Domestic na kanodžo

Ze začátku mi Domestic na kanojo přišlo docela koukatelné (animace a hudba jsou skvělé) a Natsuovo chování pochopitelné, ale časem se celá ta věc začala nějak topit hlouběji a hlouběji do bahna jako Artex, až skončila ve škatulce "crap". Namísto, aby se tvůrci zaměřili na co nejhlubší rozpitvání emočního rozpoložení postav, které by k vážné notě seriálu podle mě docela sedělo, kupí na sebe občas hodně absurdní a nereálné situace. Nakonec ale nevím, jestli by to seriál zachránilo, když žádná z postav nemá ani základní sebekontrolu a podle mě se určité chování zkrátka nedá donekonečna ospravedlňovat láskou. Prostě smůla, nejsme zvířátka a moje sympatie si tedy (obzvlášť takhle creepy a crappy) (ne)incestní vztahy asi nikdy nevyslouží. Natsuo se na konci chová už jen jako obyčejný ufňukaný zmetek (jediná vlastnost, která na mě dělala dojem, je asi jeho ambice stát se spisovatelem) a mně tak začal připadat ten harém, co se kolem něj utvořil, čím dál víc nepochopitelný. Rui mi byla daleko víc sympatická a připadala mi ryzejší než Hina, ale vlastně ve výsledku nefandím ani jedné. Moje oblíbená postava nakonec bude asi Marie z kavárny l'Amant (a to myslím naprosto neironicky). Druhou hvězdu dávám výhradně za to, že jsem se občas docela dost zasmála (ačkoliv nevím, jestli to byl úplně záměr tvůrců) a za moc krásný opening. (24.04.2021)

Moje první zhlédlé anime v roce 2020 a to (pro mě) za rekordní 1 den. Sledovat jsem jej začal na základě pozitivního doporučení, leč jsem ho měl v merku už delší dobu. Zápletku tvořil milostný trojúhelník. Začnu jeho vrcholem, hlavním hrdinou Natsuem, který po většinu času anime diváka provázel a byl zkrátka někým, kdo si šel za svým a nenechal se zviklat tím, že mu bylo postupem času ochotno roztáhnout nohy hned několik hrdinek. Samozřejmě, jakožto adolescent, který teprve nedávno prodělal své poprvé, ho dokázaly občas ovládnout myšlenky na nepravosti, které byly ale záhy zastřeny rozumem a hlavně čistým citem k jedné jediné, a to od začátku. Takže se rozhodně nekonal žádný Makoto, který by na jeho místě radostně šermoval údem a rozséval sémě na všechny strany. Levým cípem trojúhelníku a iniciátorkou Natsuova poprvé je asociální Rui, která se nevyzná ve vlastních pocitech a dokazuje, jak se dospívající dívka lehce může emočně upnou na někoho, kdo ji připravil o nevinnost. Zároveň je ale tou, co si zachovává osobnost a nehodlá se svého cíle vzdát. A pak je tu pravý cíp a zakázaný objekt hrdinovy touhy - nedospěle jednající Hina, ve vztahu k hrdinovi jako učitel x žák. V té jsem měl osobně ten největší problém se vyznat, její myšlenkové pochody a změny názorů nedávaly moc smysl. Trojúhelník svede dohromady těžce absurdní situace, kdy se z nich vlivem sňatku jejich rodičů stane rodina žijící pod jednou střechou. A o zábavu je postaráno! Hrozně se mi líbilo, s jakou přirozeností dokázalo pracovat ústřední drama. V ničem nepřehánělo a vyhrocené situace se děly bez zbytečně vyumělkovaných záběrů. Často jsem si musel překvapením zaklít, takže o zvraty nebyla nouze. Erotický podtext pracující se sebepoznáním zase nepůsobil jako pěst na oko a ukázal vyloženě jen to nejnutnější. Co mi vadilo, byl velký pokles kvality zhruba v polovině série. Zbytečné a nedostatečně prokreslené vedlejší postavy doprovázely nudnější, vedlejší dějové linky a já jen doufal, že se příběh co nejdřív vrátí k hlavním postavám a dořeší jejich osudy. K čemuž taky nedošlo kvůli skoro až uřízlému konci a pokračování už jen v manze. Jinak jsem ale vesměs spokojen. Dostal jsem příjemné, slušně napsané drama s celkem zajímavými charaktery, ústřední zápletkou a uspokojivým vývojem děje (až teda na ten konec). Něco takového jsem neměl tu čest vidět od staršího Kuzu no Honkai, které hodně blízce Domestic na Kanojo připomíná. Prostě klasická soap opera, která se zaobírá mezilidskými vztahy bez opičáren okolo - moje gusto, jehož je mezi těmi všemi řadovými rom-comy bohužel pomálu. 70% (24.02.2020)

Šílený pazneht a slaboučký pokus o "vážnější" přednes tématu sourozenecké lásky. Bystřejšímu divákovi totiž není možné, aby unikl částečně skrývaný záměr autora a jeho vilnějších představ, které by nejraději naservíroval pokud možno konvenčním a společensky přijatelným způsobem. Drama o zakázaném ovoci v lásce bylo jistojistě lépe přednesené v Kuzu no Honkai, oproti kterému zde máme velmi chabý scénář, mizerné postavy (Ano, i zoufalka Rui, která se tu image snaží zamaskovat se vší možnou i nemožnou silou) a s koncem se blížícím čím dál hloupější obraty v ději. Osobně nechápu očekávání tvůrců vyždímat emoce anebo alespoň i minimum politování vůči komplikovanějšímu osudu kohokoliv z onoho fuj tajblúhelníku, když se chovají tak naivně a stupidně. Co nějaká prozřetelnost? Anebo minimalizace rizika? U učitelky, která to má výslovně zakázané z výkonu povolání, vskutku by člověk očekával vyšší dávku opatrnosti, sestřička si neustále nechce nic přiznat a tváří se jak Yoda, zatímco panáček je jednoduchoučký ťulpas. K uzoufání. (14.01.2019)

Sledováno v rámci Anime-Planet Lottery Game Winter 2019. Odkládala jsem to, co nejvíc to šlo, ale čas rychle běží a konec sezóny tady bude cobydup. Předem musím říct, že kromě tématu incestu se tento kousek liší od ostatních anime, které jsem si zatím vylosovala, což můžu brát i za jako největší pozitivum, protože všechno ostatní bude asi zápor. Především postavy jsou těžce nesympatické, v čele s Hinou, která je jednak učitelka, jednak je dospělá a jednak ví, že Natsuo je její nový, nezletilý bratr, ale to jí vůbec nebrání s ním každou společně strávenou chvíli flirtovat a promenádovat se před ním nahá a divákovi nezbývá než doufat, že ji v nějaké z následujících epizod odvede místní policie a už se znovu neukáže. Ani Spock - pardon, Rui, se svými velmi zvláštními životními rozhodnutími mi k srdci zrovna dvakrát nepřirostla, no a o nudném hlavním sucharovi radši pomlčet. Příběh se pak dá jednoduše shrnout jako "hentai bez hentai" a jedinou jistotou tak zůstává, že tohle pro mě bylo opět utrpení. 4/10 (09.02.2019)

Celé anime je poměrně zvláštní. Postavy se chovají hloupě, nesmyslné milostné úhelníky bylo jediné na co se seriál zvládl soustředit, což mě mrzí, minimálně třeba linka o hrdinově zálibě v psaní by si zasloužila mnohem víc rozebrat. Animace ušla, hudba a především opening jsou ale povedené. 4/10 (03.03.2024)