Setkáme se v St. Louis

Klasika nebo vykopávka? První třetinu filmu jsem byl nadšen – na pozadí kouzelné retro komedie se postupně představily všechny postavy, nechyběl vtip ani lehkost. S příchodem další kapitoly se dostavilo rozčarování – vyprávění změnilo tón a jako mávnutím kouzelného proutku jsem sledoval absurdní pokus o napínavé drama (pětileté děvče se snažilo vykolejit tramvaj, což vyvolalo salvy smíchu u jejích odrostlých sester), ke kterému se v poslední části přifařila koncovka melo. Aby toho nebylo málo, není jasné, o kom vlastně chtěl scénárista vyprávět - divácká pozornost se přelévá z jedné postavy na druhou. A klady filmu? Již zmíněná expozice, potom muzikálové výstupy a v neposlední řadě syté barvy technicoloru. Moje úvodní otázka tak zůstává bez jasné odpovědi, proto dávám šalamounských 6/10. (23.12.2010)

Jakkoliv miluji Judy Garland, saintlouiská idyla, natočená ve čtyřiačtyřicátém jako nostalgické ohlédnutí za věkem prosperity, bezpečí a plodnosti v metropoli rasistického Missouri, mně již při prvním zhlédnutí přišla spíše umlouvající než útěšná. Vytrvalé vyprávění o dávných jistotách pěstovaných souběžně s prvními semínky války sice prokládají opravdu krásné písně, pokojný kolorit kolébá lépe než houpací křeslo, ale ta vyhlášená hřejivá deka kouše. Vzdor dílčím anekdotickým epizodkám, zvláště těm rodinným, ryze minnelliovským, jsem nepřestával myslet na poměr mezi válečným podnětem k natočení této reminiscence a zamlčeným impulsem k boji vyhlášeným maloměstskou divadelností, zde nahlíženou jako vkusná bělošská konvence. (27.10.2017)

Kouzelné ohlédnutí za jednou érou Hollywoodu, to bývaly krásné časy... Rodina Smithových je početná, rozmanitá, vícegenerační a přiznávám, že její soudržnost mě fascinovala. Malé dívenky vymýšlely jednu rošťárnu za druhou, ať už k obveselení či potrápení ostatních, velkým slečnám se začly zapalovat lýtka a pan Smith dostal nabídku práce v New Yorku... Příjemně pohodová záležitost, navíc tahle etika je mi srozumitelná. (31.03.2019)

Veselosťou prekypujúci muzikál, s náramne podarenými ženskými ( dievčenskými ) charaktermi ( kde sú aspoň oscarové nominácie pre Judy Garand a malú Margaret O´Brien ) a záverečnou ultradojemnou vianočnou scénou, pri ktorej sentimentálne povahy vyplačú všetky telesné tekutiny. Technicky rovnako obdivuhodný, pričom farby Technicoloru takmer kvapkajú z celuloidu. Old School, ktorý sa oplatí. (16.04.2015)

Neuvěřitelně pohodový muzikál, v němž není nějaké přemrštěné množství písniček, ale ty co tam jsou, tak stojí za to. Z celého filmu přímo čiší taková idylická atmosféra z počátků 20. století, takže člověk skoro dostává chuť tu dobu zažít na vlastní kůži. Příjemné herecké výkony v čele s mladičkou Judy Garlandovou (matka Lisy Minnelliové) dotvářejí onu půvabnou atmosféru, která určitě potěší divákovu duši. (18.09.2002)