví o detailech týrání lady Brackenstall od počátku i inspektor, takže je s podivem, že případ nerozlouskne sám. Začátek s nálezem těla je ponurý více než dost a zbylých 20 minut dílu ani jinou možnost zakončení než prostřednictvím námořníkova vyprávění nenabízelo. Ostatně celý závěr se nese přesně v duchu původního textu a jediným výraznějším odklonem je přítomnost lady Brackenstall na konci a její objetí Holmese, které je ovšem velmi roztomilé. Případ Abbey Grange je jedním asi ze čtyř případů, kdy Holmes nechá pachatele uniknout, přičemž tento je z nich ten možná nejpochopitelnější a nejchvályhodnější. Zároveň je dílem, který divákovi v paměti rozhodně uvízne, byť to se týká asi většiny dílů tohoto skvělého seriálu. Za mě plný počet. ()

Musgravský rituál (1986) (S01E03) 

Holmes znuděný a unavený, Holmes nastydlý a sjetý se záchvaty smíchu. K tomu sychravý podzimní víkend, staré venkovské sídlo, škaredá mrtvola a zapomenutý poklad. Co víc si přát? Scénárista se tentokrát potýkal s velikým problémem, neboť podle kánonu tento případ vyřešil Holmes dávno před seznámením se s Watsonem a celý případ mu vlastně jen vypráví poté, co ho zase jednou doktor donutil uklidit binec v Baker Street. Nutno však říci, že se svého úkolu zhostil více než dobře, jelikož začlenění Watsona do příběhu působí zcela přirozeně, film ani na okamžik nenudí, úvodní odchylky jsou ku prospěchu děje a kromě tří drobností (otázka dubu, kokainové intermezzo a výborný moment s Holmesem na loďce daný přítomností vodního příkopu na lokaci) příběh opět odpovídá textu povídky do detailu. Ostatně tvůrci v tomto seriálu obvykle postupují v duchu předlohy a i v případě odchylky jde mnohdy pouze o využití informace, která sice není přítomná v dané povídce, ale v Doylově příbězích se přesto vyskytuje (viz např. Holmesovo střílení do zdi zmíněné právě v Musgravském rituálu, které pak zúročili v jiném díle). Stejně tak jejich zdejší pokus osvětlit osud Rachel je v souladu s textem, neboť Holmes opouští sídlo se stejným názorem jako v povídce. Co se zbytku týká, Sherlock mohl být možná zkraje méně ostrý na adresu svého bývalého spolužáka, nicméně jeho snaha chovat se společensky ve chvíli, kdy je na výsost otrávený, je vpravdě komická stejně jako jeho ,, úcta“ k památeční rodinné veteši a postoj k aristokratickým kratochvílím. On je tento díl vůbec kombinací komických momentů s těmi ponurými až lehce hrůznými (tedy minimálně na zdejší vraždě něco hrůzného je). Opět výtečný výběr vedlejších postav (majordomus Brunton lepší být nemůže, Rachel bych se téměř lekla, jak šíleně se tváří, a představitel Reginalda Musgrava hraje svou vrozenou plachost na výbornou), dobrá kamera i hudební doprovod a přesně takový starý hrad, jaký by si člověk přál. Určitě jeden z nejzajímavějších dílů série, který bude bavit především diváky mající v oblibě historii a nejrůznější honby za pokladem, nebo toužící si oprášit své znalosti trigonometrie. ,, If I may be so bold, sir, the boot was worn by his brother, sir Roland Musgrave, at Naseby.“ ()

Druhá škvrna (1986) (S01E04) 

