Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (79)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Filmový výlet do cizí země, její kultury a historie, tentokrát do slova a do písmene. Vše se událo v doprovodu milované československé produkce, leč tu před kamerou zaobstáraval po většinu času pouze nepříliš výrazný Milan Kňažko a jeho bloumání po kamboždském Phnompenhu ve znamení exotické romantiky mne nijak neoslovilo. Viděl jsem tu mnohem delší (127-minutovou) verzi, která by nejspíš bez dalšího přestříhání neměla tu ambici získat nominaci přímo na MFF v Cannes. Úvodní post-apokalypticky laděná scéna slibovala daleko větší zážitek, ten se s neskorším posunutím děje do válečného dění dostavoval hodně pomalu, patřičně mne oslovilo až Tomášovo hledání své ženy ztracené v dění kruté války. Pozoruhodného příběhu jsem se nakonec dočkal, pozoruhodné filmařiny bohužel příliš ne. Ve filmografii neúspěšného režiséra Muchny se zřejmě bude jednat o nejzajímavější snímek, ale rád jsem ho viděl – je téměř jisté, že koprodukční filmové projekty tohoto rázu v současné době již nevzniknou a podobné snímky ze starší doby tak zůstávají stále atraktivní raritou. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()

Ivoshek 

všetky recenzie používateľa

K dnešku (únor 2010) hodnotilo tenhle film na CSFD jenom 80 lidí, což je škoda. Docela to ukazuje, jak často se tenhle film objevuje v TV (skoro nikdy) a jak jde jinak sehnat (skoro nijak). //// Samotných devět kruhů není filmařsky - zejména scénářem - nijak oslnivé dílo, ale pro zájemce o kambodžské události je to zajímavá věc z pohledu ztvárnění toho, co se tam v sedmdesátých letech dělo (a že jsou na evropské poměry na hranici uvěřitelnosti). Na podobné hranici je i fakt, že jedna socialistická diktatura (ČSSR) točí mimořádně (!!) kritický film o jiné socialistické diktatuře (DemRep Kampučia) a to proto, aby podpořila další socialistickou diktaturu (Vietnam). Svým způsobem je to ironické, protože se všechny liší jen v míře brutality a idiocie oficiálních doktrín. Filmů o kambodžské genocide není moc, takže se logicky nabízí srovnání s Killing Fields. U mně kupodivu vyhrává filmařsky o něco slabší, ale dokumentárně bohatší český film. Jinak oba mají velmi zajímavou industriálně laděnou hudbu (Oldfield vs. duo Pavlíček & Kocáb) a dojemnou závěrečnou scénu (v českém případě civilnější a bez trapné lennoniády). Devět kruhů jde také víc k věci, nepouští se moc do postranních zápletek, místo toho se snaží popsat co nejvíc z reálného života pod Rudými Khmery (ve filmu z r. 1987 politicky korekně označovanými jako "Polpotovci", namísto přesnějšího "komunisti"). Drobná osobní vsuvka Ačkoli normálně nejsem nijak anti-ami zaměřený, Kambodžský vývoj IMHO je selháním americké aplikace politiky Détente v jihovýchodní Asii a když už se - minimálně zčásti (dosazení Lon Nola, masivní bombardování) - na vzniku toho bordelu podíleli, měli se tam taky vojensky angažovat. Paradoxně jim v tom zřejmě zabránilo silné protiválečné hnutí v USA, protože v roce 1975 už by veřejnost další válku nekousla. ()

Reklama

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Neprávem zapadlý a snad i zapomenutý film, co si to rozhodně nezaslouží. Jako jo, má to zajímavé scény, ale to provedení ne vždy funguje. A na tomhle film ztrácí. Některé záběry jsou sice dobře vymyšlené, ale pak tu máme ještě ty záběry, které by mohli být zajímavé, ale prostě jsou blbě udělané. Pak tu máme dobrou exotickou atmosféru, zajímavě zvolenou hudbu, Kambodžu po nástupu Rudých Khmerů vypadající jako výjev z postapokalyptického světa (a to je nejlepší scéna filmu). Kňažko nehraje špatně, ale chvílemi mi připadal takový nemastný neslaný. Asi by to bylo celé jenom na 3*, ale já mám, spolu s Grónskem a celou Oceánií, pro Kambodžu prostě slabost, tak přidávám slabou čtvrtou hvězdičku. ()

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Kňažko je výborný, Čepek jej skvěle dabuje, na paní Khemu se dobře dívá, exotika jak prase, ale tu akčnost a dobrodružnost se zachytit moc nepovedlo a Pavlíčkova Kocábova hudba může fungovat někde za pasáží na Václaváku, ale do kambodžské džungle se nehodí, alespoň v té druhé části ne. Začátek je fajn, český lékař přijede pracovat do zahraničí, poznává komunitu krajanů (výborný Lasica), ale pak to buď měli utnout anebo natočit líp. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Je temer vice nez jiste, ze takovy film se u nas uz nikdy nepodari natocit. Velmi dobre natoceny po technicke strance. Zajimavy je i scenar, protoze o radeni Rudych Khmeru v Kambodzi toho zase tolik natoceno nebylo. Myslim, ze je skoda, ze tento film nedostal vetsi prostor u verejnosti. Prekvapenim jsou pro me herecke vykony kambodzanu a zvlast ocenuji i autenticke prostory k nataceni. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (7)

  • Film bol natáčaný v meste Bin Hongphat v Kambodži. (dyfur)
  • Ve filmu revoluční khmérské oddíly „evakuují“ obyvatele před údajným hrozícím nepřátelským bombardováním a nutí je k vysilujícímu pochodu. Toto není ve filmu zcela vysvětleno, ale pravým účelem vylidnění měst bylo vytvořit novou, ekonomicky soběstačnou společnost, zcela nezávislou na vlivu západní civilizace. Tyto akce měly za následek smrt více než milionu obyvatel Kambodži následkem hladu, infekčních nemocí, otrocké práce, mučení a poprav. Pod Pol Potovým vedením byla vylidněna města, zakázáno organizované náboženství a soukromé vlastnictví, peníze a obchod zrušeny. Jednalo se o bezprecedentní genocidní kampaň. Jejími oběťmi byli třídní nepřátelé, bohatí kapitalisté, živnostníci, intelektuálové stejně jako bývalí vládní zaměstnanci. Terčem se staly také etnické menšiny – muslimští Čamové, Vietnamci, Číňané a Laosané. (Nick321)
  • Film existuje ve dvou verzích: Původní sestřih (127 minut), který obsahuje např. rozšířený příběh hlavního hrdiny a jeho příjezd do Kambodžy (postavy na Kňažkově svatbě ztvárněné českými herci v něm mají větší prostor) a sestřih pro mezinárodní trh (100 minut), který se promítal v roce 1989 na festivalu v Cannes. (BoredSeal)

Reklama

Reklama