Červený trpaslík

Z toho, co podřadný televizní žánr sitcom ve své podstatě nabízí, těží Červený trpaslík maximum a definuje premisu, že v podstatě jediným důležitým atributem v tomto žánru je fungující humorná složka. Maximum humoru, maximum zábavy, maximum gagů a vtipu - to jsou synonyma kvarteta Lister-Rimmer-Kriťák-Kocour... Snad mimo úplně prvního dílu celé série jde o vysoce návykovou záležitost, pokud jste samozřejmě naladěni na podobný druh humoru. Co díl, to malá televizní událost. Pro mě osobně ryze kultovní seriál... Klasický produkt BBC - svižný, zábavný a přitom inteligentní! (oscilace mezi pubertální trapností a až intelektuálskými aluzemi...takových seriálů není moc...) Takhle sofistikovaný humor skutečně hned tak někde nenajdete... (Tušíte třeba, že seriál Červený trpaslík je citován a uváděn jako příklad v populárně vědecké knize o kvantové fyzice v části o paralelních vesmírech?) Televizní zábava už nikdy nebude jako dřív... :-) 100% (28.03.2007)

K Červenému trpaslíku se váže taková malá historka. Před několika lety, když jsem ještě jezdil spávat k babičce, za dob krásných jsem šel spáti. Bylo to po schodech nahoru v malé místnůstce, kde babička spávala, aby nemusela poslouchati dědovo chrápáníčko. V pokojíčku byla malá kryptofašistická modrá televize a já si jí zapnul. Ulehl jsem do postele, přepínal kanály a najednou mě zarazil takový chlápek se srandovní čepicí. Zaujalo mě to, tak jsem to nechal a užíval. Byl to Lister, myslím v dílu Psychoteror. Nečekal jsem, že mi tato chvíle změní život. Hned druhý den jsem se koukal do televizního programu, jak se ten seriál jmenoval. Byl to Červený trpaslík. (16.02.2012)

Pro mě je Červený trpaslík především filmovým ekvivalentem knihy Stopařův průvodce po galaxii. Postavy i humor jsou si značně blízké. Máme tu: - pár flákačů, v podstatě bezcílně se poflakujících vesmírem, - dále stroje, co mají své vlastní problémy a štve je, když je lidé zatěžují ještě těmi svými - a také bytosti s vyššími cíly. Ti poslední občas vstoupí do děje a snaží se svými idejemi a cíly infikovat, ovšem marně, i hlavní hrdiny. Mám vás fakt ráda: Listre ! Kocoure ! Holly ! Ano, i tebe Rimmere. Od té doby, co jsem viděla díl o Eso Rimmerovi jsem se i na Rimmera začala dívat jinak. Hodnocení : * * * * 1/2 (Stopařův průvodce je přesto o něco lepší.) (24.01.2004)

Na kosmické těžařské lodi Červený trpaslík žijí pouze dvě osoby: módou posedlý Kocour a technik třetí třídy David Lister. Mezi těmito dvěma osobami nikdy nedojde k souboji o post velitele lodi, protože ani jeden z nich neoplývá přebytkem mozkových buněk, ale oběma je tak nějak jasné, že velet prázdné lodi postrádá smysl. To je ovšem šance pro technika druhé třídy Arnolda Rimmera, který sice již zemřel, ale ani ve formě holografické simulace ho neopustily nekonečné napoleonské ambice. Kapitánovy záznamy k této osobě ostatně poskytují výstižné informace: "Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi." (08.12.2008)

Nejvtipnější seriál vůbec. Některý díly jsou lepší než Létající cirkus od Monty Pythonů a to je co říct. Ovšem postava Rimmera, to je vůbec to nejlepší, co kdy Britové dali světu. Někoho tak trapného a přitom lidského dokáží vymyslet jen za kanálem La Manche. Scény s Eso Rimmerem jsou geniální (zvlášť miluju ten díl, kdy se poprvé a naposledy políbí s Listerem :-). Stačí jen vyjmenovávat hlášky: "Já mu narvu ruku tak hluboko do krku, že vytáhnu cedulku od jeho slipů.", "Poslední živej je srab.", "Ty jsi měl sex s mojí matkou?! - Jo, chceš z toho jako něco vyvozovat?", "První inteligentní forma života po třech milionech let a je to robotí verze Normana Batese." (14.02.2003)