Odpočívej v pokoji

1. SÉRIE (70 %): Čekal jsem asi víc, ale na druhou stranu cítím velký potenciál do dalších sérií. Postavy jsou super a s dobrým scénářem má seriál šanci vyždímat pořádné emoce, tak uvidíme. Zatím se všechny díly v první řadě držely na podobné úrovni, každý díl byl nadprůměr, ale vyloženě ze židle mě to zase nezvedlo. // 2. SÉRIE (75 %): Ale jo, druhá řada už je určitě o chlup lepší a seriál se opravdu začíná dostávat více pod kůži. Především jsem si k postavám vytvořil větší sympatie (Nate) či naopak nesympatie (Brenda), ale minimálně všechny se začínají skvěle vykreslovat, což je asi nejpodstatnější (a navíc většina předvádí skvělé herecké výkony). Vývoj seriálu mě fakt začíná zajímat a ačkoli stále čekám na nějaký vyloženě "wow moment", tak již nyní se seriálu párkrát podařilo vyvolat celkem slušné emoce. Snad budou další řady podobně gradovat. // 3. SÉRIE (70 %): Budu se asi opět opakovat, ale i od třetí řady jsem čekal trochu víc. Je to stále "stejně dobré", tedy žádný díl mě v podstatě výrazně nezklame, všechny díly si drží svůj standard, ale jen málokdy mě něco opravdu nějak více zasáhne. Uvědomuji si, že řemeslně je to vysoce kvalitní počin, ale po emotivní stránce jsem upřímně očekával jinou ligu. // 4. SÉRIE (80 %): Pro mě zatím nejlepší řada. Nevím, jestli je to tím, že jsem si už trochu zvykl na to, že se s postavami neztotožňuji nebo jestli jsem začal trochu víc chápat fakt, že nic není černobílý a to (pro mě) občas nepochopitelné chování postav tím pádem víc respektuju. V každém případě mnohem lepší scénář a mnohem víc emotivních momentů. Na 5* to sice určitě není, ale na finální řadu se fakt těším. // 5. SÉRIE (85 %): Dechberoucí řada to také nebyla, ale působivá určitě. Společně se čtvrtou řadou určitě nejlepší série. Tipuji, že obecně nejsem ze seriálu až tak nadšený, protože jsem jen prostě měl až příliš vysoká očekávání. Nicméně kdyby bylo v seriálu více takových momentů jako je závěrných pět minut finálového dílu, to by byla paráda. Měl jsem fakt husinu. (23.07.2016)

Nebylo to špatný, ale na zadek jsem si nesedl, ani z tolik vychvalovaného konce, ten byl zajímavý, ale to je asi tak vše. Homosexuální linka mě tam vadila na tohle nemám chuť to sledovat a dělat že je to normální. Protože to normální není. Prakticky všechny postavy jsou psychicky narušený a zralý tak do Dobřan. (26.05.2023)

K tomuto seriálu bylo již mnoho řečno a mnoho napsáno. Neubráním se však tomu, abych taky přispěl svým názorem. Seriál z prostředí pohřebácké rodiny Fisherových, z nichž všechny charaktery, ať jsou sebešílenější, si proste musíte zamilovat, mě totálně uzemnil a stal se pro mě návykovým. Ruth, Nate, David, Claire, Brenda, Keath, Rico a další prožívají své životy a veškeré jejich chování je naprosto uvěřitelné a bravurně zahrané. Herecké výkony v tomto seriálu absolutně nemají konkurenci. Uvěříte každé emoci, každému pohledu, každému fuck, které zazní, no řekněme, mnohokrát. Další věc, kterou bych rád vyzdvihl je hudba a uvodní znělka, která ve spojení s uvodní obrazovou sekvencí je prostě geniální. Dá se ni dívat znova a znova, ostatně jako na celý seriál. Ironie,sarkasmus a černý humor ve spojení s někdy velmi morbidními výjevy je v dokonalé rovnováze a nikdy není mnoho jednoho ani druhého. Každá epizoda je do detailu propracována a je vidět že na nich pracoval kolektiv velmi talentovaných lidí. Samozřejmě nesmím zapomenout na hlavního tvůrce, scénaristu a režiséra několika epizod Alana Balla. Myslím že si je velmi dobře vědom toho, že nic lepšího už nikdy nevytvoří. Pokud začínáte s sfu úplně od začátku, tak vám dám dobrou radu. Užívejte si každou epizodu, každou scénu, každou postavu, protože to co příjde na konci páté řady vás naprosto odrovná a budete se přát aby to nikdy neskončilo. Takovou emociolnální nálož jsem u žádného seriálu ani filmu nezažil, a troufám si tvrdit, že už ani nezažiju. Six feet under patří k tomu nejlepšímu, co jsem ze seriálové tvorby kdy viděl a osobně jej řadím na svůj top1. You can't take a picture of this, it's already gone. (13.01.2011)