Sherlock Holmes a jeho Agentura na záchranu manželství, Holmes a jeho Ztráty a nálezy, Holmes nezvykle rozjařený, Holmes veskrze chápavý (není on nakonec v skrytu duše přece jen trochu romantik?), Holmes s neuvěřitelnou mimikou měnící se ve zlomku vteřiny. Veliký detektiv je zpět a dalším případem, který řeší, není nic menšího než zmizení dopisu ,, nejzazší důležitosti“, o němž vlastně nikdo v Anglii neví, že vůbec existuje, ale jehož zveřejnění by mohlo, jak jinak, změnit běh světových dějin. Ubohý Sherlock by měl trávit více času s něžným pohlavím, neboť pak by mu byl důvod návštěvy lady Hildy jasný od první minuty jako mně, i když jsem povídku před shlédnutím filmu nečetla, a nezabil by touto záležitostí půl dne (či dokonce 2 nebo 3 dny dle textu). Jeden z nejkomediálnějších a nejzábavnějších dílů celého seriálu utahující si tak trochu z vysoké politiky, navíc předloze opět věrný do absolutních detailů od popisu Holmesova chování po prakticky každičkou větu pronesenou zúčastněnými, s výjimkou odhozené zápalky, která jest šprýmem scénáristy. Velmi dobrý výběr vedlejších postav (angličtinu Patricie Hodge je pak doslova radost poslouchat) i výborný hudební doprovod. A lehkost, s níž Holmes dokáže vypoklonkovat ze svého obýváku dokonce i britského premiéra a jeho arogantního veledůležitého poskoka, prostě nemá chybu. ,, Prime minister, we too have our diplomatic secrets.“ ()

Muž s pokrivenou perou (1986) (S01E05) 

Díl, který si člověk pamatuje i po letech, ačkoli patří k těm, v nichž divák odhalí pachatele dříve než detektiv. V mém případě to bylo možná způsobeno podobným, byť co do charakteru pachatele a motivu odlišným, případem Hercula Poirota (zde se asi Christie volně inspirovala u Doyla). Částečně je ovšem na vině i sám autor, jenž v původní povídce vlastně ani nenabízí příliš dalších stop a linek, které by čtenáře či diváka mohly zmást. Nakonec to ale vůbec nevadí, neboť tento díl je díky vzájemnému špičkování Holmese a Watsona veskrze zábavný a navíc je zajímavý i co do prostředí. Navštívíme opiové doupě, bohatý dům vyšší střední třídy, londýnskou City, nábřeží Temže a podíváme se i do Bradstreetovy kanceláře ve Scotland Yardu. Ve viktoriánském období se žebrákem a bezdomovcem mohl stát prakticky kdokoli a realita tzv. workhouses, domovů pro tyto lidi na okraji společnosti, byla natolik hrozná, že mnozí raději volili smrt na ulici, jak o tom svědčí dobové kresby a fotografie. Ačkoli tedy tvůrci mohli v tomto směru ještě více přitlačit na pilu, přesto je zdejší svět lidí bez domova vykreslen dobře, včetně ubožáků, kteří už nemají sílu ani žebrat, jichž byl podle očitých svědků plný Londýn. Jediným rozdílem oproti předloze je pak absence Watsonovy manželky a její nahrazení paní Hudsonovou, avšak tento úvod je ve skutečnosti lepší než originál. Ocenit lze také kameru a zvuk (např. scéna s drožkou rozjíždějící se do londýnské mlhy za zvuku úvodní znělky byla velmi pěkná) stejně jako masky a výběr vedlejších postav. Konečně díl nepostrádá ani nějaký ten dojemnější okamžik a Holmes, tentokrát zcela na straně dámy a oceňující dokonce ženskou intuici, odkryje minimalistickým způsobem i svou laskavou a ohleduplnou stránku. Plný počet. ()

Cirkevná škola (1986) (S01E06) 

