Červený trpaslík - Série 11

Série bezpečně se pohupující na vlnách lehkého trpasličího nadprůměru a osvědčené sázky na jistotu, kdy žádná z epizod není vyloženě marná, ale pouze jedna je památná (stejně jako v minulé řadě jde o tu třetí v pořadí). Dává tak vzpomenout na zlatou éru i něčím jiným než převažující nostalgií jako ty zbylé. (09.01.2017)

Tato série se bohužel té předchozí nemůže rovnati. Ne,že by byla špatná,ale krom 9.je nejvíce vážná a to u sitcomu s prominutím považuji za podstatný problém. Často jsem si totiž připadal,že sleduji Krajní Meze,akorát s více humorem. Jako by se autor rozhodl,že chce tentokráte zkusiti opravdový SF seriál s hlubšími myšlenkami apod. Nic proti tomu,ale doufám,že 12.s.už bude ve starých kolejích. A ano,mohu souhlasiti s názory,že 1.díl je absolutně nejslabší,což tímto textem,slavnostně stvrzuji.:) Za nejvtipnější považuji poslední 2 díly a na scénu,jak kocour rodí morfátka (z nichž pak jedno v rámci citového vydírání za účelem ochrany vlastního života,se promění na ježečka s cylindříkem v malém nákupním vozíku,to tam fakt je:))) dlouho nezapomenu. A taky scénu,kdy se chodbami trpaslíka sune rimmeromonstrum,které jakoby vypadlo z některého Silent Hillu (to myslím vážně,ona má vůbec tato série až hororové prvky,se mi zdá),nějaký ten čas,nevyženu z hlavy. Každopádně si snad nikdy nezvyknu na tu vysokou úroveň efektů.:) Jo a naučil jsem se 2 nová slova: srabotomie a fňuknosukce. Hahaha!!! (20.01.2019)

Po mírně slabší desáté řadě je stará skvadra zpět v plné síle. Po prvním díle to tak ještě nevypadalo, ale už od dvojky se vše skvěle rozjelo a tak jen přibývající léta ve tvářích protagonistů vám připomenou, že jde o pokračování natočené 28 let od prvopočátku seriálu. I s ohledem na to jsou výkony obdivuhodné, dokonce to vypadá, že Danny John-Jules vůbec nestárne. Jsem za nové díly moc rád a těším se na XII. řadu! (18.11.2016)

Skvělý, skvělý. Fakt strašně moc oceňuju snahu, kterou do toho Doug Naylor stále vkládá a přesto, že kamera a interiéry prošly značnou invencí a hlavním hrdinům teď můžete spočítat každou vrásku, scénáristicky se to pořád snaží maximálně stačit původním dílům z devadesátých let. A tak z 80% funguje stejně dobře i humor, i když sem tam se třeba maličko zaškobrtne (což se podle mě nejvíc týká Kocoura). Pořád je to nádhera a třeba u dílu Důstojník Rimmer jsem se řezala smíchy jako za starých dobrých rimmrovských časů. Velké dík také patří hercům, že se sešli ve stejném složení a taky českým dabérům, kterým na kvalitě výkonu ani trochu neubylo. (17.12.2018)

nemám co bych dodal, takže zde je jenom můj výčet nejoblíbenějších hlášek: "Jak lidi můžou letět ve vesmírný lodi a přitom všichni najednou hrát Twister? To je strašidelný." "Souhlasím Kocoure, doslova mi přeběhl mráz po zádech." "To jsem byl jenom já. Trochu mi vypěnil ležák." __________ "Krytone, popírání krize středního věku je příznačným projevem krize středního věku." "Vážně?" "Anebo zájem o extrémní sporty." "Inu, jdu si o tom tedy popřemýšlet při bungee jumpingu do výtahové šachty." "Ksakru, musíme mu pomoct." "A to prosím tě uděláme jak? Zařídíme mu rande s vysavačem na fazolové plechovky strýčka Bena?" __________ "Myslíš, že ten měřič karmy manipuloval s hracími kostkami?" "Jak to myslíte pane Rimmere?" "Hodil jsem dvojku a jedničku sedmkrát za sebou. Jaká je to vůbec šance?" "Přibližně 62 milionů ku jedné. Asi tak stejná šance, jako že vás zabije mandarinkový pudink." __________ "Píšeš taky nějaký román?" "Ano, jmenuje se Položky do nákupního košíku." (07.04.2020)