Bez vědomí

Bezchybné (pominu-li naprosté hnidopišiny) a emočně i racionálně silně působivé obnažení univerzálních mechanismů tíhnutí ke zlu, strukturních i osobních, a otřesné vyprázdněnosti osamělých životů zaprodanců v precizní filmové reflexi stavu naší společnosti v závěru 80. let. *** Nadčasovost principů upsání se do služby ďáblu a ztráty vůle vnímat důsledky se protínají s uvěřitelnou konkrétností postav, ošklivých osudů jednotlivců v jimi zbaběle a nedůstojně za každou cenu poháněné mocenské mašinérii. *** Přelomová tuzemská odvaha a kvalita srovnatelná se zahraniční produkcí zajišťuje, že to budete brát vážně, že se vás to bude dotýkat, že vás to může nejen zasáhnout, ale i změnit. Paráda. Na takové filmy se jako společnost stojící před nezbytnou ozdravnou proměnou dívat potřebujeme.*~ (03.01.2020)

// Českej Homeland včetně jazzovýho piánka? No, proč ne. Ivan Zachariáš ve spojení s HBO už začíná být sázka na jistotu a vydání seriálu o podzimu 1989 v den oslav 17. listopadu byl v podstatě snovej scénář, jak tohle předrevoluční špionážní drama prodat, za což teda tleskám. Za co už moc netleskám je ale ten závěr. Zhruba od 4. epizody šel vývoj některých postav zcela mimo, zvrat s houževnatým vyšetřovatelem ještě beru, ale ty další věci a náhody a zkratkovitá řešení už byly na můj vkus příliš a začaly mě vytrhávat z děje. Herecky prvotřídní, režijně jakbysmet, scénář měla ale Pustina o poznání dotaženější. 7/10, na nás furt dost dobrý. (21.11.2019)

Moc hezky zašmodrchané klubíčko. Byla jsem strašně zvědavá, jak se to celé rozplete. Seriál je temný, depresivní, pekelně mrazivý a stejně tak působivý. Ta oprýskaná Praha byla až děsivá a Smícháč vypadá taky děsně. Shlédla jsem celý seriál díky HBO GO. Nevydžela bych čekat celý týden na další díl. Asi bych se zbláznila. Velké překvapení. Seriál roku. Malinko mi vadila ta vyšperkovaná a naleštěná auta. Venku hnusně, že by psa nevyhnal a auto zářilo novotou. To už bije do očí. (20.11.2019)

Audiovizuálně nesmírně silné, osobité a v české tvorbě rozhodně vymykající se průměru. Už se mi dlouho u audiovizuálního díla nestalo, abych si užíval všechny ty rušivé zvuky, které vydává okolí. Bez vědomí diváka dokonale obklopuje trojrozměrným zvukem, a to je něco co mám rád. Ivan Zachariáš dokázal vytvořit seriál, který rozhodně vtahuje diváka na přelom 80. a 90. let a pamětníci si určitě užijí spoustu různých detailů. Přesto je však nutné si uvědomit, že Bez vědomí není rekonstrukcí, ale fiktivním seriálem, který v rámci děje občas prostě přichází s prvky, které by se v dané době třeba nestaly. Až na tu trapnou epizodu s Ralskem to naštěstí není problém. Nicméně ona akční návštěva vojenského prostoru je něco nad čím zůstává rozum stát. (01.12.2019)

Problematika, ktorá môže diváka chytiť rýchlo, ak mu nevadia témy okolo špionáže v našich zemepisných šírkach - ŠtB, KGB aj MI6 sú hlavnými protagonistami šírenia strachu, zrady, neistoty, neštítiac sa vrážd a prenikania do najhlbšieho súkromia ľudí. Možno sme veľa prenasledovaných vo svojom okolí (alebo až do takejto miery) nemali, ale pravdepodobne sa to dialo. Od začiatku čakáte, dokedy to bude trvať a kedy konečne bude v záberoch 17. november. Ak by ani kúsok z tohto nebola pravda, aj tak scenár, herecké obsadenie a celá myšlienka zapadali do seba ako ozubené kolieska. Len samotný názov minisérie stojí za zamyslenie. Možno by som ho pomenovala "Opití mocou". (14.12.2020)