První díl, který se výrazněji liší od původní povídky. Zároveň je to ten případ, kdy lze říci, že předloha i adaptace jsou stejně dobré. Odlišnosti od textu začínají banalitami (typu, že chlapec začal do školy chodit v zimě místo v létě, jeho matka žije v Itálii místo jižní Francii atd.), pokračují menšími odchylkami v pátrání (chybí zmínka o svědcích, sledování podezřelého páru v Liverpoolu či zatčení cikánů apod.) a končí zcela odlišným závěrem. Hlavní body a linie případu (úvod, samotný zločin, rámcové body pátraní, identita pachatele či pachatelů) jsou ovšem stejné. A zatímco postup pátrání vykazuje v textu možná o něco větší konzistenci a nález těla zde také působí o poznání dramatičtěji, závěr odpovídající více charakteru pachatele je lepší v seriálu. Oproti pouhému vysvětlování, které tolik vadilo některým recenzentům v případě Abbey Grange, kde ale bylo na místě a nešlo to zpracovat jinak, je závěr mnohem napínavější a akčnější. Samotné pátrání je pak ve filmu obohaceno o Holmesovu dedukci ohledně stavu dr. Huxtabla, milé intermezzo paní Hudsonové, rozbor událostí v pokoji Herr Heideggera stejně jako představení chlapcova psychického stavu v pokoji jeho spolužáků a rovněž Holmesovo pátrání po minulosti rodiny Holdernessů. Navíc zde Holmes pachatele odhalí sám místo toho, aby na něj jako v povídce ,, kápl“ v podstatě náhodou. Odhalí rovněž jeho vzájemný vztah s vévodou i záležitost podkov, opět na rozdíl od původního textu, kde pro něj byly obě skutečnosti překvapením. Navíc vévoda, který nechá svého syna další tři dny u únosců, i když již ví o místě jeho úkrytu, na mne v povídce působil nevěrohodně. Kromě toho je v adaptaci patrné, že Holmesovo konání je vedeno zájmem o život chlapce, a nikoli o peníze, a částka daná mu odměnou je pro něj nečekaným bonusem, na rozdíl od povídky, kde působí téměř jako nárokový úplatek za mlčení. Paradoxně jsem tak měla pocit, že Holmes v závěru dílu dostál svojí povaze známé z dalších Doylových povídek i jejich adaptací v tomto seriálu více ve filmové podobě než v původním textu. Měla-li bych tedy přece jen volit, dám přednost tomuto filmovému zpracování před originální povídkou. Opět dobrý výběr vedlejších postav (od skvěle zvoleného představitele vévody, přes tajemníka po obyvatele hostince), opět působivé prostředí, opět plný počet. ()

Šesť Napoleonov (1986) (S01E07) 

Dodržená předloha, odchylky minimální, celkově vynikající díl. Sice mi na něm vždy trochu vadilo, že samotná záhada šesti Napoleonů souvisí s jiným nedávno řešeným případem, s nímž divák není nikterak obeznámen, takže se pátrání vlastně nemůže účastnit, ale to je opět záležitost předlohy. A také mám určité pochybnosti ohledně způsobu rozbíjení bust, který by lehce mohl poškodit i žádoucí předmět. Jinak ovšem skvělý výběr vedlejších postav, z nichž některé jsou zároveň komickými figurkami, jako např. majitel obchodu s uměním (konspirace zjevně frčely už tehdy) či novinář londýnských listů, který je snad jediným člověkem, jenž má doma větší nepořádek, než mívá Holmes sám. K tomu zajímavé prostředí londýnského předměstí, prodejní galerie, továrny na sádrové odlitky i márnice, pohodový úvod v Baker Street, řada vtipných momentů (některé přidané tvůrci seriálu), Sherlock v roli iluzionisty a krásná pointa v podobě Lestradova uznání a Holmesova dojetí. Začátek domyšlený scénáristou a okořeněný vendettou pak italštější být snad už ani nemůže. A líbí se mi, když chudák Watson, který se po Holmesově boku často nenají ani nevyspí, to příteli pro jednou oplatí stejnou měrou. Další perfektní díl, jeden z těch nejhumornějších a nejzábavnějších, u něhož mne mrzí pouze to, že se nikdy nedozvíme, jak souvisí petržel v másle s rozčtvrcením rodiny Abernettiových. ()

Diablova noha (1988) (S02E01) 

Watson se nemůže divit, že Holmes podléhá chmurám, když jej na dovolenou vezme do tak ponuré a depresivní pustiny. Nicméně pobřeží, domeček, fara i dům Tregannisových jsou dostatečně pěkné a případ sám natolik bizarní, že si náš milý detektiv na doporučení doktora z Harley Street ani nevzpomene. Opět velmi doslovná adaptace povídky, snad jen prstýnek zde byl navíc. Díl, v němž Holmes neodpustitelně hazarduje se životem, znovu nechává uniknout pachatele a snad jedinkrát osloví Watsona křestním jménem. Zajímavé prostředí, opět dobrý výběr vedlejších postav a skvělí Brett s Hardwickem. Víc není co dodat. ()

Strieborný ohnivák (1988) (S02E02) 

