Smäd po živote

O van Goghovi som vedel iba to, že to bol holandský maliar, čo si odrezal ucho, a že namaľoval známy obraz Slnečnice, ktorý sa aj objavil vo filme. Preto mi tento biografický film dostatočne priblížil život známeho maliara. Film krásne vykresľuje van Goghovú rozorvanú dušu, ktorá má nebezpečné psychotické stavy. Film pôsobí napäto až naliehavo, podobne ako bol celý život sám van Gogh, skvele zahraný Douglasom. (14.07.2017)

Vychutnání filmu bylo umocněno mojí nedávnou četbou - Vincent van Gogh - Deník v dopisechu od Jana Hulskera. Spojením těchto dvou děl jsem si plně uvědomila, nebo spíše představila, co byl Van Gogh za člověka a lépe pochopila jeho duševní rozpoložení, které nebylo jednoduché. Zmítal se mezi nepochopením otcem, který jej považoval po celý jeho život za zahaleče a nikdy jím nebyl nepochopen, nenaplněné a bouřlivé vztahy se ženami , postoj k bohu a náboženství. Divoká povaha, která touží být nespoutaná a přesto je spoutávána předsudky doby a jeho rodiny. To vše nemohl vyvážit silný a vzácný vztah s bratrem Theem, kterému psal ony zmíněné dopisy, odhalují jeho podstatu myšlení a čistou duši. Pro mne skvělý film po všech stránkách. (22.03.2015)

PLEASE DON'T GO! YOU DON'T KNOW HOW ALONE FEELS! I KNOW ABOUT LONELINESS! ONLY I DON'T WHINE ABOUT IT!!! Co na to říct. Hodně depresivně na mě tento snímek působil. Možná i tím, že jsem se v některých věcech v postavě Kirka viděl. Alkohol, hádky, nabubřelé ego, deprese a věčné stěžování si, protože prostě nedokáže některé věci v životě přejít jen tak. Neznal jsem příběh Vincenta a proto jsem se na začátku lekl, že bude nábožensky založen a že bude věčně mlet o bohu. Mé obavy se velice brzy ukázali jako liché a až na tu sklíčenost co z filmů na člověka působí šlo o zajímavou biografii neobyčejného člověka. Velice potěšil Antony, i když ve filmu neměl moc místa. Nejsilnější scéna? Vincentův záchvat, kde se vyvalí na skálu jako Stallone v Cliffhangerovi, při tom vymačká všechnu žlutou temperku a potom skočí do křoví. Vše podpořeno dramatickou hudbou. Mno a úplný závěr? I AM DESPERATE. I CAN FORESEE ABSOLUTELY NOTHING. I SEE NO WAY OUT!!! (09.03.2016)

Keď prišel van Gogh o ucho, bola to lááááska. Tenhle úryvek z písničky Elánů a obraz Slunečnice bylo asi to jediné co jsem o van Goghovi věděl. Malířství není holt můj obor, troufám si říct, že všechny slavné obrazy co znám bych spočítal na prstech obou rukou. Přesto byla Žízeň po životě poctivým a solidně udělaným životopisným filmem, který si kupodivu dle kontroly na wikipedii nic moc nevymýšlel. Katolická minulost, fascinace lidskou prací, teplými barvami, světlem, láska k bratrovi, divoké "přátelství" s Gaugienem, nepochopení současníků a čím dál horší psychické potíže vedoucí k sebevraždě. Nic tu nechybělo. A i když nemůžu říct, že bych se celý film čtyřhvězdičkově bavil, krásná kamera, spousta obrazů a především Kirk Douglas mě nedovolí dát míň. Kirk Douglas, který hrál většinou hrdiny či kovboje zahrál naprosto famózně, slabošského a psychicky nemocného člověka, zasloužil si Oscara. Naopak Anthony Quinn měl spíše "štěk" a ten Oscar nevím nevím. Každopádně 4*. (20.09.2020)

Moje hodnocení nejspíš nebude zcela objektivní. Miluji impresionismus a Van Gogha obzvlášt. I přes svoji averzi vůči životopisným filmům jsem dal Žízni po životě šanci a dobře jsem udělal. Během dvou hodin vám bude poskytnut náhled do života složitého umělce, který je fenomenálně zahrán Kirkem Douglasem, který snad v každém divákovi vyvolává určité sympatie a soucit. Mezi divácky nejvděčnější části filmu bezesporu patří části s Paulem Gauginem v podání oscarem ověnčeného Anthonyho Quinna. Skvělý nápad s prokládáním příběhu obrazy holandského umělce. Film tedy skvěle funguje i jako vzdělávací prostředek o malířově životě. V tom, dle mého názoru tkví jeho největší síla. (23.10.2012)