Poďme kradnúť kone

Šla jsem na tento film, protože v rámci předsevzetí do Nového roku, chci chodit do kina častěji a když mam čas. Dle hodnocení tady jsem tomu nedávala moc šancí, ale film mě překvapil. Nejen známým jménem, ale i možná tom, že jsem presycena holywoodskymi filmy, kde děj je víceméně jasný. Tento počin je oddechový, je v něm krásná krajina, fauna a flora....děj jsem hltala od začátku do konce a libil se mi, libil se mi i herecký výkon postav a syrovost toho filmu. Ano je pro nekoho spousta lepších filmů, ale myslim že ty, co jsou filmoví fajnšmekry to bude aspon něco....Dle meho nazoru hodnocení je mezi 70-80% i když můj úsudek ovlivňuje odklon v posledních mesich k severské tvorbě (11.01.2020)

Spomalená melanchólia alebo nadávkovanie smutným spomienkovým vizuálom z preneseného pocitu vinu. Film ja založený hlavne na zvedavosti z toho, akým štýlom postupne odkrýva črepinky minulosti, aby nakoniec ostal zakliesnený v neuchvacujúcom príbehu, ktorý však niektorých osloviť môže. V oživení veci minulých si totiž pán v najlepších rokoch spomína aj na časy, kedy o erektilnej dysfunkcii ani nesníval a prichádza tak k šíreniu genofondu kadejakým divným spôsobom i v lesných porastoch, ale vraj aj v tom je krása mladosti. (08.04.2024)

Typicky severská dráma s množstvom melanchólie a v tomto prípade aj nostalgie vyžarujúcej z hlavného hrdinu. Keď do toho primiešame charizmu najznámejšieho hereckého Nóra, tak to celkom dobre funguje. Tie sekvencie z minulosti sú trošku chaoticky zrežírované, ale samotný príbeh je celkom fajn a divák si možno užije aj pár emócií. Ku mne sa dostali len čiastkovo a preto dávam "len" silné tri hviezdy. 65 % (30.11.2021)

Film prozkoumávající trýznivé rodinné ztráty i chyby rodičů, jež se přenášejí z generaci na generaci. Hrdina touží po severské samotě a na ní narazí na bolestné připomenutí dospívání. Otec a syn jsou soupeři o zlomenou sousedku. Syn začne žárlit. Oba jsou zmítání silnými vášněmi. Ale vyprávění je hlavně zprostředkováno obrazy lesů a koňů. Moland za kameru obdržel na Berlinale Stříbrného medvěda a jeho kamera dokáže zprostředkovat obrazy fyzicky blízko. Finále má pořádný spád. Vzpomínky vypravěče se odehrávají během slunečných letních měsíců, současná dějová linka je umístěna v mrazivém šedém konci roku. Je to taková metafora lidského života. (26.07.2020)

Norský režisér Hans Petter Moland natočil melancholií prostoupený film, který se odehrává v samotném lůně nádherné severské přírody. Zestárlý muž v podání skvělého Stellana Skarsgårda smutně vzpomíná na dávné letní dobrodružství, jež dost dramaticky ovlivnilo jeho další životní směřování. Jsem nadšená, že jsem zase po dlouhé době viděla krásný film, v jehož průběhu jsem neměla sebemenší tušení, co se bude dít dál. Aby toho snad nebylo málo, tak mi snímek Jít krást koně poskytl i jedno nenadálé prozření. - „Sami se rozhodujeme, kdy to bude bolet.” (90%) (22.03.2021)