Zase trocha dartmoorských blat, zase hledání stop v trávě, k tomu jeden ztracený kůň a jedna mrtvola. Pohodový díl, který možná nepatří k nejakčnějším, avšak předlohy se drží do detailu, a to včetně všech dialogů. Závěr s Holmesem, který sází na koníčky a neodolá pokušení vystřelit si ze svého namyšleného klienta, pak vyvolá lehký úsměv na tváři. Nechybí vůbec nic. Pět hvězdiček. ()

Vila Visteria (1988) (S02E03) 

Jeden z dílů, jejichž obsah se mi po letech vykouřil z hlavy, patrně proto, že nepatří k těm nejzábavnějším a díky své poněkud netradiční zápletce a ponurosti mi nepřirostl k srdci tolik jako jiné. Navíc té mlhy a rozostřenosti bylo na můj vkus možná až příliš. Nicméně výběr vedlejších postav je opět skvělý, a to jak v případě celé španělské suity, tak zejména pokud jde o Scotta Eclese a inspektora Baynese, kteří oba vypadají, jako by doslova vypadly ze stránek knihy. Menší rozdíly oproti předloze v podobě pátrání přímo na venkově od samého počátku místo opakovaných cest do Londýna a zpět, které byly ovšem logické vzhledem ke krátké stopáži a vhodné pro zvýšení naléhavosti, absence čarodějnického rituálu, který již v předloze vyzníval nadbytečně až hloupě, a pozměněného závěru, jenž se nicméně nese v duchu předlohy. Holmesovo upřímné uznání Baynesových schopností v závěru je velmi hezké. Dobrý díl, byť nepatří k těm nejlepším, ale to je už záležitost samotné předlohy, nikoli zpracování. Bude se líbit především divákům, kteří dávají přednost temnějším Holmesovým případům odehrávajícím se na chladném anglickém venkově obydleném podivnými existencemi a opatřeným příchutí tragické minulosti, nebo kteří si libují v pověstném anglickém počasí. ()

Bruce-Partingtonove dokumenty (1988) (S02E04) 

Tento díl jsem si po deseti letech od shlédnutí na rozdíl od jiných už nepamatovala a o to více mne potěšil, neboť je perfektní. Jeden z celkově asi tří případů týkajících se odcizení listin nedozírné ceny znamenající ohrožení Británie, a přece zase jiný než oba předchozí. Právě takovéto díly mám na celém seriálu nejraději: s inteligentní zápletkou (zde okořeněnou související mrtvolou a též dosti originálním způsobem zbavení se těla), dějem odsýpajícím s velikou lehkostí, Sherlockem pátrajícím, hrajícím si na lupiče a matoucím své nedovtipnější kolegy, s kompletní sestavou v podobě dobráka Watsona, starého známého inspektora (tentokrát Bradstreeta místo Lestrada), bratra Mycrofta i Mrs. Hudson, zajímavými vedlejšími postavami, špetkou humoru a návštěvou rozličných míst od samotné Baker Street přes dům vládního úředníka, italskou restauraci nižší kategorie, kancelář pokladníka londýnského metra, byt zahraničního agenta, patentový úřad námořnictva po foyer luxusního londýnského nádražního hotelu. Atmosféra je celou dobu výborná, dokonce ani ta pověstná mlha tu nechybí. Předloha byla opět převedena na plátno až pietně, jediným rozdílem je zmíněná výměna Lestrada, která mi ovšem nikterak nevadila, neboť Lestrade svůj prostor v seriálu ještě dostane a i Bradstreet v podání Denise Lilla je dobrý a působí už od Ohyzdného žebráka jako vcelku sympatický a inteligentní jedinec (na rozdíl od Modré karbunkule, kde ho hrál Brian Miler a inspektor vypadal trochu jako hňup.). Navíc moment, kdy Mycroft začne vše organizovat a Bradstreet s Holmesem si na vteřinu vymění vzájemně chápavý pohled, nemá chybu. Přesně takovéto drobnosti si pak člověk užívá při opětovném shlédnutí, přesně takové dodávají seriálu živost a šťávu. Jeden z nejlepších dílů zasluhující plným právem maximální počet hvězd. ()

Reklama

Reklama