Červený trpaslík

K Červenému trpaslíku se váže taková malá historka. Před několika lety, když jsem ještě jezdil spávat k babičce, za dob krásných jsem šel spáti. Bylo to po schodech nahoru v malé místnůstce, kde babička spávala, aby nemusela poslouchati dědovo chrápáníčko. V pokojíčku byla malá kryptofašistická modrá televize a já si jí zapnul. Ulehl jsem do postele, přepínal kanály a najednou mě zarazil takový chlápek se srandovní čepicí. Zaujalo mě to, tak jsem to nechal a užíval. Byl to Lister, myslím v dílu Psychoteror. Nečekal jsem, že mi tato chvíle změní život. Hned druhý den jsem se koukal do televizního programu, jak se ten seriál jmenoval. Byl to Červený trpaslík. (16.02.2012)

To není seriál, to je přírodní úkaz. Z mého stavu po každém díle by se dalo soudit, že se jedná o úkaz katastrofický, ta pravidelně praskající bránice a nalomená žebra by tomu mohly nasvědčovat, ale já to podstupuju dobrovolně a ráda, ačkoli mě lékaři varovali, že záchvat smíchu trvající déle než pět minut už je pro mě nebezpečný. A dělám to navzdory tomu, že kolega z práce se mnou momentálně nemluví, protože jsem v hlášce "má-li práce smysl, udělejte ji dobře, nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi" nahradila Rimmerovo jméno kolegovým a dotyčný nemá smysl pro nadsázku. Ještě že někdo neměl zdravý rozum a na palubě obří kosmické lodi, řítící se po milióny let vesmírem, zůstal. O hodně bychom přišli. (06.07.2007)

Když tento seriál poprvé uvedla Česká televize (a dost dlouho nás na to připravovala) byl jsem už otrávený celým tím haló kolem nějakého seriálu. První díl mě nijak neohromil. Rozhodně ne tak, že bych hned letěl k počítači, abych založil první fans stránku. Náhodou a dnes mohu říci, že šťastnou náhodou, jsem později zhlédl epizodu „Nachystejte květináče“ a to rozhodlo. Díly jsem si nahrával na VHS a pak je sledoval do zblbnutí a učil se nazpaměť hlášky. Ještě teď mám z toho smíchu vrásky kolem úst. Red Dwarf může působit jako laciný sitcom s prvky sci-fi, ale když tomu podlehnete, připadá vám, že lépe to udělat nešlo. Ta jednoduchost je totiž hlavní silou celého díla. Silně pochybuju, že ještě někdy uvidím něco tak kruťáckého jako je právě Červený trpaslík. Nejraději bych si vymazal paměť a prožil to celé znovu. (22.04.2011)

Během cca prvních deseti dílů jsem se bavil takřka královsky a docela jsem chápal zdejší vysoké hodnocení. Problém ovšem je, že seriál má částí pětkrát více, přičemž humor zůstává stále stejný a v tomto případě platí rčení o opakovaném vtipu. Světlý moment aby člověk pohledal, pročež jsem kolem dvacátého dílu Trpaslíka přestal sledovat úplně. (01.12.2006)

Co dodat k seriálu, který už předemnou vychválili tisíce lidí a všichni napsali vystihující komentáře? Možná to, že původně mi vůbec nepřišel vtipný, ba mě dokonce štval. Ted se ale u Trpaslíka můžu umlátit smíchy, některé hlášky jsou tak neskutečné (Jsem mrtvý, jako konzerva lančmítu; Jaké to je být mrtvý?..Smrt? je to jako být na dovolené s partou Němců; Svatodušní svátky, Svatodušní svátky....; Přemalovávám chodbu z ocelové šedi na vojenskou šeď, tohle je můj soukromý osobní soukromý deník, plný mých osobních soukromých osobních věcí....) až to snad ani není možné. Dokonce mě tento seriál přiměl k tomu, abych vyzkoušela uvařit polévku Gaspacho:-) Nejoblíbenější postava je zcela jistě Rimmer. Naopak Kocour mi moc vtipný nepřijde. Co ale Trpaslíka katapultovalo nahoru je perfektní, dokonalý a úžasný český dabing. Je to něco jako s Četníkem...Český dabing předčil originál. Prostě ČT je super a basta. (A víte co se stane, když tyrannosaurus, který...) (17.10.2008)