Démanty noci

Keď som si prečítal autorský popis k tomuto filmu (samozrejme až keď som si ho pozrel) som celkom padol na zadok. To čo chcel autor formou filmu povedať by ma nenapadlo ani v najtajnejších ani najmokrejších snoch. Príbeh silný o úteku pred vlakom smrti. V hlavách hlavných hrdinov sa odohrávajú všetky možné scenáre ktoré sa v danej situácií môžu udiať to som všetko dával. Síce s pokrčeným čelom ale dával. Ale tá geriatrická hostina nemeckej strednej triedy kde 20 starčekov mľaská nad hydinou to už som vážne nedával. Asi to netreba hrať na umenie za každú cenu a potom dať k filmu vysvetlenie aby to nijaký rádoby filantropi mohli obdivovať a kochať sa tým aký artový skvost niekto natočil. Pre mňa absolútne podpriemerná záležitosť. 29% (17.02.2020)

Od Lustiga jsem četl spoustu jeho knížek, sbírek, povídek. V televizi jsem si tedy nemohl nechat ujít zpracování jedné z nejzajímavějších - Démantů noci. Hned na začátku nám Jan Němec ukázal o čem, že bude tenhle film, jak bude pojatý. Je to bezesporu temně psychologicky působící film, který se s ničím nepáře, který vám předloží hrůzy, které prožívají utečenci z transportu smrti, který si prožilo spoustu lidí. Za půl hodiny slyšíte jen čtyři slova ("Pojď ke mě blíž"), po zbytek filmu pak nestíháte sledovat drsnou atmosféru, kdy slyšíte němčinu, která je v tomto filmu ještě drsnější než kdekoliv jinde, a to se prosím nejedná o žádné brutální povely, ale o normální zábavu několika nenormálních staříků. Atmosféra je naprosto nekompromisní a s ničím se nepáře. A to je dobře, film je naprosto bravurně natočený a jak tu napsal(a) gouryella - po psychologické stránce naprosto bez chyby. (17.05.2009)

Jan Němec se svou adaptací Lustigových Démantů noci předběhl dánský manifest Dogma 95 o více jak třicet let! Lars von Trier i ostatní jeho signatáři by se tu mohli učit, jak s minimem výrazových prostředků, kamerou snímanou z ruky, absencí filmové hudby, neherci atd. vybudovat syrovou (téměř surreálnou) atmosféru, při které mrazí... Pro mne osobně vrchol Němcova uměleckého snažení a nejvíce povedená adaptace literárního díla Arnošta Lustiga. Podobné filmy: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Transport z ráje, Sousto, Vyšší princip, Daleká cesta, Romeo, Julie a tma, Musíme si pomáhat, Všichni moji blízcí, Pianista, Schindlerův seznam, Poslední vlak (19.06.2007)

Kompozicne a pribehovo zaujimavy film, ktoreho obrazove prevedenie vyrazne degraduje obsahovu stranku. Ta je podana striktne formalne, az chladne, a tak skvela kamera a z nej vychadzajuce vizualne perly, utlacaju samotny pribeh a vnutorny svet hrdinov tam, kde by v tematicky obdobnych filmoch nemali byt. (14.05.2009)

Na první pohled jsou Démanty noci, mimo jiné dlouhometrážní režijní debut Jana Němce, zároveň adaptující povídku Arnošta Lustiga, protiválečným psychologickým dramatem o útěku dvou bezejmenných Židů před hrůzami nacismu a druhé světové války. Ovšem na pohled druhý jsou Démanty noci jak na české, tak dobové poměry neuvěřitelně nekonvenční, formálně atypický a až revoluční film nejen z hlediska stylu. Snímek totiž neustále osciluje mezi subjektivními a objektivními rovinami, realitou a snem, a jinými formami až introspektivních reminiscencí. K zhmotnění těchto rovin a dosažení následné změny percepce využívá různých střídání rovin časových prostřednictvím flashbacků, flashforwardů, variací, či paralel. Přičemž nositelem tohoto zhmotnění je především kamera pod taktovkou Miroslava Ondříčka a Jaroslava Kučery, jež útváří onen vizuálně pohlcující a imerzivní dojem nekonformity a fyzičnosti... Skrze tyto propriety se snímek pokouší pojmenovat stav, při němž se člověk ocitá v absolutním nebezpečí. Díky své bezprostřednosti a zdánlivé "emoční vyprázdněnosti" tak zásobuje diváka takřka identickými pocity a emocemi, které prožívají oba hlavní protagonisté – jmenovitě úzkost, únavu a strach. Ve výsledku tak Démanty noci tvoří naturalistický, špinavý, mimořádně silně fyzický a až nepříjemně málomluvný film, který je nadčasový nejen v rámci novovlnných filmů. (28.10.2022)