Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (124)

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

Po první půlce jsem si říkal, že jde jednoznačně o nejlepší, nejzábavnější a nejuchopitelnější dlouhý němý film, co jsem zatím viděl. Pak mi ale zhruba v dalších 40-ti minutách přišla na mysl citace jedné zprávy z České sody: "A zraněného čápa se nakonec podařilo zachránit a pak už se jenom oslavovalo a věřte nebo ne, bylo opravdu co slavit". Začátek je i na němý film opravdu zajímavý, ale samotné vedení příběhu je naprosto podivuhodné, z jedné strany ho lze brát jako uznání hodný vtípek či pokus, z druhé jako nestoudnou drzost způsobující nepříjemnou nudu. Však uznejte - napětí trvající přibližně 30 minut vystřídá 50 minut odlehčené atmosféry, v které o nic nejde, stále se slaví a juchá a prakticky se tam vůbec nic nestane, aby se pak na posledních 10 minut náhle, jakoby z ničeho nic, zase stal rozhodující moment, asi aby se neřeklo s ještě ke všemu naprosto pro mě protivným závěrem. ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Tato filmová báseň má spíše nespornou historickou hodnotu, než že by okouzlila svým obsahem. Když si vezmete, že k dnešnímu dni uběhlo od vzniku filmu 93 let, tak zůstávám v němém úžasu. Vynikající přizpůsobení se němému formátu a velmi kvalitní vyprávění prostřednictvím obrazu a podmanivé hudby. Dokonce mám takový pocit, jestli se tu náhodou nepsala historie. Prolínání obrazu a jiné nadčasové triky v takhle starém filmu zatím nepamatuji. Příběh je neuvěřitelně jednoduchý, avšak dokonale energický, takže i když je to jen ubohá romanťárna, jejichž nejsem fanouškem, tak v tomhle případě nemohla být o nudě vůbec řeč. I když bych nebral v úvahu rok vzniku filmu, tak tento snímek by přesto strčil do kapsy spousty nesmyslů současnosti. Natočit něco, co zaujme o po více než 90 letech úplně jinou generaci diváků - tomu můžeme zřejmě říkat umění. Přesto mám pocit, že snímek je převážně vhodný ke studijním účelům vybrané sorty diváků, která si nad použitými technikami může vzájemně pohonit ohony, než že by byl vhodným pokrmem pro obecné diváctvo současnosti s mnohdy pokřiveným vkusem. Za sebe dávám v porovnání se vším, co jsem kdy viděl pěknější 3 kousky, i když se znovu zopakuji - historická hodnota je jednoznačně 5hvězdičková. ()

Reklama

novoten 

všetky recenzie používateľa

Murnau mé očekávání zásadního filmu nezklamal a dokázal ukočírovat skvělé herce, kteří hrají až archetypální postavy němého filmu (sladce naivní manželka, démonická milenka, démonický a posléze sladce naivní manžel). Kromě toho viděné aranžmá srší obrazovými nápady a ve strhující scéně v závěru geniálně nechává hrát hudbu, která zobrazuje manželovo volání do tmy. ()

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Přiznávám, že se jménem F. W. Murnaua jsem měl spojeného pouze Upíra Nosferatu, ale je vidět, že natočil více pozoruhodných filmů. Začátek přes poetický název připomíná spíše psychologický thriller, pak se příběh prosvětlí až k téměř groteskovitým prvkům (opilé selátko, žena s padajícími ramínky u šatů), aby ke konci opět vystrčil dramatické drápky. Oscary přesně ocenily to, co je na filmu nejlepší. ()

d.beseda 

všetky recenzie používateľa

Východ slunce jsem měl možnost vidět na velkém plátně a za doprovodu živé hudby - i když se spíše jednalo o pěvecký koncert s elektronickým podkladem, než čistou filmovou orchestraci. Na sovu dobu jistě velice povedený film s výraznými hereckými výkony, které v němém filmu jsou určitou podmínkou. První polovina byla úchvatně dramatická až s hororovými prvky, ale když se příběh přehoupl do "usmiřovací" části děje, sklouzlo to někam do hlubin průměrné hollywoodské formy a působilo to až roztomile naivně. Samotný závěr se opět vrací do původních dramatických kolejí a výsledný dojem zachraňuje. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (22)

  • Východ slunce se stal prvním filmem, který F. W. Murnau natočil v Americe, kam jej pozval William Fox poté, co nadšeně zhlédl Poslední štaci (1924). Režisér, kterého Fox propagoval v USA jako „německého génia“, měl v Hollywoodu volnou ruku. Pro natáčení Východu slunce si mohl vybrat štáb, oslovil tak svého blízkého spolupracovníka Carla Mayera, autora scénáře pro Poslední štaci a klíčovou osobu kammerspielu, německých komorních psychologických dramat. Ten při psaní Východu slunce vyšel z krátké povídky „Cesta do Tylže“ (Die Reise nach Tilsit) od Hermanna Sudermanna. (Letní filmová škola)
  • Janet Gaynor byla první herečkou vůbec, která získala Oscara pro ”nejlepší herečku”. Kromě tohoto filmu jí získala ještě za dramata V sedmém nebi (1927) a Anděl ulice (1928). V prvních letech mohl herec získat jednu sošku za více filmů. (džanik)
  • Originální negativy filmu byl zničeny ohněm v roce 1937. (Kulmon)

Reklama

Reklama