Sopranovci

Bez okolků můžu říci, že tohle a Bratrstvo neohrožených jsou mé dvě naprosto nejoblíbenější televizní série. Fakt, že za oběma stojí televizní stanice HBO hovoří za vše. Má oblíbenost Rodiny Sopránů sahá dokonce tak vysoko, že jej jako celek řadím výše než celovečerní filmy Road to Perdition, Kmotr či Scorseseho výtvory. Charaktery jsou propracovány do nejmenších detailů, prakticky není jediná hlavní postava, kterou si divák oblíbí méně než ty ostatní. Tony, Paulie, Silvio, Chris či Bobby, ti všichni vypadají přesně tak, jak si většina z náš současné mafiány představuje (nedivil bych se, kdyby se od skutečnosti lišili jen minimálně). To, že se celý děj odehrává v současnosti je možná další z důvodů, proč jej řadím výše než dříve zmíněné filmy. Je to něco nového a neokoukaného. Veliká škoda, že seriál po šesté sérii skončil, jedna z mála výjimek, která si udržela vysokou kvalitu tak dlouho. Bravo a smekám Davidu Chaseovi za brilantní dílo, které si pouštím znovu a znovu. (05.10.2008)

Nevím proč, ale vždy jsem si myslel, že tento seriál je sitcom - dokonce jsem si myslel, že to je o nějakých zpěvácích, sopranistech a myslel jsem si, že to bude nějaká blbost. Na štěstí ne a o to víc mě překvapilo, že to je docela drsná mafiánská jízda. Je to tam samej typickej Ital - snad už si ani nejde představit jiné víc italské typy, než ty, které máme tady. Nejmíň italskej z nich je zrovna James Gandolfini, kterej ale má zas jiné klady a hned od začátku si ke mě našel cestu sympatií a často i vtipu. "Té válce se dalo zabránit. Dostaly nás do toho cunnilingus a psychiatrie." První série je slušnej rozjezd a bez ostychů zaslouží krásné 4 hvězdy. Ostatní série jsem skouknul na jeden zátah a dá se říct, že kvalitativně jsou na stejné úrovni. Ale byly tam dvě nasrávky, které mě moc nepotěšily - za prvé někdy ke konci páté série, když tam byla dlouhá snová sekvence (snad přes půl dílu) a pak ty komatózní sny v 6. sérii táhnoucí se snad přes 3 díly. To mě tam fakt nebavilo. Taky ta teploušská dějová linka ze šesté série tam byla téměř násilně použitá, asi kvůli rozmanitosti obsahu. Co mě ale potěšilo, tak že návštěvy psychiatričky se sérii od série redukují a děj se víc soustředí na mafiánské praktiky a problémy v osobním životě. Všiml jsem si na sobě, že právě scény na terapii mě bavily vlastně nejmíň. Co dál dodat? Tenhle seroš se fakt povedl. Postavy jsem si vesměs všechny oblíbil, i když jsou to takoví parchanti. A Tony Soprano, to je neskutečné sebestředné hovado, neštítící se ničeho, ale postava napsaná skvostně. Hlavně to, jak furt něco žere (na Gandolfinim je to během těch let znát), ale i to, jak se snaží mít nějakej rodinnej život. Když jsem si někdy ve 4. sérii všiml, že jeden díl natočil Steve Buscemi, těšil jsem se, že se určitě objeví i jako herec. Toho jsem se dočkal v 5. sérii, ale asi jsem čekal, že toho předvede víc (obzvlášť když ho v úvodu vykreslili jako chladnokrevného zabijáka... a on se místo toho chtěl polepšit). Čeho jsem si všiml a přišlo mi to hodně zajímavé, tak ta všudypřítomná rakovina, která zabila snad stejně lidí, jak mafie... a když ne rak, tak infarkt. Hm, u Italů asi populární odchody ze světa. No a pak přišel konec. Hodně originální konec a hodně otevřený konec. Asi je škoda, že Gandolfini v roce 2013 zemřel, protože si dovedu představit, že by se dalo po letech z toho zas něco vyždímat. Což se ale ještě může klidně stát, když nevíme, jak ta poslední scéna vlastně pokračovala... Myslím, že jsem si těch 6 řad hodně užil a vysoké hodnocení (na IMDB ještě vyšší) je zasloužené. (19.12.2021)

