Dycky Sunderland

Povinnost pro fotbalové fanoušky, ale věřím, že může být zajímavé i pro lidi mimo fotbal. Druhá série mi přišla lepší než první, vedení klubu více zasahuje do děje a jejich kroky dávají smysl, což jsem v první sérii postrádal. Věřím ve třetí sérii, současná sezona by taky stála za analýzu. Čistě z fotbalově-nerdského pohledu bych vytknul, že se vůbec neřešil prodej Joela Asoro v létě 2018, který byl jednou z postav první série vedle Joshe Majy, kterému je věnováno hodně prostoru. Obecně mi trochu chyběla zmínka o konci kariéry kapitána O'Shey a o osudu dalších hráčů, kteří nepřežili letní čistku. Dále skoro ve druhé sérii nemluví odchovanec a kapitán Honeyman, což je škoda, ale zase chápu, že se třeba už nechtěl tolik podílet. Stejně tak se divím, že štáb více nesleduje už od první sezony americké křídlo Lyndona Gooche, také odchovance a dodnes hráče SAFC. (12.04.2020)

Ne, není to taková pecka, jakou z toho všichni dělají a to především proto, že tu chybí spousta věcí ze zákulisí. Divák tak nezískává ucelený obraz. Na druhou stranu to bych filmařům tolik nevyčítal, protože jejich přístup byl téměř jistě omezený a ani všichni aktéři z řad hráčů a managementu na kameru neřekli všechno na plnou hubu. Nicméně tyto nedostatky vyvažuje fakt, že seriál je natočený s láskou k fotbalu a hlavně s láskou ke klubu. Díky tomu seriál dokáže vtáhnout a každý, kdo má mozek vymalovaný v klubových barvách, se tu dokáže se sunderlandskými fanoušky identifikovat a prožívat jejich slasti a hlavně, bohužel, strasti. Když se jedna z fanynek se slzami na krajíčku ptá "Proč nikdy neslavíme my? Proč to nikdy nejsme my?" bylo mi do breku spolu s ní.  Co mi ale přijde úžasné je skutečnost, že i když klub ve dvou sezonách dvakrát sestoupil a místo trápení Chelsea a United nestačí ani na Fleetwood, tak na něj chodí přes 30 000 lidí, kteří jsou věrní až za hrob a jejich podpora nepolevuje. Co by za to dala naše prvoligová mužstva. No nic. Jdu si objednat šálu a dres Sunderlandu. 90% (20.08.2021)

Nikdy jsem Sunderland nesledoval a v podstatě jsem jen okrajově zaznamenal, že sestoupil z Premiere League. Nencházím žádné nedostatky a to ne proto, že se jedná o celkem výjimečné dílo. Obě série jsou super, a to i přes to, že ta druhá je plná celkem nesympatických lidí. Tak snad to jednou dotáhnou zpátky až nahoru. (20.04.2020)

Doporučení na tenhle seriál mi dal Netflix, protože jsem dokoukal The Last Dance o Michaelovi Jordanovi a Bulls. Problém je, že s výpovědní hodnotou a se scenáristickou úrovní zmíněného seriálu nemá Sunderland nic společného, nesahá mu dle mého názoru ani po paty. Dalo by se mi vytknout: Proč tomu dáváš odpad, když tě to evidentně nezaujalo? Protože umění a sport jsou dvě vrchnější části Maslovho trojuhelníku, kdy člověka opravdu zajímá jenom kvalita kůli zážitku, a odpad z důvodu pobavení. Veškerý průměr v umění a ve sportu je nudný, všedný, a nemá potenciál být všeobecně zajímavým. Ovšem sport i umění průměr potřebuje, protože bez něj by nebylo možné určit, co je vrchol, a co je spodina oboru. To ale ještě neznamená, že by se o tom měl natočit dvousezónní seriál... Ps: Nikomu ale neberu, že se namísto Premiere League nebo La Liga bude koukat na roztáhlý seriál o Sunderland :) (13.06.2020)

To co měl být klasický feelgood inspirativní příběh se velmi rychle zvrhlo v depresivní trainwreck plný zklamání a mizérie. Dokumentaristé nechtěně narazili na zlatou žílu. Vhodné pro nadšené fanoušky sportu, ale i nezúčastněné škodolibé zvědavce, kteří se budou tetelit blahem syrovým pohledem do zákulisí (ne)fungování fotbalového klubu. (07.04.2020)