Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (80)

Crocuta 

všetky recenzie používateľa

Film otevřeně hovoří o jednom z nejhrůznějších režimů v dějinách lidstva a zároveň vykresluje podmínky které vedly k jeho vzniku (diktatura proamerického generála Lon-Nola). V mnoha ohledech se blíží a mnohdy i překračuje výpovědní hodnotu stěžejního snímku s touto tématikou - Vražedná pole. Svět jakoby zapomněl na vskutku pekelné události které v sedmdesátých letech stály život téměř polovinu kambodžské populace. Každý film který připomíná "zapomenuté genocidy" v zemích jako je Kambodža nebo Rwanda je dílem hodným uznání. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Filmový výlet do cizí země, její kultury a historie, tentokrát do slova a do písmene. Vše se událo v doprovodu milované československé produkce, leč tu před kamerou zaobstáraval po většinu času pouze nepříliš výrazný Milan Kňažko a jeho bloumání po kamboždském Phnompenhu ve znamení exotické romantiky mne nijak neoslovilo. Viděl jsem tu mnohem delší (127-minutovou) verzi, která by nejspíš bez dalšího přestříhání neměla tu ambici získat nominaci přímo na MFF v Cannes. Úvodní post-apokalypticky laděná scéna slibovala daleko větší zážitek, ten se s neskorším posunutím děje do válečného dění dostavoval hodně pomalu, patřičně mne oslovilo až Tomášovo hledání své ženy ztracené v dění kruté války. Pozoruhodného příběhu jsem se nakonec dočkal, pozoruhodné filmařiny bohužel příliš ne. Ve filmografii neúspěšného režiséra Muchny se zřejmě bude jednat o nejzajímavější snímek, ale rád jsem ho viděl – je téměř jisté, že koprodukční filmové projekty tohoto rázu v současné době již nevzniknou a podobné snímky ze starší doby tak zůstávají stále atraktivní raritou. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()

Reklama

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Neprávem zapadlý a snad i zapomenutý film, co si to rozhodně nezaslouží. Jako jo, má to zajímavé scény, ale to provedení ne vždy funguje. A na tomhle film ztrácí. Některé záběry jsou sice dobře vymyšlené, ale pak tu máme ještě ty záběry, které by mohli být zajímavé, ale prostě jsou blbě udělané. Pak tu máme dobrou exotickou atmosféru, zajímavě zvolenou hudbu, Kambodžu po nástupu Rudých Khmerů vypadající jako výjev z postapokalyptického světa (a to je nejlepší scéna filmu). Kňažko nehraje špatně, ale chvílemi mi připadal takový nemastný neslaný. Asi by to bylo celé jenom na 3*, ale já mám, spolu s Grónskem a celou Oceánií, pro Kambodžu prostě slabost, tak přidávám slabou čtvrtou hvězdičku. ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Nezávisle od recenze mě napadla Vražedná pole s hudbou Oldfielda, což i soundtrack je zážitek. Pavlíček s Kocábem nejsou béčkoví skladatelé, podobnost veliká! Film má samé klady, ale....Točeno za komančů. Normální by bylo, že by se Kňažko při politických hádkách se švagrem revolucionářem zmínil o tom, jak je nepříjemné mít tanky na Václaváku, psal se r. 1969. Z filmu vyplývá, že komunisti byli, jsou a budou děsná hovada.  Stačí v TV vidět stalinistku Konečnou. V Asii to ale vyženou až za strop, prostě vraždí a vraždí, to samo chtěl Kléma a jezdil se to do Moskvy učit. Ve filmu vidíme i analogii s čistkami v řadách strany z 50.let. Švára Kňažka je taky mučen, jako Šling a Reicin a pro svou sestru může udělat leda hovno. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Tri hviezdy tu dáva málokto, tak sa k nim prikloním. Za prvé treba spomenúť, že sa jedná o výnimočný projekt. Sledujeme skutočný veľkofilm, kde snáď neostali peniaze iba na to americké bombardovanie. Problém však vidím v dramaturgii. V strednej časti totiž sledujeme dokolečka stále to isté. Schovávajúci sa Kňažko snáď 10x sleduje vraždenie civilistov. Tí padajú tak neprirodzene k zemi, až priznávajú svoj nediegetický pôvod hercov/komparzistov. To je potom ťažšie vzbudiť v divákovi emócie. Záverečná pasáž je emocionálne silná vďaka na začiatku dobre vybudovanému vzťahu lekára a domorodkyne, úplný koniec môže viaceré diváčky rozplakať. Chlapi budú uznanlivo pritakávať vďaka castingu, Oum Sovanny je nádherná žena. 70%. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (7)

  • Ve filmu revoluční khmérské oddíly „evakuují“ obyvatele před údajným hrozícím nepřátelským bombardováním a nutí je k vysilujícímu pochodu. Toto není ve filmu zcela vysvětleno, ale pravým účelem vylidnění měst bylo vytvořit novou, ekonomicky soběstačnou společnost, zcela nezávislou na vlivu západní civilizace. Tyto akce měly za následek smrt více než milionu obyvatel Kambodži následkem hladu, infekčních nemocí, otrocké práce, mučení a poprav. Pod Pol Potovým vedením byla vylidněna města, zakázáno organizované náboženství a soukromé vlastnictví, peníze a obchod zrušeny. Jednalo se o bezprecedentní genocidní kampaň. Jejími oběťmi byli třídní nepřátelé, bohatí kapitalisté, živnostníci, intelektuálové stejně jako bývalí vládní zaměstnanci. Terčem se staly také etnické menšiny – muslimští Čamové, Vietnamci, Číňané a Laosané. (Nick321)
  • Film vznikl na základě kulturní dohody mezi Kambodžou a Československem z listopadu 1980 o kulturní spolupráci zemí a byl nejdražším společným počinem v rámci této dohody. Slavnostní premiéra se konala v dubnu 1988 v Praze a v květnu téhož roku v Phnom Penhu. (BoredSeal)
  • Film bol natáčaný v meste Bin Hongphat v Kambodži. (dyfur)

Reklama

Reklama