Skvělý seriál z gangsterského prostředí, který se zaměřuje na poněkud jinou, jak já řkám střední vrstvu organizovaného zločinu, bossové neovládají celá města ale pouze jednotlivé čtvrtě. Po shlédnutí tohohle seriálu už vím, čím chci v životě být, obtloustlým italským gangsterem s barákem, kupou peněz, hezkou manželkou a ještě hezčí milenkou. (08.11.2004)

Čím se liší Sopranos od ostatních mafiánských klasik? Napadají mě dvě věci. Maximální využití toho, že se jedná o seriál, tedy tvůrci mají mnohem větší prostor k prokreslení postavy a situace okolo byznysu. A také ta kouzelná práce s cynickým, v některých momentech až nihilistickým humorem. Je to patrné od prvního momentu a trefilo se mi to do vkusu. Jemný podtón každodenní lidskosti. Připomenutí, že i kápo může řešit nevděčné děti, protivné rodiče atd. A samozřejmě do toho přidejte výborné herce, chytrý scénář a skvělé hlášky. (01.11.2021)

The Sopranos je další seriál z produkce HBO, který řádně klame tělem. Není totiž tak docela o mafii, jak se o něm povídá, ale o jednom mafiánovi a jeho životě v rodině a v "rodině." To z něj tvoří docela tvrdý a nepřístupný oříšek, protože kdo čeká akci, mafiánské intriky, agenty, práskání, šokující twisty a obchod s drogami, ten se nedočká (respektive dočká, ale ne bezprostředně, naopak v rámci desítek hodin sledování), a na druhou stranu ten, kdo má rád life-like dramata o obyčejném žití, bude mít zřejmě velký problém se ztotožnit s kteroukoli ze svérázných postaviček Sopranovic italskoamerické katolické rodiny, která žije podle docela jiných hodnot než běžný český divák (tolerantní liberálka Meadow je se svými názory a životními postoji prakticky za černou ovci). Tím spíš proto, že takových devadesát procent mužského osazenstva jsou nesnesitelná hovada, počínaje hlavním hrdinou Tonym, přes Corrada, Christophera, Paulieho a Silvia, Tonyho synem AJem konče. Navíc i těch zbylých deset procent (Bobby Bacala, řekněme) se občas zachová tak, že musí hlavou kroutit každý, a dvě ženské se těm nesnesitelným chlapům minimálně vyrovnají (schválně jestli si tipnete, hm? Samozřejmě mluvím o Livii a Janice Sopranových). Ač ve skutečném životě byste v jejich přítomnosti rádi určitě nebyli a zřejmě byste většinu nejradši zabili, sledovat je na obrazovce se vám může dostat hluboko pod kůži, protože všechny ty postavy jsou výborně napsané a z velké části skvěle zahrané (nelze nevyzdvihnout přesného Jamese Gandolfiniho v roli Tonyho a dokonalou Edie Falco v roli jeho manželky Carmely), a osudy téhle rodiny a "rodiny" jsou vzhledem k tématu nepopiratelně zajímavé. Upřímně řečeno ale mnohem víc chápu ty, kteří po prvních pár dílech dávají jednu hvězdu, než ty, co už po prvním dávají pět. On totiž první díl sám o sobě skutečně nefunguje, vlastně ani celá první série. The Sopranos jsou běh na dlouhou trať, co odměňuje trpělivé a o přízeň netrpělivých stejně nemá zájem. Ve změti desítek rozkošných a rozkošně otravných postaviček rozehrává na pozadí mafiánského života pomalým tempem zajímavé životní osudy prostřednictvím přirozených interakcí jejich osobností (za všechny pár mých oblíbených, Carmela, Dr. Melfi (chemie mezi Lorraine Bracco a Gandolfinim je neuvěřitelná), Adriana, Vito, Johnny Sack) svým nekonvenčním způsobem a kašle na nepsaná pravidla moderních seriálů. Díky takovému pojetí se z prvních několika řad seriálu prakticky stává docela husté síto, kterým projde zřejmě jen docela malé procento diváků. Většina, která odpadne, těm to bude jedno. A menšina, která vydrží, ti tvoří fanclub tohohle seriálu. I mně osobně trvalo velice dlouho se do světa Sopranových dostat, ale ve výsledku skutečně šahali po těch nejvyšších metách. 90% (21.08.2011)