Argumentovat v otázce kvality větou "Je to jako ze života" je klišé kolosálním rozměrů, kterým by si měl dotyčný mudrlant rozpenetrovat nosní dírky a pocuchat nejbližší změť paštikovité mozkové tkáně. Přesto musím v případě Six Feet Under svrhnout prověřená dogmata z útesu a nad jejich kašovitými ostatky ředěnými vlnami příboje potupně připustit, že ten podělaný seriál je jako z podělaného života. Dexter jako negromilný homofunebrák ztratil spousty ze svého ledového šarmu, což bylo také u teplokrevného, posttraumatickým stresem stiženého hošana nevyhnutelné. Pět sérií bravurně mapuje nešvary všech fází života zlaté střední třídy (rozvod, nevěra, těhotenství, úmrtí blízkých, dospívání, stárnutí, psychické poruchy, adopce...). Schizofrenní polemizování a analýza vlastního nitra s duchy nebožtíků je pak kapitolka sama pro sebe vskutku shakespearovského rázu, jejíž inkoust si zasluhuje být ředěn platinou. Bezmezná pravdivost každé molekuly seriálu je až srdcervoucí. Kvalita vlající na hřívě pološíleného mustanga se drží zuby nehty do poslední epizody a přestože si dobrodruh příležitostně narazí palec o dokola se opakující schéma, preciznosti celku a geniálně komplexnímu vývoji postav to těžko poškrábe lak. Zabolí mě srdce, když si vzpomenu na poslední díl páté série a teď mě omluvte, musím na rande s tou odpornou realitou. (20.06.2013)

Můžu říct jen WOW! Neuvěřitelných pět sérií si seriál držel laťku hodně vysoko, ale to, co předvedl na konci, nemá obdoby. Začalo to několik dílů před koncem a vyvrcholilo to závěrečnými asi deseti minutami. Síla, opravdu síla. Nikdy mě žádný film ani seriál nedokázal dojmout natolik, jako tenhle závěr, žádný film mě dosud nerozbrečel, ale tady jsem měla opravdu hodně co dělat, abych se udržela. Seriál, který je opravdový, někdy depresivní, syrový, pesimistický, silný, originální, zajímavý, bizarní, plný toho nejčernějšího humoru a nebojí se zpracovávat ani ta nejkontroverznější témata. Postavy jsou výborně napsané, takoví normální, ale přeci jen trochu divní lidé, se kterými se můžete setkat dnes a denně v každodenním životě. David je homosexuál, Nate flákač a děvkař, Claire rebeluje proti rodině co to dá a depresivní maminka Ruth si stále snaží najít nového muže (vystřídá leckoho od ruského zadluženého květináře po asexuálního funebráka Arthura). Nejzajímavější na tom ale je, že chvíli danou postavu milujete a chvíli si říkáte, jak je vlastně šílená. Chvíli jí fandíte a chvíli byste jí zase nejradši poslali někam. Jenže tak to prostě chodí a proto je pro mě "Six Feet Under" nejlepším seriálem ze života, o životě a smrti a žádný z kolegů mu ani omylem nešlape na paty. "This movie is sooo gay!" - "Do you now what "gay" means?" - "Yeah, it doesn't have sound!" (23.07.2009)