Prípad Collini

Fanoušci soudních dramat si nemohou stěžovat. Německo překvapilo a Elyas M'Barek jakožto komediální herec zvládl vážnou roli s přehledem. Film má skvělé téma, kdy čerstvě vystudovaný právník získává svůj první případ, kde bude muset obhajovat vraha, který zabil dědu jeho bývalé lásky a ještě k tomu je proti němu postaven nepříjemný a uznávaný soupeř. Skvělé soudní přestřelky, slušné zvraty, skvělí herci a největší soudní skandál v historii Německa vůbec. Co víc chtít? ! 8/10. (06.02.2020)

Zajímavé od okamžiku, kdy začal soud. 1) Zmíněný zákon Das Einführungsgesetz zum Gesetz über Ordnungswidrigkeiten platil v novelizovaném znění do roku 2007, kdy byl zrušen._____ 2) Zaujali mě 37letý Rakušan (otec Tunisan) Elyas M´Barek (advokát Caspar Lainen), 22letý Ludwig Simon (Meyerův syn Philipp) a 27letý velmi obsazovaný přitažlivý Jannis Niewöhner (Meyer jako důstojník SS)._____ 3) Věcně nepřesný, jako obvykle nekorektní, ale vtipný koment k zamyšlení: verbal****. (02.12.2020)

Typické! Korektně pokřivená Salafistická republika Německo pošle Turka, aby ji veřejně vypral špinavé prádlo. Říct čistokrevný Árijec, že tam od války v podstatě tahají za nitky pohlavníci SS a jejich ke sluníčkařskému korporátnímu fašismu převychovaní potomci, mohlo by to znít jako nežádoucí konstruktivní kritika současných poměrů. Ale když na to poukáže Němec jako poleno Zimír Uzunoglu, je to jen roztomilá fabulace nezaujatou třetí stranou dávno přežité temné minulosti, ve které fotr křesťansko-demagogické oportunistky Andělky Mrdkové vůbec nebyl Oberbannführer Hitlerjugend, poté aktivní důstojník Wehrmachtu, a Andělka nikdy nebyla agentka Erika, asi tak stejně jako Bureš nikdy nebyl Bureš ani bezskrupulózní hrabivá kunda. Dreherův zákon byla taky jen kampaň, přičemž novelu Zákona o evidenci skutečných majitelů firem (svěřeneckých fondů) se dozajista brzy také podaří protlačit. Vše je tedy v pořádku a my můžeme s nadšeným bekotem na rtech kráčet vstříc ke sluníčkové, globalizačně fertilní korporátní multikulti Evropě s vládnoucí hrstkou úděsně altruistických filantropů a stádem mezi mešitami spokojeně přežvykujících euroovčanů. Inšalah, nebude to dlouho trvat, svoboda slova a projevu je už nyní stejným kusem legislativně zakotveného či korporátně direktivního hajzlpapíru jako za jakékoliv minulé dicktatury. Každopádně pomineme-li onen přičmoudlý alibismus, jedná se o sice kapku telenovelizovaný, nicméně svižně odsejpající, solidně natočený i zdramatizovaný a poměrně originální právní napínač, který velmi slušně dal i ten cigánský kokotmediálně vyfuckovaný učitel. Jen je trochu škoda té nepovedené exhumace kdysi hvězdného Františka Černého. Asi už ze zoufalství bere i role, které mu dicktují celou dobu bezhlesně strnule čumět, tvářit se, jako by právě olízal měsíc nemytý žalud, a na konci říct „konec“. (21.05.2020)

Tak si zase naší západní sousedé sáhli do svých řad, aby vnesli na světlo kus nehezké minulosti. Dlužno dodat, že se jim to povedlo. Není mnoho co komentovat, musí se vidět a asi ten každý, komu se nějaký rodinný rodinný příslušník zúčastnil války, se na to bude dívat jinak. Skvělé drama s nádherným italským vizuálem a hudbou, která konec filmu skvěle podtrhává, tak jako Franka Nera a výborného Elyasa M'Bareka. (10.10.2020)

No, tak si to teda zrekapitulujme. Právnikovi s 3 mesačnou praxou, pridelia prípad “storočia”, aby obhajoval vraha človeka, ktorý ho komplet vychoval. Tú otočku na schodisku pri prvotnom vstupe do budovy súdu, aby zapózoval ako Caprio s Winslet na konci Titanicu, ešte prekúsnem, no práve vďaka týmto totálne zbytočným klišé prvkom, ako priamo “z pece” Hollywoodu, ma samotné odkrývanie pravdy nesmierne iritovalo. Chvíľu mi trvalo, kým sa mi z tváre stratil ten kyslý výraz, no najmä v úvode bude treba mozog prepnúť do módu “OFF”, lebo zdravý rozum tu má asi taký priestor, ako plechovka Pepsi vo fabrike na Coca Colu. (23.04.2020)