Čo robíme v temnotách

1. série: Taiko, já tě miluju. Dlouho tu nebyl lepší nápad, než natočit seriál právě k What We Do in the Shadows. Novozélandský humor tady fakt nezná hranic a já u toho vždycky umírám smíchy. Každá epizoda má navíc krásných 20 minut, takže časová náročnost je nulová. S každým dílem jde kvalita nahoru a už se fakt nemůžu dočkat, jaké další bizarnosti nás čekají ve druhé řadě. V 2. sérii první tři díly vládly rozpaky a strach o kvalitu. Sice se Taika snaží zakomponovat co nejvíce nových prvků a pobavit tak diváka po všech směrech, ale zezačátku to ubíralo na vtipu a bylo cítit velké a až trochu přepálené úsilí přijít s nečím svěžím. V druhé sérii je sice lehčí rozpoznat silnější epizody od těch slabších, ale vesměs je tahle série stejně strašně super a někdy jsem měla i pocit, že jsem se tlemila víc, než v té první, takže nevyváženost je tu určitě znatelnější, ale Taika to pak dokáže dvakrát tolik vykompenzovat. Humor je prostě pořád na špici a minimálně jednu řadu by to ještě chtělo, pokud si to udrží obdobné tempo. 3. série má v podstatě stejný problém jako série druhá, kde bylo taky občas znát, že je některá epizoda slabší než druhá, nicméně je to opět suma sumárum bez zklamání a vždycky mně hrozně štve, že ta řada skončí strašně rychle. Humor možná občas lehce polevuje, ale tvůrci se znovu snaží zalepovat hlušší místa novými epizodními postavami, takže diverzita a barvitost jednotlivých dílů tomu dodává šmrnc. Nevím, jestli je to zase úplně na pět, ale asi si nechám rezervu pro případ dalších nových řad. 4. série opět začíná slibně, ale tenhle seriál už bude mít stejný problém navždy a to občasnou vyčpělost. Někdy se díl povede a směju se, někdy prostě jen uběhne a já ani nevím, jestli jsem se zasmála. Postava Nadjy furt přidává na decibelech, ale tento zdroj humoru už je pro mě lehce ohraný. Zálěží prostě na jednotlivém díle. Druhá půlka už mi přišla lehce o ničem. Otevřená dvířka jsou pro pátou sérii samozřejmě otevřená a pokud se Guillermo stane opravdu upírem, uvidíme, kam s tím příběh zabočí. Za mě už by se ale mělo pomalu finišovat. (09.07.2020)

1. série: Taiko, já Tě miluju. Dlouho tu nebyl lepší nápad, než natočit seriál právě k What We Do in the Shadows. Novozélandský humor tady fakt nezná hranic a já u toho vždycky umírám smíchy. Každá epizoda má navíc krásných 20 minut, takže časová náročnost je nulová. S každým dílem jde kvalita nahoru a už se fakt nemůžu dočkat, jaké další bizárnosti nás čekají ve druhé řadě. (02.08.2019)

V 2. sérii první tři díly vládly rozpaky a strach o kvalitu. Sice se Taika snaží zakomponovat co nejvíce nových prvků a pobavit tak diváka po všech směrech, ale zezačátku to ubíralo na vtipu a bylo cítit velké a až trochu přepálené úsilí přijít s nečím svěžím. V druhé sérii je sice lehčí rozpoznat silnější epizody od těch slabších, ale vesměs je tahle série stejně strašně super a někdy jsem měla i pocit, že jsem se tlemila víc, než v té první, takže nevyváženost je tu určitě znatelnější, ale Taika to pak dokáže dvakrát tolik vykompenzovat. Humor je prostě pořád na špici a minimálně jednu řadu by to ještě chtělo, pokud si to udrží obdobné tempo. (09.07.2020)

3. série má v podstatě stejný problém jako série druhá, kde bylo taky občas znát, že je některá epizoda slabší než druhá, nicméně je to opět suma sumárum bez zklamání a vždycky mně hrozně štve, že ta řada skončí strašně rychle. Humor možná občas lehce polevuje, ale tvůrci se znovu snaží zalepovat hlušší místa novými epizodními postavami, takže diverzita a barvitost jednotlivých dílů tomu dodává šmrnc. Nevím, jestli je to zase úplně na pět, ale asi si nechám rezervu pro případ dalších nových řad. (06.02.2022)

4. série opět začíná slibně, ale tenhle seriál už bude mít stejný problém navždy a to občasnou vyčpělost. Někdy se díl povede a směju se, někdy prostě jen uběhne a já ani nevím, jestli jsem se zasmála. Postava Nadjy furt přidává na decibelech, ale tento zdroj humoru už je pro mě lehce ohraný. Zálěží prostě na jednotlivém díle. Druhá půlka už mi přišla lehce o ničem. Otevřená dvířka jsou pro pátou sérii samozřejmě otevřená a pokud se Guillermo stane opravdu upírem, uvidíme, kam s tím příběh zabočí. Za mě už by se ale mělo pomalu finišovat. (23.09.2022)

5. série zase zvládla překvapit s dějovými twisty, nápaditostí a vtipem. Třeba pátý díl o upírech ve zprávách nebo ten šestý z veteriny fakt měly koule a parádně jsem se nařehtala a oceňuji i ustavičnou práci co se týče masek a interiérů, je to fakt vymazlenější a vymazlenější. (11.10.2023)