Jay a Mlčanlivý Bob: Reboot

Smithovi došlo, že na morousovatý stárnoucí ksichty jeho kamarádů už se nikomu nebude chtít koukat, tak nám v rámci View Askewniverse představuje nové, mladší hrdiny. Očekávám že tenhle nastolený trend prosákne i do dalších připravovaných filmů z tohohle univerza. Je třeba ale říct, že si rychle na nové postavy v čele se Smithovou dcerou zvyknete, zvlášť když i sám režisér střílí do vlastních řad a dává jí do pusy hlášky jako: "I hate Kevin Smith. He forces his kid to be in everything he makes." Jay and Silent Bob Reboot je typická smithovka, plná dick sucking referencí, pedofilů a nejrůznějších cameo rolí, kterých si možná ani nevšimnete. A jak už název napovídá, nečekejte originální zápletku. (27.01.2020)

Jo, před 20 lety mě to bavilo a nejspíš by mě bavil i tendle ribůt, ale už mi kurva neni 20, abych se tady u tohodle zesral jako dřív, takže jednou stačilo a snad kevin faking smis natočí i něco novýho a originálního, todle už je vyvařenej šit a navíc sem neviděl hau haj, takže všechny ty huličský odkazy mě fak neberou. (26.01.2020)

Tak nad Kevinem Smithem definitivně lámu hůl. Od Clerks 2 nic kloudnýho nenatočil, ale doufal jsem, že když se tady vrací ke kořenům svý tvorby, tak snad nastane nějaká změna k lepšímu. Asi to teda je lepší než třeba Poldové, ale ve výsledku je to úplně zbytečnej film. Kevin Smith prostě jenom recykloval svoje starý vtipy, nacpal tady odkazy na svoje starý filmy a překecal herce ze svejch starejch filmů, aby si tady střihli nějakou půlminutovou roličku. Pokud teda starý Smithovy filmy znáte a máte je rádi, tak se občas asi něčemu zasmějete, ale kvůli těm pár povedenejm vtipům asi nemá cenu trávit u toho 1,5 hodiny. Kevin Smith prostě jenom vykrádá sám sebe a jako bonus do hlavní role obsadil svou bizarní dceru. 30% (16.12.2023)

Když si Kevin Smith, který posledních 20 let točil čím dál tím horší filmy, jakože dělá srandu z toho, že Kevin Smith točí marné filmy, zdaleka to z jeho promenády dřívějších spolupracovníků a připomínání sekvencí z jeho úspěšných filmů nedělá nějaký důmyslně sebereflexivní počin. Sebereflexe je zde stejně bezzubá a povrchní jako šprochy na účet Hollywoodu, komiksových blockbusterů, franšíz a rebootů, ale také jako i zdejší rádoby obhroublý humor. Paradoxně jediné, čím třídní sraz po infarktu zaujme, zůstává na Smitha nezvykle procítěné zamyšlení nad rodičovstvím, a co s sebou přináší. (13.04.2020)

Minové pole, u kterého mě množství chyb neštve zdaleka tolik, jako mi jich je líto. Nešťastné je hlavně načasování, kdy realizace přichází tak deset let potom, co začala hlavní dvojice vypadat v tradičních kostýmech poněkud vysloužile a i těm nejzavilejším příznivcům tohoto vesmíru musí být trochu smutno při pohledu na ságu, která dozrála o třináct let dříve u Clerks 2 - a teď už nemá kam se hnout. Jediný opravdu silný moment si odbude u vsunutého několikaminutového epilogu Hledám Amy a ve zbytku času si vystačí v horším případě s klopýtavou groteskou, v lepším pak s jayovsky tradičním meta až dada humorem. V prvním díle bylo setkání fanoušků vrcholem, tady je podobná příležitost už jen dýchavičnou bláznivinou, která při Smithově dvojí účasti působí jako jeho další stand-up či podcast. Povšechná znalost všech zásadních autorových filmů i jeho zdraví, životních osudů a změn v tomto případě opravdu nutná, jinak divák nemá šanci pochytit ani to dobré. (30.03.2020)