Východ slnka

Východ slunce jsem měl možnost vidět na velkém plátně a za doprovodu živé hudby - i když se spíše jednalo o pěvecký koncert s elektronickým podkladem, než čistou filmovou orchestraci. Na sovu dobu jistě velice povedený film s výraznými hereckými výkony, které v němém filmu jsou určitou podmínkou. První polovina byla úchvatně dramatická až s hororovými prvky, ale když se příběh přehoupl do "usmiřovací" části děje, sklouzlo to někam do hlubin průměrné hollywoodské formy a působilo to až roztomile naivně. Samotný závěr se opět vrací do původních dramatických kolejí a výsledný dojem zachraňuje. (11.07.2014)

Čím kdo zachází, tím taky schází. Občas musí člověk projít peklem, aby dosáhl nebes. A občas musí sahat na nebesa, aby mohl padnout do pekel. Vliv expresionismu je na filmu pořád cítit, stejně tak (prakticky opačný) vliv Hollywoodu. Nádherné využití hudby, práce s emocemi, nápaditost (ožralé prase!). Východ slunce se sice nezařadí mezi moje nejoblíbenější němé filmy, ale slušné hodnocení si rozhodně zaslouží. Ke zhlédnutí: http://www.youtube.com/watch?v=GnLVMREVA6M (06.11.2013)

Po první půlce jsem si říkal, že jde jednoznačně o nejlepší, nejzábavnější a nejuchopitelnější dlouhý němý film, co jsem zatím viděl. Pak mi ale zhruba v dalších 40-ti minutách přišla na mysl citace jedné zprávy z České sody: "A zraněného čápa se nakonec podařilo zachránit a pak už se jenom oslavovalo a věřte nebo ne, bylo opravdu co slavit". Začátek je i na němý film opravdu zajímavý, ale samotné vedení příběhu je naprosto podivuhodné, z jedné strany ho lze brát jako uznání hodný vtípek či pokus, z druhé jako nestoudnou drzost způsobující nepříjemnou nudu. Však uznejte - napětí trvající přibližně 30 minut vystřídá 50 minut odlehčené atmosféry, v které o nic nejde, stále se slaví a juchá a prakticky se tam vůbec nic nestane, aby se pak na posledních 10 minut náhle, jakoby z ničeho nic, zase stal rozhodující moment, asi aby se neřeklo s ještě ke všemu naprosto pro mě protivným závěrem. (18.04.2006)

I když je Východ slunce snímkem ještě z němé éry kinematografie, tak i přesto si mě jako diváka z druhé dekády 21. století dokázal získat a upoutal mou pozornost. Film se mi líbil jak z hlediska technického zpracování (dramatické scény, práce s kamerou a různé efekty) tak z hlediska příběhu, který rozhodně nebyl tuctový a klidně by se dal převést na plátno i v dnešní době. Jeden ze snímků, který byl natočen tak nadčasovým způsobem, že nikdy nezestárne a vždy osloví nějakého diváka. (01.07.2015)

Murnau ukazuj svou sílu, kdy i poměrně jednoduchý tragicky-romantický příběh dokázal povýšit na skutečné umění. Triky, které se zde objevují, kdy se naprosto dokonale a hlavně emotivně prolínají obrazy, jsou krásné, stejně tak je výborně zvládnutá akční scéna na vodě. A navíc ten krásný konec. Tohle je opět ukázka toho, že už ve 20. letech se daly točit silné filmy za skvělého využití filmařských prostředků - v tomhle případě i zvukových efektů, což bylo jejich první použití ve filmu ještě před "Jazzovým zpěvákem". (08.07.2014)