Záhada hlavolamu

Ikonické dílo Jaroslava Foglara v takřka ikonické televizní podobě, která v sobě navždy uchovává nezaměnitelnou atmosféru temných, úzkých a křivolakých uliček Stínadel, čtvrti se špatnou pověstí, kde není příliš bezpečno a kde vládnou divoké party kluků, kteří se hrdě nazývají Vontové... Použitím černobílého filmového materiálu zajistili tvůrci seriálu nejen patřičný hororový vizuál, umocněný ještě téměř démonickými postavami sýpajícího Ema a záhadného Široka, prohánějícího se po střechách s ježkem v kleci, ale také nehynoucí nesmrtelnost, protože každá další výprava do Stínadel už nikdy nebude tak působivá a autentická, jako v případě tohoto televizního seriálu. (30.07.2018)

Jsem přesvědčený, že tato verze tohoto kultovního filmu je verzí nejlépe zpracovanou a to po všech možných stránkách. Od hereckého obsazení až po tajemnou atmosféru u které jsem se jako malý opravdu dost bál. Precizně natočené dílo, které je opravdu dotažené do konce a z kterého , když na něj koukám cítím určité tajemno, které Foglar ve své knize tak perfektně vylíčil. Když jsem četl Foglarovu klasiku vždy jsem se octl v úplně jiném světě a pokaždé na mě dýchla určitá temná atmosféra, kterou tak brilantně dovedl režisér tohoto snímky převést na plátno a patří mu za to obrovský dík, neboť jde opravdu o vyjímečný kousek! (28.11.2004)

Mně se to líbilo a sedlo mi to - jasně, některý scény byly moc televizní nebo moc přehrávaný, to je pravda, ale to se holt u filmů s dětskejma hercema stává. Ale třeba ty Stínadla se mi vysloveně líbily a ta určitá ateliérovost mi vůbec nevadila, naopak - jako dítě jsem to vnímal podobně přehnaně, tajemně nebo nerealisticky, tak co. A taky musim říct, že vlastně všichni ti kluci mi přišli sympatický a vybraní skvěle - v čele teda s Rychlonožkou a Červenáčkem, jen ten Mirek Dušín je teda naprosto otřesnej, vizuálně i herecky... Tak strojenýho, úzkoprsýho a naprosto nezajímavýho suchara aby člověk pohledal. Takže mouchy to má, ale jinak je to krásná klučičí záležitost, kterou jsem si užíval i dneska (a třeba scény se Širokem nebo Emem jsou napínavý i pro dospělýho). (02.12.2015)

Jako mladá holka jsem s nadšením četla Rychlé šípy ve starém křesle u půdy a trošku mi tenkrát vadilo, že pan Foglar nebral do party děvčata. Toto více než čtyřicet let staré televizní zpracování literární předlohy je skvělé. Není lehké dostat takový chlapecký dobrodružný příběh na filmový pás s ohledem na období a prostředí, do kterého je zasazen. Černobílá podoba seriálu vystihuje temnou atmosféru Stínadel a nočních klukovských výprav za tajemstvím Vontů. V menších rolích se zde objevila řada našich předních herců, ale je škoda, že hlavní klukovští představitelé působí trošku koženě, což jim ale budiž s ohledem na stáří seriálu odpuštěno. Je otázka, zda uspěje toto klasické pojetí u dnešní mladé počítačové generace, která dává přednost jiným druhům klukovské zábavy. Snad se bude líbit, stejně jako Zemanova Cesta do pravěku, která si zde v hodnocení stojí dokonce o něco líp v porovnání s mnohem současnějším Jurským parkem. Já mám tento seriál moc ráda a znovu mě okouzluje v té podobě v jaké byl natočen, protože tak nějak jsem si to kdysi při četbě představovala a hlavolam "Ježek v kleci" jsem si z nostalgie při první příležitosti pořídila. (01.09.2011)

Nezapomenutelné převedení nejznámějšího Foglarova díla do seriálové podoby. Tajemná atmosféra Stínadel, umocněna černobílým kabátem, je prostoupena všemi díly .Ať už se jedná o poslední chvíle Jana Tleskače ve svatojakubském kostele nebo o záhadnou postavu s bílou škraboškou přes obličej, Široka. Překročit rozdělovací třídu a vstoupit na území Vontů je tvrdým oříškem i pro chlapce kalibru Rychlých šípů. (16.02.2007)