Ani vo sne!

Viděno jako česká předpremiéra na slavnostním zahájení festivalu Finále 2016. Trochu mám pocit, že dávám lepší hodnocení, než bych normálně udělal. Ale to skákání stálo za to. I vykreslení rozporů a nepochopení mezi dospívající dcerou a její matkou je ucházející a věrohodné. Snová část je sice podivná, ale kde jinde si může dívka plnit své sny? Hlavní postavou je Laura (Barbora Štikarová) se svojí nevyrovnaností, váháním, tápáním a hledáním. Touží po citu a po porozumění. Ale ničemu z toho, co se přihodí, nerozumí a ani nechce pochopit. Z dalších rolí: vytoužený cíl Luky (Toman Rychtera), Lauřina probuzená matka Marcela (Klára Melíšková), snaživý Alex (Jáchym Novotný), Lauřina nejlepší kamarádka Kája (Veronika Pouchová), nový soused Andreas (Adam Mišík), jeho otec - nápadník Ota (Jan Vondráček) a Lauřina sokyně Denisa (Martina Kavanová). A tak se nám dostává určitý druh sondy do duše a do života dospívající dívky. Není to nejhorší. Není to nejlepší. A tak je čas na skákání! (30.04.2016)

Len málo chýbalo do piatej hviezdičky. Najhoršie sú dialógy, ktoré znejú ako čítané preklady filmov na niekdajšom Polsate. Paradoxne to v mojich očiach filmu neuškodilo. Z urbámmeho prostredia Oukropec vyťažil maximum, snové scény sú zaujímavé a postavy autentické. Vzťahy medzi nimi by mohli byť prepracovanejšie a intímnejšie. Film má 3 veľké plusy: 1. Takýto, hoci povrchný, pohľad na subkultúru sídliskovej mládeže je v Čechách ojedinelý. 2. Oukropec sa touto "poctou Jungovi" v mojich očiach zaradil medzi moderných experimentujúcich českých režisérov, po boku Olma Omerzu. 3. Krátka stopáž zabraňuje tomu, aby divákovi film zovšednel, hoci ten mainstreamový sa asi aj tak nudiť bude. (02.09.2016)

Předně si zaslouží ocenit snaha o žánr v ČR nepraktikovaný a znatelně chybějící, a to ne ve smyslu parkourového filmu, ale teenagerského filmu (nesměšovat s teenagerskými komediemi). Stejně jako německý film "Parkour" i čeští tvůrci využívají sport jako metaforu pro určité životní období i otázky a výzvy s ním spojené. Bez ohledu na to, že parkour jako takový nemá věkové omezení, Oukropec a spol. si oproti německým kolegům vybrali vhodnější paralelu v dospívání a navíc v tématech neopětovaných citů, emocionálních zmatků a definování sebe. Pochybnosti nicméně vyvolává linie snu, která jednak působí trochu neadekvátně k věku hrdinky a vnáší do filmu přílišnou doslovnost a jednoznačnost. Takže současně je funkčním prostředkem s řadou nápaditých prvků, ale zároveň se nelze ubránit pocitu, že tvůrcům slouží jako scenáristická berlička. Obzvláště když v jiných ohledech se jim v realistické linii vyprávění daří spojovat konkrétní symboly s obecnějšími významy (motiv lana). Elementů vyvolávajících ambivalenci a vytrhávajících z jinak stylově vytříbené fikce má film více – především dialogy místy náhle šustící papírem, schematické dějové zvraty (zvrtnutý kotník) či studiové interiéry. Nicméně i k nim můžeme jako protiváhu položit o to výraznější prvky nedořečenosti nebo významově či pro vývoj postav nosné situace. Také mile překvapí koncepční uchopení samotného parkouru, které se nepokouší citovat z hyperefektních performačních videí, ale drží se stylově spíš při zemi, aby ilustrovalo hlavní linii dospívání a ne ji zastiňovalo. A jako finální bonus jsou zde přirození neherečtí představitelé z řad parkouristů, obzvláště pak hlavní představitelka, která postavě dává přirozenost a především fyzickou zdatnost. 7/10 (10.07.2016)

Ani ve snu..... už to nechci znovu vidět! Mohla to být parkourová pecka, místo toho je to banální příběh s bandou neherců (Kláru M. nepočítám), chabým scénářem a příšernou hudbou. Navíc jsem vůbec nepochopila cílovou skupinu, pro kterou je to určeno. Teenageři? Jejich rodiče? Škoda promarněného potenciálu... (02.12.2016)

Cílová skupina: zřejmě třináctileté holky a pár borců, co vyznávaj tenhle způsob poflakování po metropolích. Film, který je technicky docela slušný (zvuk, kamera), ale prolínání snové části s realitou pomalu hraničí s šílenstvím. Nebavilo ani trošku, a dialogy jakkoliv se v českých sférách objevují i daleko horší, jsou dost špatné. (27.09.2016)