Zdivočelá země

To je moje ,,srdcovka". Nádherná hudba a hlavně skvělé vyobrazení neslavné doby, od které se dnešní komunisti distancují a omlouvají se za ní a myslí si, že se tím vše smaže a zapomene. Děkuji tvůrcům za tento seriál, jen víc takových. Na tyto časy se nesmí zapomínat! I přes mírný pokles kvality v posledních dvou sériích nemůžu dát méně než 5*. (16.06.2011)

V zasade kvalitni serial, ktery vsak misty velmi ztraci svoji krkolomnosti a obrazovou nevyraznosti. Preci jen se da udelat s kamerou vice i na serialove urovni. Takhle mi to pripada strasne umele a nevyrazne. Ovsem musim pochvalit Martina Dejdara, ktery se do role Antonina Madery oprel s docela dobrou obratnosti, ale misty prilis prehrava takze zbytecne ochuzuje vypjate sceny o pocit verohodnosti a hlubsi obsahove hodnoty, kterou tento serial nabizi. (19.03.2006)

Zdivočelá země mě uchvátila. průměrný český divák dostal konečně možnost vidět na vlastní oči nejdříve vysídlení českého pohraničí, následně postupující kolektivizaci a socializaci. A zcela jistě si stojím za tím, že pro mě nejlepší díly vznikly v době, kdy byl Martin Dejdar uvězněn v pracovním táboře. (01.07.2008)

Možná by snad mohlo někoho napadnout, proč se seriál vrací k něčemu, co už dávno je definitivně za námi, když většina komunistických organizátorů vražd a násilí už je po smrti. Nebo možná je předem vyprávění pro někoho nedůvěryhodné, protože tempo a styl vyprávění je tak trochu účelový či dokonce kovbojský. Snad ani umělecky o žádný průlom nejde. Přesto přese všechno ve své podstatě čas zobrazovaných dějů leckdy takřka nepravděpodobný je vpravdě ze života a dalo by se říci, že z hlediska doby je dílo jakýmsi svědkem naší minulosti, i když ji má hodně lidí ještě v živé paměti. Na což někteří také dosud zapomínají, o to je potřebnější to připomenout, aby se to nevytratilo z povědomí naší společnosti. Těsně po válce následovalo několik slušných let a zdálo se, že bude fajn, ale s blížícím se rokem čtyřicátým osmým se upevnilo bratrství se Sovětským svazem. Následující léta 1948 až 1952 poúnorových praktik blažených časů komunismu patřila k těm nejtragičtějším v Československu. Dominantním prvkem seriálu je jednoznačně zobrazení šlechetného charakteru apolitického pilota Maděry, který prošel peklem padesátých let dvacátého století. Kolik u nás tady takových podobných Maděrů bylo, to se zřejmě už nikdo nikdy nedozví. Za ně patří tvůrcům můj dík. Snad i někdo namítne, tak to vůbec nebylo. A kdo tedy vehnal do utrpení a zkázy účastníky druhé světové války, kteří bojovali v řadách československých zahraničních armád jak na západní tak na východní frontě? Na to si určitě odpovíte sami, :o) Ještě doplním, že první dvě řady Zdivočelé země jsou řemeslně velmi dobře zvládnuté. Ostatní jsem však zatím ještě neviděl. (01.05.2012)

Češi se vyrovnávají se svou minulostí velmi svérázným způsobem: ze dne na den zavrhnou jeden režim a v tom druhém se tváří, jako by ten první nikdy neexistoval nebo jako by se na něm nepodíleli. Lapidárně řečeno, jako by se právě narodili. Časem někdo nesměle pípne, že by se řada věcí z minulosti měla uvést na pravou míru. To způsobí všeobecné pokyvování hlav a souhlasné mručení. "Ano, ano... mělo by se... musí se... někdo by měl..." Až někdo přijde s dětsky jednoduchým nápadem, jak se dopátrat takzvané pravdy: všechno se obrátí naruby. Načež se všichni ti pokyvovači bodře plácají po zádech a říkají "Ano, ano... to se nám povedlo... to jsme to vyřešili..." a úlevně si otírají čela, zrosená tou námahou. Jenže objektivní pravda je ošemetná věc (existuje vůbec?) a rozhodně to není pouhá negace lži. 40% (15.04.2003)